První výhra na PGA Tour byla určitě překvapením, ale mezi mé silné stránky vždycky patřila sebedůvěra, takže bych lhal, kdybych tvrdil, že jsem vítězství považoval za nemožné. Těžko říct, co přijde dál. Co vím, je, že se pokusím v této sezoně odehrát co nejvíc turnajů a že jsem se také stal součástí TGL [Tommorrow’s Golf League], kde budu hrát za nový tým Motor City Golf Club s Brooksem Koepkou. Nedávám si konkrétní cíle, spíš se zkouším každý den o jedno procento zlepšit – pak výsledky přijdou.

Možná že jste o mě letos slyšeli poprvé, a tak mě Golf Digest požádal, abych vám představil svou hru: jak vypadá můj švih, jak přistupuju ke krátké hře nebo kolik času trávím nácvikem patování. Snad si z toho odnesete něco i pro svoji vlastní hru.

Kde vzít rychlost?

Někdo říká, že můj švih působí jako agresivní. Já preferuji slovo hbitý – pocitově ho jako agresivní určitě nevnímám. Jde o to, že jako kluk jsem patřil mezi ty menší, a tak jsem musel udeřit do míčku co nejtvrději, abych se ostatním vyrovnal. I dnes vážím jen 68 kilo, takže délka mých drajvů vychází spíš z rychlé rotace boků a úklonu do strany.

Mám tak rychlé boky, že to někdy vypadá, jako by už startovaly k cíli, zatímco ještě dokončuju nápřah! Asi jste si také všimli, že pravá strana těla se mi během švihu posune dolů. To je ten můj úklon do strany, který hodně lidí komentuje – ale mě to pomáhá pořádně stlačit míček a poslat ho daleko. Sice se s mým trenérem Fredem Garciou snažíme ten pohyb trochu zmírnit, ale určitě se ho nehodlám zbavit úplně. Je mi jasné, že kvapně provedený švih jako ten můj závisí na přesném načasování, takže ještě pracujeme na tom, aby byl spolehlivější – hlavně pod tlakem na odpališti 18. jamky.

Objednejte si předplatné, ať Vám již žádný článek neuteče.

Celý článek si přečtete v aktuálním čísle časopisu Golf Digest C&S

Víte, proč je český tenis tak úspěšný? Kromě tradice a velkého počtu hráčů je to i tím, že po roce 1989 vykrystalizovala tři silná sportovní a tréninková centra: Sparta Praha, I. ČLTK Praha (Štvanice) a Agrofert Prostějov. Mají dobré zázemí, koncentrují se tu kvalitní trenéři, míří sem ambiciózní hráči. Kdo pamatuje dobu před rokem 1989, jistě si vzpomene i na Střediska vrcholového sportu. Měla svůj smysl a komunistická moc si je hýčkala coby výkladní skříně socialistického sportu.

Máme v českém golfu Štvanice, Sparty a Prostějovy? Souběžně s Tréninkovými centry mládeže ČGF (nyní 24) už také vykrystalizovaly kluby-areály, které disponují sportovně silnými týmy a dokážou ve svých akademiích vychovat kvalitní hráče. Jde o Kaskádu, Ropici, Šilheřovice, Černý Most, Hostivař, Greensgate – Dýšinu, Slavkov či Mstětice. A také o středočeský Albatross.

Razantní zrychlení

Osmnáctijamkové hřiště Albatross bylo kompletně otevřeno v roce 2010 a bezezbytku naplnilo vizi zakladatele a majitele Jiřího Šimáně o špičkovém areálu, s perfektním zázemím, velkorysým clubhousem a klubem na úrovni. Od počátku tu fungovala výuka a akademie pro děti, trénovali tu někteří z nejlepších českých profesionálních i amatérských hráčů. Výrazný posun ve výchově dětí a mládeže je však patrný od roku 2023, s příchodem Dariny Muchové na pozici generální manažerky.

„Myšlenku silné akademie jsem měla v hlavě od svého nástupu,“ říká Muchová. „Myslím, že k hřišti a areálu této úrovně patří – může nám pomoci udržovat a vylepšovat dobré jméno. Díky panu majiteli zde také vznikly skutečně skvělé tréninkové plochy, široké zázemí pro sportovní golf.“

Objednejte si předplatné, ať Vám již žádný článek neuteče.

Celý článek si přečtete v aktuálním čísle časopisu Golf Digest C&S

Foto: Zdeněk Sluka / Albatross Golf Resort

Teprve konec korunuje dílo. Tato sentence je převzata ze sféry umění, ale platí i pro spoustu jiných lidských činností. Osmnáct nebo devět jamek hřiště by mělo mířit k silnému konci, ke zlatému hřebu a vyvrcholení. K tomu nejlepšímu.

Většina hráčů chce, aby prvníjamka v pořadí, ta na uvítanou,byla spíše snadnější–o českých „jedničkách“ jsme psali v letošním květnovém vydání Golf Digest C&S. Jde-li ovšem o jamky závěrečné, nabízí sevíce možností.

Mnozí architekti soudí, že z pohledu sportovního by měla být osmnáctka jamkou těžkou. Aby se až v samotném závěru rozhodovalo o vítězi, aby zde lídr startovního pole svoje vedení potvrdil. Jamka by ovšem měla brát v potaz i prvky krajinné a estetické, měla by být hezká. Je dobře, pokud něčím jedinečným vyniká, je vizuálně výrazná a zapamatovatelná– viz červenobílý maják na osmnáctce Harbour Town v USA. Důležité jsou i aspekty společenské, především provázanost s klubovnou a její terasou. Jamka by měla v hráči zanechat silný, pozitivní dojem bez ohledu na to, jaký výsledek zahraje.

Na začátku stojí spousta otázek. Par 3, 4, nebo 5? Vést jamku z kopce, nebo do kopce? Kratší, nebo delší? Voda ano, či ne? Kolik bunkerů, kolik stromů a jak velký green? Správná osmnáctá jamka je ta, na níž odpoledne slunce svítí na záda dohrávajících hráčů, a ne do očí. Perfektně osvícená závěrečná jamka je pětiparna kalifornském Pebble Beach, který se stáčí kolem mořského zálivu. Kameramani zdejší záři slunce milují.

Osmnáctky logicky končí u klubovny, ale je možné udělat green tak, aby na něj bylo pohodlně vidět z terasy? Sledovat ostatní hráče bývá zábavné („taky ho utopil…“), ale z terasy se v podvečerních hodinách už může ozývat hluk alkoholem rozjařených golfistů, což se nemusí líbit těm, kdo ještě hrají. Někde je potřeba myslet i na to, kam umístit mobilní tribuny, pokud by se na hřišti odehrávaly významné turnaje. Architekt a investor musí zvažovat více variant a různé konsekvence.

Objednejte si předplatné, ať Vám již žádný článek neuteče.

Celý článek si přečtete v aktuálním čísle časopisu Golf Digest C&S

Botanika byla otevřena v roce 2008 jako devítka, tři další jamky následovaly v roce 2015. Hřiště chce nabídnout snadnější hru v uvolněném duchu, golf tu také není samojediný. Vedle golfových greenů jsou jamky na footgolf, hřištěm vede cyklostezka. Významným prvkem areálu je část s restaurací, hotelem, wellness, bazénem, dalšími sportovními možnostmi (tenis, ping pong, kulečník, pétanque) a společenskou částí.

Nejde jen o dojezd. Golf je tu pro mě levný, hra stojí pouze několik stovek. Kamarád golfista navíc bydlí na Kladně, má to deset minut. To, že jamky jsou vcelku prostého charakteru, nám nevadí. Jdeme, povídáme si. Chodí s námi i kamarádův pes, protože na hřiště může. Kdysi se mnou chodilai moje žena s dcerou v kočárku, taky jí nikdo nebránil.

Celý článek si přečtete v aktuálním čísle časopisu Golf Digest C&S

Objednejte si předplatné, ať Vám již žádný článek neuteče.

Původní driving zbraslavského golfu „u tržnice“ disponoval rozlehlými plochami, ale byl umístěn spíše neprakticky, kus od hřiště. Na současný driving stačí přejít od nové klubovny kousek po můstku, z něhož po levé straně vidíte celý prostor pro trénink i výuku golfové hry. Po pravé straně můžete spatřit Farmu u Bedřicha, kde se na pozemcích klubu pěstuje zelenina, kterou si (po předchozí domluvě) můžete zakoupit. Kuchaři z restaurace Soul.ad si odtud také berou inspiraci pro svá menu.

V areálu je velkorysý patovací green, kam se v pohodě vejde více než desítka trénujících hráčů. Jsou tu greeny pro krátkou hru, kde můžete trénovat rány i na délku padesáti šedesáti metrů, nechybí cvičné bunkery. Zastřešených míst s rohožkami pro odpalování dlouhých ran je tu desítka, na prostranství vedle krytých odpališť jsou odpaliště travnatá, vejde se sem dvacet a více hráčů. A hned poblíž jsou odpaliště první jamky zbraslavské osmnáctky PCG. Kdo jde hrát na hřiště, může si dát pár ran i pár patů na rozehřátí.

Celý článek si přečtete v aktuálním čísle časopisu Golf Digest C&S

Objednejte si předplatné, ať Vám již žádný článek neuteče.

STUD…

V GOLFU NASTÁVAJÍ okamžiky, kdy se cítíme dokonale zahanbení, až máme chuť dělat věci, za které bychom se styděli i před vlastními dětmi. Nemluvím o tom, když netrefíte ránu 4-železem, s tím se tak nějak počítá. Emočně nejtěžší jsou selhání tam, kde to má být snadné – třeba když minete pat z půl metru. Připadáte si tak trapně! Přitom stačí jen lehce strčit do míčku, a přesto tyhle paty kolikrát ani neolíznou jamku. Dostaví se stud – i když ho maskujete nevěřícným potřásáním hlavou nebo to budete svádět na nerovnost povrchu.

CO S TÍM: Především si uvědomte, že váš strach, že se ztrapníte, pramení vlastně z toho, co předpokládáte, že si o vás ostatní pomyslí nebo řeknou. Realita je taková, že jim je to fuk. Mají plnou hlavu vlastní hry. Tak si přestaňte dělat starosti. Riziko je spíš v tom, co tréma dělá s vaším tělem: ovlivní vaše pohyby, takže hrozí, že z patovacího úderu bude nervózní cuknutí. Míček pak nemá šanci. Lékem je zaměřit se na cíl a odehrát rychle. Podobně to dělají basketbalisté při trestných hodech. Čím déle se v té emoci topíte, tím horší je. Tak si vyberte místečko na zadním okraji jamky, jednou se podívejte a hrajte.

VZTEK…

▼
Když nechápete, jak jste mohli ránu takhle zkazit, připomeňte si, že tak dobří zase nejste.

NEMLUVÍME TADY o prosté frustraci. Jde o vzteklost utrženou ze řetězu. Máte chuť zahodit hůl daleko do jezera nebo ji přelomit přes koleno. Kde se taková zlost vzala? Možná jste začali kolo zbytečným bogey, po kterém přišlo double bogey a ve vás to začalo vřít. A pak už to jede – na další jamce se sice vytasíte s krásným drajvem, po kterém zbývá snadná rána wedgí do greenu, ale je z toho tlusťoch následovaný dvěma zkaženými chipy a trojpatem do triple bogey. Hotovo.

CO S TÍM: Může se zdát, že vztek se objevil náhle, ale ve skutečnosti se zrodil už před tím, než jste vůbec vyrazili na hřiště – ve chvíli, kdy se vaše očekávání rozešla s realitou. Ve chvíli, kdy jste si představovali, jak vám to ten den určitě sedne a zahrajete své dosud nejnižší skóre. Tyhle předpoklady vedou k napětí, což je podhoubí vzteku. Abyste mu předešli, připusťte si, že tahle hra je zatraceně těžká a vy zkrátka chyby dělat budete. Pamatujte, že tak dobří zase nejste. Netrénujete tak usilovně, abyste měli právo se vztekat, když něco zkazíte. Pokud cítíte, že ve vás začíná doutnat hněv, vzpomeňte si, že golfisté většinou po zkažené ráně umí zahrát na druhý pokus perfektně, protože už o nic nejde. A tenhle pocit uvolněnosti si zkuste navodit i při prvním pokusu.

Celý článek si přečtete v aktuálním čísle časopisu Golf Digest C&S

Objednejte si předplatné, ať Vám již žádný článek neuteče.

Elektronické měření a vyhodnocování golfových odpalů bylo dlouhou dobu doménou indoorů. Na venkovním drivingu Prague City Golf Rohan mezi Libní a Holešovicemi ale můžete od letošního května parametry svých ran sledovat také: ukazují se vám na obrazovce, která je instalována v každé zastřešené kóji. Celkem je tu k dispozici dvanáct krytých odpalovacích míst, které tuto techniku nabízejí. Jde o vůbec první použití sytému Toptracer Range u nás.

A cena? Člověk by řekl, že za tuto službu se bude připlácet, ale není tomu tak. Koupíte si košík padesáti míčů za cenu 180 korun a jdete pálit a měřit. Pokud jste členy Prague City Golf, pak to máte ještě levnější – košík míčů stojí 120 korun.

Základem instalované technologie Toptracer Range jsou čtyři kamery, které tvoří dva páry očí sledujících odpalované míče. Kamery jsou umístěné v horních rozích řady kójí (dvě řady po šesti stáních) a začnou sledovat míč zhruba tři metry po odpalu. Systém tedy analyzuje pouze let míče, nikoli švih samotný. K dispozici jsou pak data o délce rány, a to carry i s doběhem, o dosažené výšce, rychlosti míče, nakolik se odchýlil od rovné dráhy atd.

Celý článek si přečtete v aktuálním čísle časopisu Golf Digest C&S

Objednejte si předplatné, ať Vám již žádný článek neuteče.

Jde o hřiště rozlohou spíše menší, jamky bývají ne tak náročné a hru si tu užije i méně zkušený golfista. Návštěvníci si takové areály pochvalují pro domáckou atmosféru a osobní přístup, protože lidé tu mají k sobě blízko. Jde o hřiště cenově levnější, za golf tu neutratíte tisíce, ale někdy možná jen stovky korun. Významným pozitivem je, že areály často generují mnoho nových hráčů–začátečníci se tu neostýchají golf zkusit, na hřišti si nepřipadají nepatřičně.

Devítijamkové areály mají stejnou porci pozitiv jako ty osmnáctijamkové, i když asi nejsou tak viditelné, nepíše se o nich tak často v médiích a nejezdí se na ně hrát ze vzdálenějších míst v takové míře jako na velká hřiště.

Pro následující rozhovor jsme vybrali zástupce dvou devítek, které patří u nás k herně nejvyspělejším, velmi kvalitním. Mají za sebou už delší historii a ve svém okolí si vydobyly pevné místo. Obě hřiště leží v severních Čechách. Areál KOTLINA Terezín byl otevřen v roce 2004, hřiště Bitozeves v roce 2011. Obě hřiště mají par 36 (resp. 72) a délkově i designem jamek jsou srovnatelné s mnoha osmnáctkami. Kotlina má ze žlutých 5 934 metrů a je po Svobodných Hamrech druhou nejdelší devítkou v Česku, Bitozeves je s délkou 5 834 metrů čtvrtým nejdelším českým hřištěm devítkové kategorie.

Za Kotlinu Terezín odpovídal zakladatel, budovatel a dodnes klíčová osoba hřiště Jiří Hamr, v případě Bitozevse hovoří rovněž ústřední osoba areálu, zakladatel a majitel Ivan Kolár.

Zkuste stručně říct: jak se vaší devítce žije?

Jiří Hamr, Kotlina: Myslím, že dobře. Žijeme s nadšením, protože dlouholetí členové stále chodí hrát a noví lidé také přicházejí. Vidíme víc lidí, kteří přijdou a chtějí golf vyzkoušet. Zastavují se u nás cyklisté, a to ve větším počtu oproti minulosti. Vzniká tu komunita lidí, kteří rádi přijdou jen proto, že je tu krásně a hodně zeleně, golfový areál na ně dělá dobrý dojem. Golf nehrají, ale dají si kafe. Zároveň žijeme trochu se strachem o budoucnost, protože golf v Česku neroste.

Ivan Kolár, Bitozeves: Pokud jde o zájem hráčů, tak situace je ustálená. Přesněji řečeno: stagnuje. My teď ovšem narážíme na konkrétní problém, který se týká restaurace –ta nám totiž prodělává. Počet golfistů by na samotnou údržbu hřiště stačil, ale protože jim chceme nabídnout lepší služby, kvalitnější gastronomii i celkové posezení, tak hráči samotní už nestačí. Potřebovali bychom v restauraci více hostů, i těch negolfových.

Celý článek si přečtete v aktuálním čísle časopisu Golf Digest C&S

Objednejte si předplatné, ať Vám již žádný článek neuteče.

Měli v rukou obrovskou zbraň: peníze. V polovině roku 2022 se saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přes svůj Public Investment Fund (PIF) rozhodl převrátit narubysystém profesionálního golfu a vylepšit pověst svého represivního režimu. Jeho pobočník, guvernér PIF a golfový nadšenec Jásiral-Rumajján, založil profesionální golfový okruh LIV Golf.

LIV Golf nabídla největším esům světového golfu přestupové bonusy, ze kterých se točila hlava. Jon Rahm měl údajně obdržet 600 milionůamerických dolarů, Phil Mickelson 200, Cameron Smith 140, Brooks Koepka 130, Bryson DeChambeau a Dustin Johnson po 125, Joaquín Niemann 100 milionů dolarů. Během uplynulých pěti let vynaložil PIF na přestupové bonusy asi 2,2 miliardy USD (44 miliard korun).

Celý článek si přečtete v aktuálním čísle časopisu Golf Digest C&S

Objednejte si předplatné, ať Vám již žádný článek neuteče.

Obsah čísla Golf Digest C&S prosinec 2025 / leden 2026, které je v prodeji od čtvrtka 11. prosince 2025

Jaký je smysl sportu?

Výhry jsou špičkou ledovce, na kterou se vejde příliš málo lidí.

Drazí zesnulí

V poslední době zavíráme příliš mnoho hřišť.

Podfukáři před plátnem

I na simulátoru se dá simulovat.

Moje golfové předsevzetí

Pojďme častěji hrát foursome!

Proč vypadají nová hřiště často stejně

Větší odvahu, páni architekti!

Můžu odehrát pat, který mi soupeř už daroval?

V týmové soutěži vás to může dostat do problémů.

Zahraj to znovu!

Herní formát, při kterém máte možnost každou špatnou ránu napravit.

Ta nejhorší vánoční překvapení

Nechceme vypadat nevděčně, ale tohle nám prosím nekupujte.

Padesátiletý

Tiger Woods slaví.

Proč Tiger vyrábí vlastní oblečení

Nová firma, nový začátek?

Tigerovy první tipy

Tyto rady připravil pro naše čtenáře před 28 lety.

Rabínova kletba

Tak proto Tiger nevyhrál na 10 majorech za sebou!

Nezúročené karty Petra Dědka

Relmost nabízel, hráči toho nevyužili.

Rány wedgí, které chcete umět

Vysoké i nízké, bez doběhu i s doběhem.

Nehodlám nic měnit, jen vylepšovat

Jak se redaktor Jerry Tarde stal golfovým věrozvěstem.

I holky se umí odvázat

Jak si ženy na golfu užívají poslední chvíle svobody.

Kapsy zůstávají dole

Čisté zahraná příhra.

Pozicí kolen k perfektním ranám

Jedna malá úprava a míček poletí dál.

Dokážete zbořit svůj driver?

Nad 125 mílemi už se něco děje.

Hůl, kterou používá 10 nejlepších hráčů světa

Opovrhované mallety umlčely i nejzarytější kritiky.

Jak si udržet délku odpalů i s pomalejším švihem

Vaše otázky, naše odpovědi.

Do sedel, kovbojové!

Golfové rodeo v dunách Colorada.

Zábava tu frčí a celebrity si ji užívají

V Bel-Air mají čerstvě zrekonstruované hřiště.

To jsme si ale dosyta zahráli

Jak napodobit 54jamkový linksový maraton Waltera Hagena z roku 1920.

Golf jako dárek

Pár tipů pod stromeček.

Co rok dal v přímém přenosu

Letos se koná již třicátý Večer českého golfu, jubilejní.

Od sokolů ke golfu

Děti by měly být sportovně univerzální.