Filip Mrůzek si s hřištěm poradil bezchybně, nasázel šest birdie a po dvou kolech je dělený osmnáctý.

Dlouho to vypadalo, že do Moving day půjde ze stejné pozice také Jiří Zuska. Po birdie na sedmičce hrál kolo také za -6, na osmičce ale podruhé zachyboval a tak s aktuálním skóre -7 dělí 28. pozici.

Šest birdie a jedinou chybku poté v pátek zapsal Maximilián Jelínek a i on si zahraje na HotelPlanner Tour víkendová kola.

A daleko od cutu nebyl ani teprve sedmnáctiletý Matúš Cedzo. Po skvostném startu druhé devítky, kdy zaskóroval na pěti jamkách ze sedmi, byl ránu od cutu. Na následujících dvou jamkách ale o dvě rány přišel a s -2 se do víkendu nepodívá podobně jako Jan Cafourek.

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený D+D REAL CZECH MASTERS (@czechmastersofficial)

99. hráčka světa Casandra Alexander už šestkrát uspěla na Sunshine Ladies Tour, ovšem titul z Ladies European Tour jí scházel. Až do dnešního dne. Na Czech Ladies Open přitom nezačala nejlépe a po rundě za +1 nebyla daleko od druhé stovky celkového pořadí.

Cutem ale po kole za 64 ran (-8) prošla, dnes navíc vylepšila rekord hřiště v Berouně. Zaznamenala dva eagly, šest birdie a o dvě rány přehrála své další sokyně. Nejlepší Češkou je nakonec senzačně amatérka Natálie Saint Germain.

Dvaadvacetiletá golfistka prošla na Czech Ladies Open cutem poprvé v kariéře a hned je z toho fantastická devátá pozice. Jednu ránu na mladou rodačku z Dolních Březan ztratila Sára Kousková, jež dnes taktéž hrála bezchybně.

I Klára Davidson Spilková může být s nedělí spokojená. Ke třem bogey přidala šest birdie a celkové skóre -8 stačí na dělenou čtyřicátou příčku. Tereza Melecká za -5 dělí sedmapadesátou pozici, Patricie Macková i přes triple-bogey uhrála -4 a 62. místo. 

CHIP-IN EAGLE FOR THE COURSE RECORD!

Casandra Alexander produces the grandstand finish to fire a 62 (-10) and set the clubhouse target on -17! ????#TipsportCzechLadiesOpen pic.twitter.com/M7ROioPsEO

— Ladies European Tour (@LETgolf) June 22, 2025

Do finále na brněnském turnaji HotelPlanner Tour vstupovali ve stejné startovací pozici zmíněný Američan a také anglický golfista Joshua Berry. Ten ale závěrečný den vůbec nezvládl.

Zahrál své nejhorší kolo, oproti pátku se zhoršil o plných deset ran. Skórovat dokázal jen jednou, přišel o tři údery a propadl se na dělenou devátou pozici. Premiérový titul tak získal Jackson Palmer.

Congratulations, Palmer ????????#RaiffeisenbankGolfChallenge pic.twitter.com/gUc0dh4yBG

— HotelPlanner Tour (@HPlanner_Tour) June 15, 2025

Ten naopak zaskóroval hned osmkrát, z toho na čtyřparové sedmičce trefil eagle. Vadit mu tak nemusely ani dvě chybky, výsledkem je skóre -21 a pohodový triumf o plných šest ran.

Sedm ran od vítěze nakonec skončil Fliip Mrůzek a bere nejlepší umístění ve své kariéře na Challenge Tour. I Mrůzek si ve finále připsal eagle, svůj druhý v turnaji. K tomu zahrál také pět birdie a dvě bogey.

S víkendem naopak příliš spokojen být nemůže Tadeáš Teťák. Slovenský hráč zahrál v sobotu v paru a dnes jednu ránu po pěti bogey na druhé devítce ztratil. S celkovým výsledkem -7 dělí jednadvacátou příčku.

Dvě rány nad par i kvůli double-bogey zůstal dnes na Kaskádě Jiří Zuska. Celkově poztrácel během čtyř kol pět ran a musí se spokojit až s dělenou devětašedesátou pozicí. 

Finálové kolo přineslo skvělou podívanou – o vítězství se bojovalo až do posledních jamek. A nakonec ani ty nestačily určit vítězku. Kousková předvedla vyrovnaný výkon a potvrdila roli jedné z favoritek. Díky stabilní hře a promyšlené strategii dokázala být ve hře o vítězství až do polední jamky. Celý den však bojovala s puttováním, kdy se jí nedařilo kvalitní hru přetavit do kýžených birdie. Když neproměnila ani dvoumetrový putt do birdie na poslední jamce, bylo jasné, že se o vítězce rozhodne v play-off pro čtyři hráčky. Hned na první jamce rozstřelu proměnila jako jediná svůj birdie putt mladá Francouzka a mohla slavit svou premiérovou výhru na profesionálním okruhu.

„Jsem ohromně šťastná. Vyhrát svůj premiérový titul tady v Česku je sen. Navíc před očima mého vzoru, Sáry Kouskové. Nemohu být šťatnější,“ uvedla po turnaji čerstvá vítězka. “Hřiště bylo ve skvělé kondici a bylo opravdovou výzvou. Do play-off jsem šla s čistou hlavou a chtěla pro výhru udělat maximum. Nakonec se to podařilo hned na první jamce. Ještě trochu nechápu, co se stalo, ale určitě mi to brzy dojde.”

Z českých hráček se nejvýše umístila Sára Kousková, která celý den předváděla skvělý golf, kterému však chyběly proměněné putty. “Dnes to byl zase skvělý golf, mám z toho radost. Ale myslím si, že kdybych se snažila dát birdie putt do té doby, než se mi to povede, tak tady jsem do půlnoci. Bohužel se mi tady celý turnaj nedařilo proměňovat putty, za celý turnaj jsem nedala delší než dva metry, ale tak to někdy v golfu chodí. Dnešek tomu dal korunu, vytvořila jsem si spoustu příležitostí, ale prostě to štěstí dnes nebylo na mé straně. I tak jsem ale ráda, že jsem tady měla možnost startovat a výsledek beru pozitivně. Moc děkuji všem divákům, kteří nás dnes podporovali, bylo jich opravdu hodně. Trochu mě mrzí, že jsem jim neudělala větší radost, ale snad jsem si to nechala na příští týden,” zhodnotila turnaj pětadvacetiletá Češka, která turnaj dohrála v paru.

Nejlepší českou amatérkou byla Lucie Váchová, která byla jen o jednu ránu za Sárou Kouskovou, na konečném samostatném osmém místě. “Hodnotím celý týden moc pozitivně. Dnes se mi dařilo i proměňovat putty, takže mi to udělalo úsměv na tváři. Hodně jsem bojovala, hřiště bylo velkou výzvou pro nás všechny, o to víc mě těší výsledek v elitní desítce. Jsem spokojená s tím, jak nám fungovalo v týmu, určitě to přispělo úspěšnému týdnu,” dodala šťastná naděje českého golfu.

Další Češky skončily v pořadí Natálie Saint Germain – 14.místo (+3), Anna Andrýsová – 21.místo (+4), Kristina Lebová – 26.místo (+5), Gabriela Roberta Vítů – 44.místo (+10).

Amundi Czech Ladies Challenge opět potvrdil svou pozici významné mezinárodní události, která nabízí šanci zazářit nejen zkušeným profesionálkám, ale také mladým talentům. Pro české publikum byl turnaj o to atraktivnější, že mohlo sledovat výkon nejlepší domácí hráčky a českých talentů přímo z fairwaye.

Filip Mrůzek zopakoval úvodní rundu za 68 ran (-3), kdy tentokrát zahrál dvě bogey a pět birdie. Protlačil se tak už na dělenou dvanáctou pozici. Na nejlepší desítku ztrácí jedinou ránu, na vedoucí kvarteto poté čtyři.

Kolo dne zahrál Angličan Joshua Barry. Teprve dvacetiletý golfista, mimo jiné vítěz Kolkata Challenge z poloviny března, nasázel sedm birdie a neudělal jedinou chybu. Ve své skórkartě tak má zatím jediné bogey z úvodního kola na čtyřparové čtyřce Kaskády. 

Jedinou chybku zatím vyrobil také slovenský golfista Tadeáš Teťák. Včera si na své konto připsal dalších pět zásahů a do Moving day půjde v předposledním flightu. Z česko-slovenské stopy to nakonec vše není, cutem se protáhl také Jiří Zuska, konkrétně přesně na ránu.

Dalším domácím golfistům víkend unikl. Janu Cafourkovi a Ondřeji Šustkovi scházely dvě rány, Václav Tichý přišel o cut po „devítce“ na čtyřparu a ztrátě tří ran na závěrečné osmnáctce. 

The tale of the tape heading into moving day ????????#RaiffeisenbankGolfChallenge pic.twitter.com/TmHc2UVGdK

— HotelPlanner Tour (@HPlanner_Tour) June 13, 2025

„Bylo to tak trochu nudné kolo, protože jsem neudělala prakticky žádné chyby a na druhé devítce jsem nedala prakticky žádný putt. Ale byla jsem opravdu v zóně a moc to neřešila,“ uvedla po prvním kole Drocárová.

Ta, jak jsme již zmínili, vede o jediný úder před Sárou Kouskovou, která naopak s první devítkou Kácova poměrně bojovala. „Bylo to náročné. První devítka mi přišla opravdu těžká. Měla jsem dvě šance na eagle (na osmičce a sedmnáctce), ale i birdie nakonec potěšilo. Doťuknutí do birdie je vždy milé,“ podotkla Kousková, jež by se zítra ráda ze svých chyb poučila.

„Zítra chci zmírnit tlak na první devítce, kde jsem dnes trošku bojovala. Ráda bych si to zítra dělala co nejjednodušší a zasáhla co nejvíc greenů v regulaci,“ dodala vítězka dvou letošních turnajů z Ladies European Tour. 

Po první rundě vede na Kaskádě Jihoafričan Jovan Rebula. Sedmadvacetiletý hráč sedmé stovky světového žebříčku trefil na úvod jeden eagle a sedm birdie. Po dvou bogey si do své skórkarty zapsal 64 ran (-7) a vede o ránu před americko-španělskou dvojicí Palmer – Rodríguez.

Dvě rány ztrácí krajan Rebuly Bryce Easton, trojnásobný vítěz ze Sunshine Tour. V nejlepší desítce poté najdeme ještě jednoho Jihoafričana, Oliver Bekker se na zmíněné Tour radoval hned osmkrát a titul má i z Challenge Tour.

O ránu za ním už najdeme i prvního českého zástupce, Filip Mrůzek dokázal trefit čtyři birdie a přidal také eagle, konkrétně z pětiparové devítce. Zahrál ale také tři bogey a s -3 dělí desátou pozici.

Společně s ním je mezi elitní desítkou také slovenský golfista Tadeáš Teťák, ten chyboval jen jednou a přidal čtyři birdie. V červených číslech je z českých hráčů už jen Maximilián Jelínek. Dopadl by přitom daleko lépe, v kole nezahrál jediné bogey, na čtyřparové dvojce ale přišel hned o tři údery.

Dělená šestatřicátá pozice patří také silnému trio Arnaus – Lewis – Paratore, kteří na Kaskádě patří mezi největší favority. V paru hrají Slovák Hrinda a trio českých zástupců Talanda – Tichý – Zuska.

Další tři čeští hráči (Hejlek, Šustek, Zapletal) ztratili dvě rány, Jan Cafourek tři a Aleš Kořínek čtyři. Šimonu Zachovi se taktéž první kolo příliš nepovedlo a +5 znamená až 135. pozici. Sedmnáctiletý Matúš Cedzo začal rundou za +6, Roman Šebrle poté ztratil dohromady čtyřiadvacet ran.

V kole netrefil jediné birdie, hned ze tří jamek odcházel s triple-bogey a na dalších šesti jamkách zahrál double-bogey. Zítra se tak s turnajem rozloučí. 

How things stand after the opening round ????#RaiffeisenbankGolfChallenge pic.twitter.com/Dmtl97Ma2I

— HotelPlanner Tour (@HPlanner_Tour) June 12, 2025

SÁRA KOUSKOVÁ: NÁVRAT NA MÍSTO, KDE TO ZAČALO

V roce 2021 vyhrála tehdy jednadvacetiletá Sára Kousková Amundi Czech Ladies Challenge jako první Češka v historii. Turnaj byl tehdy součástí LET Access Series a její vítězství se stalo symbolem přechodu od úspěšné amatérské kariéry k profesionálnímu golfu. Po vstupu mezi profesionálky si Sára během krátké doby připsala tři vítězství na LETAS, vyhrála celkové pořadí Order of Merit a zajistila si místo na Ladies European Tour (LET).

Rok 2025 je pro Sáru zatím nejúspěšnějším v kariéře. V květnu triumfovala na LET turnaji v Evianu, čímž si zajistila vstupenku na prestižní Amundi Evian Championship (major turnaj). O necelé dva týdny později navázala dalším vítězstvím – tentokrát na Tenerife Women’s Open. Přijíždí tak do Kácova jako jedna z nejvýraznějších osobností současného evropského golfu, a zároveň jako ambasadorka globálního týmu Amundi. Její účast má vysokou symboliku: vrací se na turnaj, který před čtyřmi lety odstartoval její profesionální kariéru, tentokrát jako hvězda mezinárodního formátu.

„Nemohla jsem na sebe vytvořit větší tlak, ale přístup bude stejný jako vždy. Kácov mám moc ráda a těším se na každý turnaj tady doma v Česku,“ říká Sára Kousková.

„Je to i o poděkování – Amundi mi pomáhá už dlouho a cítím, že jim mohu částečně splatit jejich důvěru. Na LETAS vzpomínám ohromně ráda, její kvalita se zvedá každým rokem – konkurence roste a prosazení je čím dál těžší. I proto si nechci dávat žádné výsledkové cíle, budu chtít odvést maximum a zároveň se dobře připravit na turnaje LET v Berouně. A taky se samozřejmě těším na spoustu kamarádek, které na LETAS mám a delší dobu jsem je neviděla.“

„Ráda bych poděkovala i zástupcům médií na dnešní tiskové konferenci. Moc si vážíme vašeho zájmu a toho, že chcete psát o úspěších českého golfu. Spolupráci s vámi vnímáme jako nedílnou součást rozvoje tohoto krásného sportu v Česku,“ vyjádřila se závěrem k výraznému mediálnímu zájmu, jenž její poslední výsledky způsobily. A který také na úterní tiskovou konferenci v sídle společnosti Amundi přilákal plný sál novinářů.

KVALITA STARTOVNÍHO POLE A SILNÁ ČESKÁ ÚČAST

Startovní listina čítá 132 hráček z 31 zemí a každoročně nabírá na síle. Zájem o účast je rekordní – počet náhradnic podtrhuje vzrůstající prestiž turnaje. Mezi přihlášenými nechybí hráčky z nejrůznějších koutů Evropy, ale i mimoevropské profesionálky. Silné zastoupení má opět Česká republika. Na základě nominace České golfové federace a přidělených pozvánek nastoupí do turnaje 26 českých hráček – jak profesionálek, tak amatérek. Řada z nich má plusový hendikep a patří do absolutní výkonnostní špičky domácího ženského golfu. Turnaj je tak pro ně nejen soutěží, ale i ověřením připravenosti čelit profesionální konkurenci.

„Atmosféra je skvělá. Máme ohromnou radost. Dostali jsme přes 50 žádostí od náhradnic, což jsme nikdy předtím nezažili. Úroveň LETAS se zvedla, turnaj má prestiž a velký přesah. Těší mě ten extrémní zájem,“ uvedl promotér turnaje Petr Žák.

„Letos slavíme 30 let společné práce s ČGF. Tenhle turnaj je zářným příkladem spolupráce, která pomáhá golfu jako sportu. Kromě startu na tomto turnaji budou mít díky výměnnému programu české hráčky možnost si zahrát i v zahraničí. Máme celkem 15 karet pro české hráčky na zahraniční turnaje – je to skvělá cesta, jak jim ukázat směr. A když pak vidíme Sáru s trofejemi, víme, že to má smysl,“ dodal.

INES VANDAELE: AMUNDI OPĚT PŘIVÁDÍ TALENT Z VLASTNÍ AKADEMIE

Mezi zahraničními účastnicemi zaujme také Ines Vandaele (Francie), jednadvacetiletá hráčka, která se stala součástí programu Amundi Young Talent Program již v roce 2022. Díky účasti na Amundi Senior Showcase v Las Vegas získala stipendium na Missouri Western State University (USA), kde úspěšně ukončila studia. Nyní dostává díky Amundi svou první příležitost mezi profesionálkami. Její příběh potvrzuje, že Amundi staví svou podporu na dlouhodobé práci s mladými hráčkami, nejen na sponzorství elitních turnajů.

„Jsem v Praze poprvé – včera jsem přijela, měla možnost si projít historické centrum a už teď to tu miluju. Ochutnala jsem řízek – byl výborný a už se moc těším, až otestuji i další české jídlo,“ říká Ines Vandaele. „Hřiště je podle všeho opravdu hezké, ale velmi náročné. Věřím, že jsem připravená z univerzitního golfu kvalitně. Je to pro mě skvělý mezistupeň z amatérského do profesionálního golfu. Díky Amundi jsem dostala spoustu šancí zahrát si v zámoří, ale i zde, v Evropě. Jsem ohromně vděčná za tu šanci, kterou mám. A samozřejmě je skvělé se potkat i se Sárou. Její příběh je velmi inspirativní.“

PANORAMA GOLF RESORT: PŘIPRAVEN NA VYSOKÁ OČEKÁVÁNÍ

Turnaj se tradičně hraje na kombinaci devítek Forrest / Meadows. Panorama Golf Resort, jeden z nejprestižnějších areálů v Česku, je oceněn nejen hráčskou veřejností, ale i odborníky za kvalitu hřiště, zázemí, ubytování i služby. Díky tomu, že v letošním roce nepředchází ACLC turnaj mužské Challenge Tour, bude nastavení hřiště mírnější – roughy budou hratelnější, což by mělo vést k většímu skórování než v letech předchozích.

„Hřiště je ve velmi dobrém stavu. Deště prospěly roughům – jsou šťavnaté a husté. Greeny i odpaliště mají velmi podobné nastavení jako v minulých letech,“ sdělil ředitel areálu Tomáš Malec. „Panorama resort je otevřený pro diváky, stejně tak i naše restaurace nebo třetí devítka River. Těšíme se na každého fanouška, fandit mohou přijít v průběhu turnaje zdarma.“

PODPORA AMUNDI A VÝZNAM TURNAJE PRO ČESKÝ GOLF

Turnaj se koná díky dlouhodobé podpoře titulárního partnera Amundi Asset Management, který je s ACLC spojen již sedm let. Společnost kromě českého turnaje podporuje také Amundi German Masters, Amundi Irish Challenge a především major Amundi Evian Championship. Její zapojení přesahuje roli sponzora – Amundi buduje systematickou podporu ženského golfu a rozvoje mladých hráček po celé Evropě.

„Před osmi lety jsme se rozhodli začít podporovat ženský golf – a kam se to za tu dobu posunulo, je neuvěřitelné,“ říká Alain Berry, ředitel českého zastoupení Amundi, titulárního partnera turnaje. „Potkal jsem Sáru v roce 2021, když zvítězila na Amundi Czech Ladies Challenge na Konopišti a dnes je dvojnásobnou vítězkou LET. Právě kvůli příběhům jako ten její pomáháme ženskému golfu. Snažíme se podporovat mladé dívky v jejich golfových snech.“

Speciální věcí, která by byla jindy nemyslitelná, je možnost prohlédnout si pohár pro šampionku majoru Amundi Evian Championship v Česku. „Tahle trofej je poprvé v historii mimo Evian a já jsem šťastný, že ji mohu ukázat tady v Kácově. Má v sobě hodně napsaných příběhů. Co mě ale těší ještě víc, je vědomí, že si o ni zahraje Sára na začátku července.“

Z pohledu České golfové federace má ACLC zásadní význam. Turnaj umožňuje domácím hráčkám konfrontaci s mezinárodní konkurencí, slouží jako nástroj výkonnostního růstu a odpovídá dlouhodobé koncepci práce s talentovanými hráčkami. Prostřednictvím výměnného programu se na startu objeví i hráčky ze zahraničí, což českým hráčkám zároveň otevírá dveře na podobné akce v jiných zemích.

„K turnaji mám velmi osobní vztah a jsem velmi šťastný, že se nám daří držet dlouholetou tradici jeho pořádání. Je i v Evropě vnímán jako výkladní skříň českého golfu. Na univerzitách za mořem máme v tuhle chvíli více než 40 talentů, kteří podobné turnaje potřebují pro nastartování svých profesionálních kariér. Sára je zářným příkladem, jak podobný systém dává smysl. Věřím, že inspiruje mnoho dalších, kteří ji budou následovat,“ dodal prezident ČGF Petr Uhlík.

Informace o možném zániku dvou českých golfových areálů Hrádek u Nechanic a Kynžvart už českými médii proběhla. Východočeský Hrádek pravděpodobně na sezonu 2025 své brány golfistům neotevře. Nebo je tu ještě naděje? Hovořili jsme se zástupci klubu, ale nejsou si jisti, jaký postup nyní zvolí. V případě západočeského hřiště Kynžvart je věc v jiné poloze, tam se provozovatelé uzavření brání právní cestou.

Společným jmenovatelem obou kauz je postoj Národního památkového ústavu, který má státní zámky Hrádek i Kynžvart s jejich parky ve své správě. NPÚ je největší ze tří desítek příspěvkových organizací, které spadají pod ministerstvo kultury. Spravuje přes 100 státních objektů (59 zámků, 29 hradů, čtyři kláštery atd.) a rozpočet má okolo 1,7 miliardy korun. Příjmy z různých činností (hlavně vstupů návštěvníků) činí okolo 600 milionů.

Golfové hřiště Hrádek bylo otevřeno v roce 1997, všechny jamky se tehdy nacházely uvnitř areálu zámeckého parku. V roce 2006 přibyly nové jamky za zdmi parku, vznikla tak devítka parková i luční. Hřiště Kynžvart plánoval profesionál Jiří Zavázal také již od 90. let, ale ke hře byla zdejší osmnáctka otevřena až v roce 2010. Jamky vedou jak v parku, tak na okolních loukách. Vznik obou hřišť je odrazem doby po listopadu 1989, přesněji 90. let, kdy se novým myšlenkám i novým projektům včetně golfových přálo.

Stanovisko úřadu

Před koncem loňského roku jsme oslovili Národní památkový ústav s dotazy, které se této kauzy týkaly. NPÚ odpověděl poměrně obšírně, prostřednictvím tiskové mluvčí Blanky Černé. Že ale odpovědi formulovali i pracovníci ve věci zainteresovaní, nebo alespoň poskytli důležité podklady, je patrné. Z odpovědí také vyplývá trochu odlišná situace obou hřišť.

Pokud jde o Hrádek, NPÚ konstatuje, že smluvní vztah na pronájem pozemků končí k 31. 12. 2024. „V případě areálu SZ Hrádek u Nechanic bylo užívání části parku pro golfové hřiště povoleno jako dočasné do roku 2009. Společnost Golf Hrádek, provozující golfové hřiště, v roce 2007 podala žádost o vydání dodatečného územního rozhodnutí o změně využití území týkající se rozšíření golfového hřiště. Toto řízení bylo přerušeno do doby dodání potřebných dokumentů, k čemuž však nikdy nedošlo. V roce 2021 vydal Krajský úřad Královéhradeckého kraje Stanovisko k územnímu plánu Hrádek, o které požádala Obec Hrádek a které vychází ze Závazného stanoviska výkonného orgánu památkové péče. Ve stanoviscích je konstatováno, že povolení změny využití území na golfové hřiště je z hlediska zájmů státní památkové péče nepřípustné. Přesto byl v roce 2021 jako vstřícný krok ze strany NPÚ na základě uzavřeného smluvního vztahu ponechán společnosti Golf Hrádek prostor pro přemístění stávajícího golfového hřiště do jiné lokality mimo pozemky Národní kulturní památky, a to do konce roku 2024.“

Ohledně Kynžvartu NPÚ konstatuje: „V březnu 2023 byl nájemce golfového hřiště T.I.S., a.s., zrušen s likvidací a posléze přestal hradit nájemné za pronajaté pozemky. V návaznosti na tuto skutečnost byla uzavřena mezi NPÚ a společností T.I.S., a.s. v likvidaci dohoda o ukončení nájemní smlouvy k 29. 2. 2024. Přesto se po celou sezonu 2024 v areálu zámku Kynžvart golf hrál, ačkoli k provozování golfu nemá nikdo žádný právní titul a za užívání státního majetku nebyl a není hrazen nájem či bezdůvodné obohacení, a to již od listopadu 2023. […] V této bezprecedentní situaci se tak NPÚ snaží záležitost řešit bez jakýchkoli prodlení právní cestou zejména prostřednictvím soudů, a to nikoliv bez úspěchu. Protistrana však ignorovala i pravomocná soudní rozhodnutí tak dlouho, jak to bylo jen možné, a neváhala bez právního důvodu „okupovat“ předmětné pozemky ve vlastnictví České republiky. NPÚ se snažil i v místě golfového hřiště vyvěšovat oznámení o ukončení provozování golfového hřiště, vše však bylo protistranou rychle a protiprávně odstraněno.“

A ke Kynžvartu dále: „Dosavadní zkušenosti s provozováním golfu (spory kvůli neplnění povinností nájemcem hřiště se neustále opakovaly během téměř dvaceti let a jsou vedeny i nyní) byly, jak je popsáno výše, pro stát velmi špatné a náklady na vymáhání plnění povinností, které protistrana neplnila, byly a jsou vysoké. […] V neposlední řadě je třeba vzít v úvahu, že v současné době jsou ohledně pozemků a golfového hřiště vedeny ze strany NPÚ dva soudní spory. I s ohledem na tyto dva pravomocně neskončené soudní spory není možné teď o dalším nájmu pozemků za účelem provozování golfu uvažovat, neboť jejich účel je v přímém rozporu s možností hřiště provozovat. NPÚ má s ohledem na charakter parku záměr v jádrovém území parku provozovat a řádně udržovat anglický park, což už ostatně NPÚ dělá, protože golfisté neudržují všechny plochy, které využívají, v řádném stavu. Okrajové části parku má NPÚ záměr propachtovat jako pastviny místnímu farmáři.“

NPÚ jsme také položili otázku ohledně změny postoje, protože v minulosti byly státem pozemky pronajaty pro golfovou hru, ale nyní NPÚ golf nechce. Proč k takovému obratu došlo?

„Národní památkový ústav nemá zájem na dalším provozování golfových hřišť v blízkosti národních kulturních památek (ať už se jedná o areál SZ Hrádek u Nechanic, či o areál SZ Kynžvart), neboť je přesvědčen, že takový způsob využití není v souladu se zájmy státu i památkové péče, které musí Národní památkový ústav hájit především.“

A dále: „Úpravu parkových ploch na golfové hřiště nelze zjednodušeně vnímat jako kultivaci zámeckého parku, protože principy a zásady spojené s jejich historickou rolí dotvářející specifické prostředí šlechtických sídel jsou odlišné od potřeb hráčů golfu a provozovatelů golfových hřišť. Ostatně možná i proto řada dnes kvalitních golfových hřišť v České republice byla vybudována v prostředí bez vazby na areály s památkovou ochranou.“

Na dotaz, kdo stojí za rozhodnutím „golf ne“ a které pracoviště/odbor NPÚ tento postoj formulovalo a přijalo, NPÚ odpovídá nekonkrétně: „K rozhodnutí o ukončení provozování golfových hřišť dospěl NPÚ postupně a individuálně ve vztahu k jednotlivým provozovatelům golfových hřišť na pronajatých pozemcích ve vlastnictví státu v návaznosti na vzniklé skutečnosti, které nebyly a nejsou slučitelné s rolí NPÚ jako správce svěřeného státního majetku kulturní hodnoty. V obou případech se nejedná o individuální rozhodnutí jednotlivce s pravomocí jednat jménem NPÚ, ale o logické vyústění řetězených konkrétních důvodů a příčin posuzovaných v hierarchicky řízené státní příspěvkové organizaci.“

Golf do parků patří

Kdybychom chtěli rozehrát hru argumentů, můžeme se například chytit jedné z odpovědí, v níž je zmíněn „zájem státu“. I golfisté na to mohou mít svůj názor. Například ten, že stát není neurčitá anonymní entita, ale jsou to všichni jeho občané – a to včetně golfistů. A právě oni si nepochybně budou myslet, že je v zájmu státu pronajímat zmíněné zámecké pozemky, a to za účelem sportování a rekreace široké veřejnosti. Ostatně je samozřejmým zájmem státu podporovat a udržovat tělesné i duševní zdraví svých obyvatel.

Je také zmíněna památková péče. Golfisté i památkáři by jistě snesli hodně důkazů, které by podporovaly jejich vidění. Památkáři mohou argumentovat, že golf parkům neprospívá, že omezuje návštěvníky, že plochy nijak nezhodnocuje atd. Golfisté mohou naopak tvrdit, že díky sekání zelených ploch jsou parky udržovány a kultivovány, že prostor působí vizuálně lépe, je hojněji a efektivněji využíván, státu se tím šetří prostředky atd. Je to věc diskuze. Ale odehrála se nějaká diskuze na půdě NPÚ? A byli k ní přizváni zástupci golfové sféry, třeba někdo z České golfové federace nebo z Českého svazu greenkeeperů?

Pokud jste byli v posledních letech na Hrádku či v Kynžvartu, ani jeden areál by ve vás nevyvolal dojem, že se tu o park nepečuje. Viděli byste, že oba provozy – zámecký a golfový – spolu dokážou žít. Osobně si také pamatuji na telefonický hovor, který jsem před více než deseti lety vedl s kastelánem kynžvartského zámku. Říkal, že je rád za golfové hřiště, protože díky němu byl prostor zanedbaného parku upraven a plochy jsou udržovány ve stavu, do něhož by se jinak dostat nemohly, neboť jsou rozsáhlé a prostředky omezené. Stejně tak na závěr sezony 2024 zmínil kastelán hrádeckého zámku pozitivní dopad golfu: „Rádi bychom poděkovali představitelům Golf Clubu Hrádek 1995 za dlouholetou spolupráci a pomoc při údržbě travnatých ploch v okolí zámku a provoz Zámecké kavárny v čp. 44. Golfovému klubu děkujeme zejména za to, že přinesl sportovní a společenské oživení do našeho kraje.“

Je rovněž nutno připomenout zásadní věc. Golf do zámeckých parků patří. V celé Evropě najdeme stovky nejrůznějších zámeckých, historicky a kulturně významných budov, v jejichž okolních parcích se nachází golfové hřiště. Někde se dokonce tyto budovy či jejich části využívají jako golfové klubovny. Je to často také jediný způsob, jak historickou stavbu zachránit před postupným chátráním. Udržovat zámek, ale i veškerou zeleň v mnohdy obrovských parcích tak, jak ji udržovali šlechtičtí majitelé před dvěma či třemi staletími, není vzhledem k naprosto jiným ekonomickým podmínkám možné. Golfové hřiště je vhodným řešením.

Pokud tedy pracovníci NPÚ nevidí žádnou vazbu mezi zámky a budováním golfových hřišť v jejich parcích, pak se mýlí. A to i pokud se jedná o český prostor. Příkladem mohou být slezské Kravaře. V části zdejšího parku, který obklopuje veřejnosti přístupný barokní zámek z 18. století (zapsaná kulturní památka), se nacházejí jamky místního osmnáctijamkového hřiště. Parkem vedou cesty pro pěší i cyklisty, po cestičkách chodí ale i hráči s holemi. Kulturní ani přírodní hodnota parku nijak neklesla. Dalším místem dlouholeté, již více než půl století trvající symbiózy golfu a zámku s jeho parkem jsou severomoravské Šilheřovice (rovněž kulturní památka). Dokonce komunistický režim, který golfu nepřál, zde koncem 60. let povolil vybudování osmnáctijamkového hřiště, a to i proto, aby se zastavilo chátrání zámeckého parku. I dnes je tento prostor svojí kultivovaností příkladem.

Takže jak to je? V Kravařích a v Šilheřovicích to jde a na Hrádku a v Kynžvartu nikoli? V čem je problém?

Historické hodnoty

NPÚ má na starosti velké kulturní hodnoty a je potřeba o ně pečovat, o tom není sporu. Zároveň je ale NPÚ státní instituce s byrokratickými prvky, svět se svým viděním. Jeho zaměstnanci jsou odborníci, ale i standardní úředníci. Úřad jede dál, lidé přicházejí a odcházejí. Kdysi se státní úředníci spravující památky rozhodli, že golf v některých zámeckých parcích povolí, teď se NPÚ rozhodl, že golf nechce. Kdo ví, zda za dvacet let nebude situace zase jiná a NPÚ se nebude bránit pronájmům pozemků na golfová hřiště?

Konkrétna obou případů jsou odlišná, ale u obou vidíme významnou neochotu NPÚ mít golf na svých pozemcích. (Na pozemcích NPÚ stávalo i šestijamkové hřišťátko v parku zámku Krásný Dvůr, a to už zavřelo na konci roku 2023.) Je přitom těžké zvenčí rozklíčovat, zda za touto neochotou stojí hlavně přeteklý pohár trpělivosti v otázce smluv, resp. neplnění závazků, nebo zda se NPÚ coby velká organizace nechce margináliemi typu „golf v parku“ zabývat, případně zda jde o konkrétní jedince, kterým golf prostě nesedí, a tak se ho chtěli zbavit. Lze se také hypoteticky ptát, co by se dělo, kdyby ve vedení NPÚ byli lidé se skutečnou znalostí golfu a golfového prostředí. Byly by zde snahy o lepší komunikaci a spolupráci, chtěly by obě strany spíše nalézt společně výhodnou cestu?

Že by měl zaniknout Hrádek, nad tím lze jen kroutit hlavou. Hřiště bylo vždy malé, provoz nenáročný, nároky nevelké. Golf se ke zdejšímu zámku v anglicky tudorovském stylu vyloženě hodil. Vypudit tohle zařízení z parku je špatné řešení. Pokud jde o Kynžvart, neodvažujeme se komentovat, do jaké míry nájemci plnili či neplnili své povinnosti. Dle interních informací by soudní spory mohly být řešeny i tak, že hřiště by zaniklo, ale investor by požadoval určitou finanční náhradu za vynaložené náklady, zmařenou investici. Jenže NPÚ údajně na žádné „odstupné“ nechce přistoupit. Ať by ale vyhrál kdokoliv, tratit bude český golf i český stát. Nebylo by lepší toto esteticky mimořádně hodnotné hřiště udržet, třeba s jiným a novým majitelem?

Je bohužel paradoxní, že NPÚ jakožto instituce, jejímž hlavním posláním je pečovat o kulturní hodnoty, svými kroky nyní likviduje jiné hodnoty, rovněž vytvořené lidským umem a se smyslem pro estetiku. A velkou ironií je skutečnost, že v případě hřiště na Hrádku jde o hodnotu rovněž historickou. Šlo o jedno z nejstarších porevolučních hřišť u nás, ve východních Čechách dokonce úplně první.

Jakožto golfový časopis určený celé golfové komunitě stojíme z logiky věci na straně golfových hřišť, jejich klubů, provozovatelů. Je v zájmu nás, kdo máme golfovou hru rádi a udržujeme její tradici a jejího ducha, aby stávající hřiště nezanikala. Konec hřišť Hrádek i Kynžvart by byl rozhodně bolestivý.

Komunistickému režimu můžeme vyčítat, že v roce 1952 svým administrativním krokem – prostřednictvím Státního úřadu pro tělesnou výchovu a sport – zrušil nové osmnáctijamkové klánovické hřiště, což byl akt zvůle i velká ztráta pro český golf. Budeme také jednou vyčítat současnému státu, že se – prostřednictvím Národního památkového ústavu – podílel na zániku dvou golfových hřišť? Bude mít i polistopadový režim svědomí zatížené těmito nucenými konci? Srovnání vždycky kulhají, a i tohle je nepřesné. Ale že se Národní památkový ústav chová „s péčí řádného hospodáře“ se vším lepším i horším, co si pod tím lze představit, to říci můžeme.

Tento materiál týkající se provozu hřišť Hrádek u Nechanic a Kynžvart redakce Golf Digest C&S připravovala během začátku letošního roku a byl publikován v čísle 2/březen 2025. Situace týkající se golfového hřiště Kynžvart se v posledních dnech změnila, respektive vyhrotila. Podle sdělení kynžvartského manažera Martina Mňahončáka byla aktivitou Národního památkového ústavu část hřiště upravena tak, že se na některých jamkách nyní hrát nedá. Kolem deváté jamky se nachází ohrada, odvezeny byly některé můstky přes potok, na greeny jamek číslo 9 a 18 a na odpaliště desítky byla navezena hlína. Na webových stránkách kynžvartského klubu je uvedeno: „Z důvodu protiprávního jednání Národního památkového ústavu je hřiště v sezóně 2025 UZAVŘENO.“ 

Seděl jsem v konferenčním sálu pražského hotelu STEP a poslouchal předvolební projev Petra Uhlíka, jímž se v sobotu 22. března ucházel o post prezidenta České golfové federace. Už po pár minutách bylo znát, že to je silná řeč. Proslov prozrazoval solidní přípravu, byl konkrétní a dobře strukturovaný, formálně byl přednášen s jistotou, potřebnou dávkou osobního zaujetí i s nadhledem. I když měl ještě následovat projev protikandidáta Vratislava Jandy, Uhlík už učinil důležitý krok k výhře.

Petr Uhlík má za sebou desítky let novinářské praxe, z nichž část se odehrávala a stále odehrává v televizním prostředí. Začínal před rokem 1989 v Československé televizi jako kulturní redaktor, pak o golfu psal a vydával časopis, dlouhé roky komentuje golfové přenosy. Hovořit spatra je pro něj denním chlebem. Ví, co je spisovná, a přitom živá řeč, dokáže přetavit své (nejen golfové) vědomosti do srozumitelných sdělení. Je to mediální profesionál. Ale spousta novinářů je zároveň trochu nespoutaných, trochu se opájejí vlastní popularitou, někdy bývají až moc vtipní či uštěpační, občas si myslí, že mají patent na pravdu. Nic z toho ale na Petru Uhlíkovi nebylo znát. Překročil meze žurnalismu a prezentoval se jako důstojný golfový funkcionář.

Hned na úvod zmínil emoce. Emoce totiž vyhrávají volby, to ví každý politický marketér. Pak se zastavil u termínu „změna“. I když zastupoval spíše konzervativní, kontinuální linii v rámci ČGF, tímto výrazem chtěl určitě oslovit ty, kdo se domnívají, že federace musí být modernější a dynamičtější. Probral tři hlavní body svého programu, zmínil členy svého týmu. Věnoval se i tématu transparentnosti; právě tohle mohou mít na mysli ti kritici, kteří vedení ČGF vyčítají příliš odtažitý, až vrchnostenský přístup. Zmínil i českou PGAC a Asociaci golfových hřišť, oborové i vlivové skupiny. Řekl vše, co chtěl – ale také co měl říct, co volitelé chtěli slyšet. V diskuzi věcně zareagoval na záludný dotaz z pléna, co by dělal, kdyby byli namísto jeho viceprezidentů zvoleni ti z protivníkova tábora. Odvětil, že volbu by respektoval, byť by se mu lépe pracovalo s jinými. V podtextu: dokážu jednat pragmaticky, nejsem zaseknutý v předem daných myšlenkových vzorcích ani postojích.

Když Uhlík skončil, říkal jsem si, že má vyhráno. Jeho vystoupení určitě ovlivnilo ty zatím váhající volitele. Takhle dobře a koncepčně přesně jsem Vratislava Jandu za ty čtyři roky, co byl prezidentem, mluvit neslyšel. Uhlík zahrál čisté golfové kolo, ve kterém předvedl, kudy vede cesta. Je potřeba mít plán, držet se vyznačené strategie, není nutné zbytečně riskovat, a výhra také není otázkou útoku na soupeře, ale spíš čekání na jeho chyby. Nejen Vratislav Janda, ale žádný z kandidátů na viceprezidenty pak už tak přesvědčivý prezentační projev neměl.

Po volbách teď není ve výboru ČGF nikdo s výrazně odlišnými postoji a viděním. To může kritikům a oponentům připadat jako chyba a slabina. Ale na druhou stranu federace může – a také by měla – táhnout za jeden provaz, měla by fungovat hladce. I to Uhlík zmínil a podotkl, že odpovědnost za případný neúspěch bude padat pouze na něj a jeho lidi. Není se jak a na co vymlouvat.

Jedním vystoupením lze vyhrát jednu volbu, ale jen slovy nelze český golf dlouhodobě vylepšit, posílit. Zvýšit sportovní úroveň, přilákat nové hráče, získat více peněz od státu či sponzorů, rozšířit zájem dětí a mládeže o hru, zatraktivnit veřejný obraz golfu, prosadit ho více v médiích – to jsou velmi obtížné úkoly. Mandát se 70 získanými hlasy činí z Uhlíka silného prezidenta, ale 34 hlasů pro Jandu (přesněji: byly by pro kohokoliv oponujícího) rovněž říká, že třetina pléna má jiné představy o tom, jak český golf řídit a kam ho vést. Jde o dlouhodobý nesouhlasný trend, který se výrazně projevil už při volbě prezidenta ČGF v roce 2009, ale i tito oponenti by stáli před zmíněnými úkoly, i jich bychom se museli ptát, jak by je dokázali zvládnout. A co je další významnou otázkou: jsou takové cíle vůbec objektivně splnitelné? Lze český golf kvantitativně i kvalitativněji posunout kupředu za situace, kdy už desetiletí u nás zůstává víceméně na svém a s výjimkou profesionálního ženského golfu nejde viditelně vzhůru? Určitá „přijatelná stagnace“ je přitom typická i pro celou golfovou Evropu a není žádný důvod k přesvědčení, že my se tomuto trendu budeme umět vzepřít a dokážeme to dělat jinak a lépe.

Federační funkcionáři nejsou těmi, kdo vyhrávají špičkové turnaje, kdo dokáže měnit veřejné mínění či rozhodovat o tom, zda rodiče dají své děti na tenis, fotbal, florbal, nebo golf. Nové vedení ČGF by jistě mohlo zlepšit vnitřní federační procesy či komunikaci s kluby, ale o mnoho dál jeho síly a možnosti nesahají. Federace pouze vytváří rámec a podmínky, na hřišti si to však musí každý uhrát sám.

Tento i další článek o průběhu volební konference a také o cílech nového výboru ČGF si můžete přečíst v dubnovém vydání Golf Digest C&S, které vychází ve čtvrtek 3. dubna 2025 a je také věnováno nadcházejícímu Masters.

Magazín Golf Digest C&S si můžete předplatit zde.