Vypravil jsem se za kamarádem žijícím na západním pobřeží v Kalifornii, přímo v Silicon Valley. Obešli jsme tam tři jeho oblíbená hřiště. Čekal jsem luxus, trochu neznámého, a byl jsem malinko napjatý a nervózní.

První hřiště se nacházelo blízko. Všechny názvy okolních lokalit znám ze životopisu Steva Jobse, ale jakmile zahnete z dálnice a následujete směrovky GOLF, ocitnete se ve sportovním prostředí doby pana Načeradce. Klubovny v Podbořánkách, na Svratce nebo na Grabštejně jsou luxusní sídla proti téhle kalifornské. A to nemluvím o zatuchlém smradu, špíně a nepořádku uvnitř. První jamka začínala drajvem přes cvičné greeny, předposlední kopírovalazadní části zahrádek levných řadovek. Zahrádkyovšempřipomínalyspíš smetiště než lidská obydlí.Celkem chápu, že si sem místní odskočí na golf,ale je to trochu jako hrát fotbal na škvárovém hřišti poblíž autovrakoviště. I když proč ne? Zahráli jsme si dobře, levně a bez velkého cestování.

Druhé hřiště mělo vyšší standard, vyšší cenu a bylo dál. Sem tam vyprahlé holiny s výhledy do okolní pouště střídalyvelké drny dužnaté, intenzivně zavlažované trávy. Fairwaye docela hezké. Když jsem šel pro míček do ostrůvku džihádu(každý to slovo zná, ne?), spoluhráči spustili povykkvůlipoisonoak, prudce jedovatému břečťanu. Do vysoké trávy se tu nechodí a nový míček si přece hodíš tam, kde sám chceš.

Slova o chřestýších mi připadala přehnaná do té doby, než jsem jednoho zahlédl. Zlaté naše kopřivy! Míček jsem viděl, ale nehrál. Další ostrůvek roughu byl prošpikován norami lištiček nebo kojotů, kteří se na nás zblízka dívali s hrdě vztyčenými hlavami. Co já o nich vím? Trochu jsem se bál a míček radši šlajsnul přesně na opačnou stranu–k potoku. Ale mezi fairwayía potůčkem,jen pár metrů od hřiště, se táhl nekonečný pás houmlesáckých obydlí, která ze hřiště nebyla vidět. Zblízka však byla i cítit. Tam se pro míčky taky nechodí, protože český houmlesáka americký homeless, to jsou úplně jiné kategorie. Zahráli jsme si docela dobře, jen míčků jsem ztratil spoustu a večer jsem musel vyrazit do golfshopu pro nové.

Třetí štací byl Coyote Creek Golf Club, jižně od San José. Moc hezké hřiště, i když poněkud drahé. Lepší český standard. Protože je tu v létě přes den vedro, hraje se od časného rána a bývá plno. Na nás zbyly horší časy. Vedro k padnutí. A protože jsem opět šel s dvojicí Američanů, už potřetí, mohu paušalizovat.

Američané na golfu mě začali štvát. Američané nosí běžně džíny a trika bez límečků, což mi kdysi přišlo cool, ale teď se mi to nelíbilo. Američané jezdí výhradně autíčky, což mi připadá nesportovní – a hlavně mi vadilo, jak se podivují nad tím, že chci jít po svých. Prý je zdržuji… Američané zásadně nedohrávají metrové putty, nehledají míčky ani nepomáhají hledat ty vaše. Dropují, kde se jim zlíbí. Mluví, když odpalujete.

Zahráli jsme si dobře, chlapi byli milí, ale už jsem se začal těšit na naši golfovou kulturu. Vůbec není zlá.

Vždycky jsem byl na golfu trochu rebel. Triko s límečkem mě iritovalo a považoval jsem ho za stejný dres, jako má fotbalista. Než jsem začal hrát golf, žádná trička s límečkem jsem v šatníku neměl. K čemu mi límeček vůbec je?! Roky jsem odmítal říkat bagu bag, teetimu teetime a nechtěl jsem hrát ty golfové hry na tradici a konvence.

Po mé americké zkušenosti se ze mne stal golfový purista. Líbí se mi golfová móda a jsem rád, když se dodržují pravidla. Považuji za neuctivé, když vám někdo vrhá stín do dráhy puttu nebo trhne suchým zipem, když jste zrovna v nápřahu. Naučit se pořádně markovat nebo vypichovat by přece také nemělo být nad síly nikoho. Neohrnu nos nad tím, když jsou u nás v létě fairwaye trochu vyprahlé a roughy trochu zarostlé. Mám rád skoro všechna česká hřiště, včetně těch levných a ztěžka udržovaných. Z nových pravidel se mi nelíbí puttování na vlajku. Je to tak americké! Ne, nejde o to, jestli fangle hází stín, praporek vlaje nebo je jamka o tu tyčku uvnitř menší. Jde mi o to, že mám rád ten obřad, kdy hráči komunikují, ptají se, vlajku vám podrží nebo odstraní. Je v tom určitá úcta ke spoluhráči, slušnost, spolupráce. A také příhodné zpomalení hry. Je to rituál, který ke golfu patří.

A hlavně – je to neamerické. A to se mi líbí. Bylo to dobrá zkušenost.

Martin Raufer

Liberecké hřiště Ypsilon se po několika letech kralování severomoravské Ostravice vrací na vrchol hlasování spolku Všudehrálů, které se týká úrovně a vnímání českých golfových hřišť. Ostravice je druhá a středočeská Panorama třetí.

Spolek Všudehrálů sdružuje nyní 427 hráčů golfu, z nichž každý má odehráno minimálně 60 českých hřišť a 67 členů už má odehráno přes 100 hřišť. Hlasování se pro rok 2025 účastnilo celkem 262 členů spolku. Hlasuje se pětibodovým systémem ve čtyřech kategoriích – Hra, Zázemí, Příroda, Atmosféra – a součtem všech kategorií se určuje celkový vítěz.

Ypsilonka zvítězila s celkovým součtem 4,427 bodu. Druhá Ostravice měla 4,413 bodu a třetí Panorama 4,324. Na dalších místech v TOP 10 se umístili: 4. Karlovy Vary – Olšová Vrata, 5. Casa Serena, 6. Loreta, 7. Mariánské Lázně, 8. Dýšina, 9. Čeladná a 10. Albatross. Ještě tři další hřiště, 11. Karlštejn, 12. Oaks a 13. Čertovo břemeno, dosáhla průměru nad 4 body.

Všudehrálové hodnotí česká hřiště každoročně od roku 2014. Při prvním hodnocení zvítězily Mariánské Lázně, pak tři roky kralovala Ypsilonka, načež mezi lety 2018 až 2024 vítězila Ostravice. V letošním roce muselo každé hřiště, které se dostalo do hodnocení, získat alespoň 10 % hlasů, což znamenalo minimum 42 hlasujících pro každé hřiště v žebříčku.    

Jako vždy jsou zajímavé výsledky jednotlivých kategorií. V kategorii Hra, kde hlasující hodnotí design hřiště a celkové podmínky pro hru, triumfovala Ypsilonka s průměrem 4,549 bodu, přičemž druhý v pořadí, areál Oaks, ale také získal hodně, celkem 4,541 bodu. Dalšími v pořadí jsou: 3. Albatross, 4. Ostravice, 5. Casa Serena, 6. Loreta, 7. Dýšina, 8. Panorama, 9. Karlovy Vary a 10. Karlštejn.

Kategorii Zázemí opanovala Panorama před Albatrossem a Ostravicí, Ypsilonka byla čtvrtá. Z dosud nejmenovaných hřišť stojí za zmínku sedmá pozice Černého Mostu v této kategorii.

V kategorii Příroda si opět nejlépe vedla Ypsilonka, ale s minimálním náskokem před druhou Ostravicí a třetí Dolní Dobroučí. Na dalších místech se umístily areály: 4. Čeladná, 5. Mladé Buky, 6. Mnich, 7. Karlovy Vary, 8. Panorama, 9. Čertovo břemeno a 10. Karlštejn. Většinou jde o hřiště kopcovitá nebo podhorská, s dobrými výhledy do kraje, se zvlněným profilem anebo množstvím lesů okolo.

Výsledky Všudehrálů přicházejí jen nedlouho poté, co byly na konci roku 2026 na Večeru českého golfu vyhlášeny výsledky ankety Golfový areál roku, kde v kategorii Nejkvalitnější areál vyhrálo Čertovo břemeno před Panoramou a Mariánskými Lázněmi, jako Nejoblíbenější areál byla vyhlášena devítka Hořehledy, následovaná Ypsilonkou a Čertovým břemenem.

Kategorie Atmosféra se svými výsledky poněkud liší od ostatních tří kategorií, je nejméně objektivně uchopitelná, pronikají sem také hřiště méně prestižní. Zde zvítězily Mariánské Lázně před druhou Ostravicí a třetí Ypsilonkou. Čtvrtá byla devítka Grosshof v Broumovském výběžku, sedmé Čertovo břemeno a desátá Česká Lípa. Jedenácté pak Šilheřovice, dvanáctý Český Krumlov, čtrnácté Lázně Bohdaneč, šestnáctý Grabštejn a sedmnáctý Kořenec.

V kategorii pouze devítijamkových hřišť vypadá pořadí prvních deseti takto: 1. Grosshof, 2. Podbořánky, 3. Terezín, 4. Svratka, 5. Rožnov pod Radhoštěm, 6. Háje, 7. Hodkovičky, 8. Stará Boleslav, 9. Bitozeves, 10. Prosečné.

„Přejeme všem výhercům všech anket a každého hlasování, samozřejmě včetně toho našeho, úspěch a hodně hráčů,“ říkají zakladatelé Všudehrálů Jiří Kryšpín a Andrej Halada. „V dnešní době, kdy v Česku hřiště spíše zanikají, než vznikají, je potřeba vyjádřit podporu úplně všem. Ale ani my si nemyslíme, že jakékoli hlasování si může přivlastnit punc nepřesnějšího a nejobjektivnějšího. Vždy se do hlasování promítá lidská subjektivita, osobní vztah hráčů ke konkrétním hřištím. Čertovo břemeno například u nás dlouhodobě boduje, je vysoko, body nicméně sbírá hlavně v kategoriích Příroda a Atmosféra. Hořehledy se ve skupině devítek umísťují zhruba v polovině pole, přičemž podle našich členů jsou na tom nejlépe v kategorii Zázemí, kde jsou v první třetině mezi devítkami.“

Kryšpín s Haladou také poukazují na to, že i do všudehrálského hlasování se promítá fakt, že někteří členové mohou své domovské hřiště nadhodnocovat, jiné hřiště zase mohou vidět příliš kriticky, protože na něm hráli třeba za horšího počasí nebo v nevhodné roční době. „I nás naše výsledky občas trochu překvapují, ale hlas lidu prostě rozhoduje. Na druhou stranu právě pro neuchopitelnost termínů jako nejkvalitnější, nejlepší, nejoblíbenější, jsme vytvořili čtyři kategorie, podle kterých se hodnotí. Některá hřiště jsou silná v jednom prvku, jiná v druhém. Ale snad se nám daří generovat pořadí, které má určitou výpovědní hodnotu.“

Andrej Halada, který je zároveň šéfredaktorem české verze amerického časopisu Golf Digest, pak dodává: „Když hodnotí v USA v Golf Digestu 200 nejlepších amerických hřišť, mají šest kategorií a převažují mezi nimi především ty, které se týkají hry – tedy např. Možnosti ran, Výzva či Pestrost designu. Jejich hodnotící škála je široká, 1-10. Ale i oni mají kategorii Estetika. Hodnotí ovšem jen ti hráči, kteří mají jasné povědomí o golfovém designu a jeho prvcích, hřiště také musí získávat kontinuální hodnocení v posledních 10 letech. Nejde tedy o hlasování všelidové, ale spíše odbornické.“

Přesné výsledky všudehrálského hodnocení za rok 2025, kde najdete pořadí do první padesátky, si můžete přečíst na stránkách spolku https://vsudehralove.cz/.

Unikátní golfový areál v srdci industriální krajiny

Golf Resort Lipiny, situovaný v malebné karvinské oblasti Lipiny, nabízí vzácnou kombinaci sportovního ducha a historické obnovy. Otevřený byl 2. května 2012 na místě zasaženém důlní činností, dnes se tento osmnáctijamkový golfový areál pyšní příběhem transformace a rekultivace, podpořené společností OKD, a.s., a fondy Evropské unie.

Hlavní rysy:

• 18jamkový areál pro všechny úrovně: Devítijamkové Mistrovské a Veřejné hřiště, doplněné o osvětlené cvičné plochy, nabízí ideální podmínky pro začátečníky i pokročilé hráče.
• Architektonický skvost a dominantní těžební věž: Unikátní designová restaurace a replika těžební věže s výhledem na hřiště odrážejí bohatou historii a kulturní odkaz regionu.
• Cílová skupina: Ideální pro investory a provozovatele hledající příležitost v golfovém průmyslu s přidanou hodnotou v podobě sociálního a kulturního přínosu pro region.
• Návštěvnost: V roce 2023 bylo na Golf Resort Lipiny odehráno celkem 20 430 her a navštívilo jej 2 780 unikátních hráčů.
• Ocenění: V roce 2012 vítězství v kategorii „Nejlépe hodnocený areál pro začátečníky“ a v roce 2013 „Nejlépe hodnocený areál pro golfisty“. V roce 2023 v České republice hodnoceno jako 2. nejlepší 9jamkové hřiště. Golf Resort Lipiny se pravidelně umísťuje v desítce nejlepších hřišť v České republice.

Proč investovat do Golf Resortu Lipiny?

• Sociální a kulturní dopad: Příklad úspěšné transformace posthornické krajiny na rekreační a sportovní areál.
• Vynikající zázemí a infrastruktura: Kompletní golfový resort vybaven pro různé úrovně hráčů s unikátními architektonickými prvky.
• Strategická poloha a přístupnost: Zvýšený zájem o golf v regionu a cenová dostupnost přitahují široké spektrum hráčů.

Tato investice nabízí nejen potencionální finanční výnos, ale i možnost být součástí příběhu oživení a posílení komunity skrze sport a rekreaci. Golf Resort Lipiny je místem, kde se historie setkává se sportovním vyžitím, přinášejícím jedinečnou příležitost pro každého, kdo chce vstoupit do krásného světa golfu.

Další kroky:

Prodej bude organizován jako uzavřené výběrové řízení, do kterého budou pozváni vybraní investoři. Pokud máte zájem o bližší informace, kontaktujte nás prostřednictvím kontaktní osoby. Na základě uzavření smlouvy o zachování důvěrnosti informací vám budou zpřístupněny bližší informace.

Kontaktní osoba:

Jan Solich

Místopředseda představenstva a ředitel pro správu OKD, a.s.

735 34 Stonava 1077

M:  +420 602 415 215

E:   jan.solich@okd.cz

Naše all inclusive nabídka zahrnuje nejen golfové hřiště, ale také míče na driving range, vodu do bagu a poukaz v hodnotě 400 Kč do naší Restaurace Čertovo břemeno, kde si můžete vychutnat výborné pokrmy, které si pro vás připravil náš šéfkuchař Jan Lobreis. Bude o vás zkrátka postaráno se vším všudy a vy se tak nemusíte o nic starat.

Připojte se k nám a zažijte nezapomenutelný golfový zážitek, který si zasloužíte.

Více informací o balíčku naleznete i na našich webových stránkách: https://www.cebr.cz/allinclusive

Proč si chce každý zahrát Augustu National, Old Course v St. Andrews nebo Pebble Beach? Čím jsou tato hřiště výjimečná? Řekněme, že jsou tři základní důvody, proč si golfisté chtějí zahrát ta či ona hřiště. Prvním je to, že dané hřiště má slavnou historii. Nemá to nic společného s designem ani lokalitou. Kolikrát ani nemusíte vědět, kdo hřiště navrhoval a postavil. Je to, jako byste navštívili La Scalu a vstupovali do síně s více než dvousetletými dějinami. A máte z toho husí kůži. Je to TO MÍSTO, často spojené i s význačným turnajem. Každý hráč chce jednou zažít to vzrušení a posvátnou úctu. Tudy prostě kráčela golfová historie, jako například v St. Andrews, kde v podstatě vše vzniklo.

Druhou skupinou jsou osmnáctky, které odborná veřejnost považuje za ty nejlepší. Proto i areály o tato ocenění usilují, váží si jich a chtějí být na nějakém respektovaném žebříčku co nejvýše. To jim pomáhá získat i dobré renomé. Mluvíme o hřištích jako Royal Dornoch, Cape Kidnappers nebo Tara Iti. Třetí skupinu tvoří hřiště, která mají dokonalé prostředí, úžasnou okolní přírodu nebo specifičnost místa. Jen se podívejte, kolik krásných fotek golfových hřišť pochází třeba z Kanady a hřišť, o kterých jste v životě neslyšeli. Jméno designéra nerozhoduje, jde čistě o „umělecký dojem“. Jde třeba o San Lorenzo nebo Adamstal.

A jsou samozřejmě také superelitní místa, která splňují všechna tři kritéria. To je případ Pebble Beach. Sečteno a podtrženo: Rozhoduje trasování (routing), které definuje to nejpodstatnější – strategii a gradaci –, a rovněž celistvost osmnáctky, okolní přírody a věhlas daný historií, turnaji nebo jménem designéra. A Augusta je jen jedna!

Proč se přesto některá tradiční hřiště nechávají v původním designu a jiná se remodelují? Nejčastěji se snaží přizpůsobit modernímu vybavení, zvláště pak míčkům, které létají mnohem dál než dřív. Musíte si uvědomit, že to, co hrál kdysi dávno Jack Nicklaus – jeden z nejdelších hráčů své doby – 1-železem, dnes ti nejlepší zahrají šestkou. Hřiště se musí aktualizovat, aby zůstala i pro ty nejlepší napínavá. Úpravy se provádějí i na „posvátných“ designech jako třeba v Augustě National, ale jen tak jemné, aby tzv. osobnost hřiště zůstala nedotčena. Pro tyto úpravy se vždy vybírají architekti, kteří původnímu designu rozumí a mají pro něj cit. U modernějších hřišť to mohou být důvody prozaičtější, a to například renovace bunkerů, greenů a odpališť či změny pro dosažení lepší hratelnosti a průchodnosti. Případně se areál rozhodl pro nového architekta zvučného jména, které je automaticky marketingovým tahákem. Samostatnou kapitolou je pak dnes tolik moderní udržitelnost, a to zda design dokáže udržet náklady na údržbu v rozumných mezích. Na světových hřištích se symbióza s přírodou a udržitelnost řeší již přes 25 let, jen se o tom dosud tolik nemluvilo.

Kdybychom se ale vrátili do minulosti, jaké prvky přinesly do designu takové veličiny jako Tillinghast, Dye, Ross, Macdonald, MacKenzie a dodnes se jejich principy návrhů respektují? Všichni měli jednu výhodu a současně nevýhodu: Neměli k dispozici těžkou mechanizaci, takže jedno z odborných kritérií – přesuny zeminy – se blížilo nule. Občas někdo převezl hromádku hlíny na kolečku z jednoho místa na druhé a tím to v podstatě končilo. Zbytek museli sami najít v přírodě. Usazení těchto hřišť do přírody proto působí geniálně a vypadá mnohem přirozeněji. Jsou to často slavné designy nebo „routingy“, které daly golfovému designu základní principy. Třeba diagonální green na tříparu, známý z 15. jamky hřiště North Berwick West Links a typologicky označovaný termínem „Redan“. Jejím architektem byl už v roce 1868 John Whitecross a dnes se její pojetí kopíruje na hřištích po celém světě. Obdélníková odpaliště dal světu Alister MacKenzie v Augustě National, palisády z pražců okolo vody zase Pete Dye.

A novodobí architekti jako Hanse, Phillips, Gaunt, Trent Jones Jr., Fazio nebo Doak? Nejvyšší známkou nad vším „řemeslem“ je v dnešní době „uměleckost“ designu. Koneckonců řemeslo zvládne každý vystudovaný designér. Ti nejlepší pracují s uměleckým vyzněním v krajině a samozřejmě se přitom snaží naplnit i záměr investorů. Krajinu pomocí těžké mechanizace mění nebo přizpůsobují. Dnes asi nejlepším je v tomto oboru Tom Doak, žák Petea Dye a obdivovatel Alistera MacKenzieho, o kterém se mluví jako o Mozartovi golfového designu. Jeho hřišť byste v top 100 našli minimálně šest. Mimo jiné právě třeba již zmiňované Cape Kidnappers nebo Tara Iti. Svým způsobem tvary jamek do krajiny maluje tak, aby kopírovaly její přirozené kontury.

Zatímco staří designéři si museli krajinu prochodit a najít místo s písčitým podložím nebo minimem stromů, ti současní mají představu o hřišti a jeho routingu utvořenou od stolu díky technologickým vymoženostem. Ty jim umožňují navrhnout hřiště do přesně daného prostoru podle topografie v mapě za pomoci 3D simulace, které vám automaticky spočítá i přesuny zeminy a všechna stavební KPIs. Současné supermoderní designy se drží při zdi, případně – pokud se neočekává, že hřiště dosáhne mezinárodního věhlasu – ustupují ze strategie hry a uměleckého tvarování ve prospěch udržitelné údržby. Ti staří tak dlouho chodili, až sled jamek našli, ti noví to umí v počítači doslova za „několik hodin“ třeba i na druhé straně planety, přičemž zbytek se dořeší na místě.

A čím se vyznačuje bývalá hráčská generace jako Palmer, Nicklaus, Player, Norman, Langer, Olazábal, Faldo nebo Woods? Ti mají oficiální označení „celebrity designers“. Dávají sice do projektu své hráčské zkušenosti a oko pro dramatický a sexy design, ale za samotným návrhem obvykle stojí velmi zkušený, leč laické veřejnosti méně známý architekt. Pro naše čtenáře nejbližším příkladem je například Guy Hockley, který na počátku pracoval pro Garyho Playera (třeba na Cihelnách). O pár let později řídil design Nicku Faldovi. U slavných hráčských jmen je největším přínosem čistý marketing. Špičkový designér v pozadí je pak jakýmsi garantem kvality. S trochou nadsázky by se dalo říct, že buď majitel bude deset let utrácet „roční částky“ za marketing, nebo zaplatí na začátku některému z těchto slavných jmen „fee za podpis“ v částce se šesti nulami v dolarech a okamžitě své hřiště dostane na světovou golfovou mapu. O zbytek už se postará kvalitní designérská společnost.

Podle čeho si tedy při cestě do zahraničí hřiště vybrat? Říká se, že není snadné kvalitu hřiště definovat, ale že se snadno pozná, jakmile ho uvidíte. Když si vyberete hřiště podle jména designéra, je to určitá známka standardu, a to z hlediska jak údržby, tak hry. Po herní stránce budete vědět, co očekávat. Rukopis designéra nebo kanceláře je po celé zeměkouli „prakticky stejný“. Jen pro příklad, Nicklausovo hřiště bude zvlněné, Langerovo strategicky promyšlené, Trenta Jonese juniora vizuálně atraktivní. Pokud se vám třeba líbí herní prvky, které používal Pete Dye, na mnoha jeho hřištích je najdete. Mám na mysli třeba hodně vody olemované palisádami či hodně písku. A budete mít vzdálený pocit, jako byste hráli na TPC Sawgrass. Stejně tak najdete Nicklausovo hřiště v Číně, na kterém budete mít pocit, jako byste byli na Penati.

Jak si tedy pro sebe optimální hřiště vybrat a kde čerpat informace, aby člověk až na místě nezjistil, že je pro něj nevhodné? Výběr hřiště podle typu hráče je třeba součástí přípravy na kvalifikace větších turnajů, jako jsou Open nebo kvalifikační škola. A nejlépe přímo na jejich webových stránkách. Obvykle volíte podle tří parametrů. Prvním je birdie karta, která vám ukáže délku, šířku a typ jamek a to, zda pro vás bude v soutěži lehčí než pro soupeře a bude vyhovovat vaší hře. Výborné pro hráče jsou také videa s přelety nad jamkami. Zkušené oko si z těchto záběrů udělá poměrně přesnou představu, jak hřiště hrát a kam rány umisťovat. Fotky jsou až na posledním místě.

Pokud ale jedete na dovolenou, měli byste hledat dle jiných parametrů. Asi především podle jména designéra a ceny. Jedete-li na sedmidenní golfový výlet, asi nebudete mít na každé hřiště 350 eur. Zvažte také typ dovolené, protože pokud jedete třeba s rodinou, to si Valderramu asi nevyberete. A dále volte délky jamek. Zda jedete za sportovním golfem, nebo si jedete odpočinout a jen se protáhnout. Můžete případně hledat i něco netradičního, pro oko spektakulárního, hřiště v horách, na útesech nebo drsný links. Pak třeba oželíte i promyšlenost designu nebo sportovní výzvu.

Zahraniční hřiště také často používají jiná značení odpališť, tak podle čeho hrát? Trendem je nepojmenovávat odpaliště podle pohlaví nebo věku. Barvy kamenů jsou v různých zemích odlišné a některé společnosti mají své vlastní. Nejlepší je nastudovat si birdie kartu a vybrat si ta odpaliště, která budou vaší hře nebo momentální náladě nejlépe vyhovovat. Nejmodernější trend je značit týčka podle délky hřiště. Odpaliště vám napoví délku, jakou budete hrát. Najdete-li tak odpaliště s číslem 55, budete vědět, že délka bude přibližně 5500, podobně 58 (5800 metrů) nebo 71 (7100 metrů). Pak už si jen vyberete takové, které vám bude vyhovovat. A nejlepší je zeptat se ještě v místním pro-shopu. Je chytré se také orientovat podle větru. Mám na mysli základní verzi designu pro tzv. převládající vítr, pro který architekt hřiště stavěl. V opačném větru se vám může stát, že budou jamky až nesmyslně těžší nebo naopak lehčí, než jaký byl původní záměr. Podle aktuálního větru si pak lze hřiště zkrátit nebo prodloužit, abyste třeba nehráli čtyřparovou 430 metrů dlouhou jamku do kopce a proti větru.

Je dobré si délku hřiště upravit i v průběhu kola? Samozřejmě. Není žádnou výjimkou, že si při rekreační hře délku upravíte třeba po třech odehraných jamkách. Základním kritériem je obvykle délka drajvů, které by vám měly končit u bunkerů. Hrajete-li daleko před fairwayové bunkery, jste moc vzadu, hrajete-li podezřele daleko přes ně, jste blízko. Podle toho rychle poznáte, zda byste měli jít víc dozadu nebo dopředu, aby délka hřiště lépe seděla vaší hře. Nezapomínejme, že moderní golf je hra proti designérovi, který s vámi soutěží na dálku.

Kolikrát sama cena o kvalitě a službách nic neříká. Co by měla běžně obsahovat? Ekonom ve mně říká, že cena odráží hlavně poptávku. Kdyby Valderrama stála 100 eur, bude na ni fronta až na Sotogrande. (smích) Každopádně cena pochopitelně vyjadřuje prakticky vše výše uvedené: Jakou má hřiště historii, kdo ho designoval, co se tam událo, jaká je kvalita údržby, a právě tu poptávku. Jiná je samozřejmě otázka ceny u privátního hřiště a jiná u čistě fíčkového. Každopádně na to není jednotná metrika a může se lišit podle podmínek. Někde máte v ceně „povinné položky“, které zajišťují „realizovatelnost“, logistiku apod. – a tak můžete v ceně dostat třeba autíčko, aby se hra urychlila, jinde caddieho jako „průvodce a ochranku“, aby vás třeba nekousl had nebo jste nezabloudili. A pak jsou nástroje pobídky.

Můžete mít v ceně vše, včetně míčků na drivingu, thermo lahve na nápoje s výčepy vody všude po hřišti, občerstvení a spousty dalších položek. To bývá pravidlem u vyšších cen, kde klientovi chce areál vysokou cenu dále opodstatnit. Dnes jsou zřetelné trendy, kdy cena za fee zahrnuje i ubytování, aby resort klienta „vytěžil“ i mimo hru samotnou. Jedním z prvních areálů, které s tímto konceptem začaly, bylo Pebble Beach. Novým trendem je pak pro méně slovutná místa princip, jaký používají i nízkonákladové letecké společnosti. Tedy cena fee není vysoká, ale vše ostatní si zaplatíte. Nakonec odcházíte se stvrzenkou významně vyšší, než jste na začátku byli ochotní si vůbec připustit.

Jak tedy rozeznat ústřice od fast foodu a nekoupit si za cenu ústřice burgerm raději naopak objevit za cenu burgeru tu nejlepší ústřici? Něco si o hřišti dopředu nastudujte. Už z fotek nebo recenzí hráčů něco poznáte. Dobře si prohlédněte, jestli nejsou snímky hřiště schválně vyfocené jen jako detaily nebo z takových úhlů, aby hodně schovaly. Správná fotka by měla přiznat vše včetně okolí. Hodně poznáte například podle fotek z okolí greenů. Ukážou totiž, jak je celý greenový komplex navržený a udržovaný. To vše v kombinaci s cenou vám může o resortu prozradit vše. Jednou z věcí může být i tradiční logo a sama historie. Najdete-li hřiště otevřené v roce 1899, architektem byl Alister MacKenzie a na webu vidíte fotku stříbrné lžičky, o kterou se zde hrálo až do roku 1920, tak si řeknete: „Aha, tak to je ono!“

Lze vycházet z žebříčků a hodnocení hřišť? Jak z kterých. Jsou žebříčky, které známe od nás a mají více povahu Českého slavíka. Vyjadřují jen oblíbenost hřišť převážně mezi laiky, zatímco mezi odborníky by tytéž areály možná propadly. Ve světě naopak žebříčky sestavuje odborný panel a mají povahu filmových Oscarů. Dostane-li film zlatou sošku, určitě nebude špatný, ale nemusí si získat oblibu u diváků. Vlastně z ciziny neznám žebříček, který by se sestavoval na základě hodnocení anonymních amatérů, kteří by se vyjadřovali k designu, hratelnosti, estetice, údržbě… Používá se hodnocení konkrétních zkušených hráčů, kteří jsou pro svou práci školení. Pokud najdete recenzi, že pro hráče s handicapem 11 byly třípary příliš dlouhé nebo greeny příliš rychlé, je to fér. Stejně se můžete orientovat podle hodnocení hráče s HCP 30 nebo profesionála. Podle těchto informací se dokážete lépe rozhodovat a jsou obvykle spravedlivé. Není to anonymní anketa, není to pořadí. Je to personifikované a konkrétní.

Podle jakých žebříčků se tedy rozhodovat? Na světě jsou dvě, možná tři instituce (jednou z nich je Golf Digest), které nedělají nic jiného, než že jezdí po hřištích a mají vypěstovaný cit a zpracovanou metodiku, jak co hodnotit. Třeba už na první pohled vědí, že hřiště – i přesto, že nemá 100% údržbu – v sobě něco má a zážitek ze hry stojí za vaši návštěvu. Kolikrát navštívíte hřiště, které má klubovnu v kůlně bez jídla a laický návštěvník by ho odstřelil, a přesto zde najdete tu správnou esenci zážitku a touto esencí vždy byla a vždy bude vlastní hra a emociální efekt jamek. Nicméně aby člověk mohl zformulovat relevantní názor při hodnocení golfového hřiště, řekněme i rekreačním způsobem, potřebuje určitou zcestovalost. Musí vědět, jak vypadá areál a proč ho ocenil odborník, jak skvěle může vypadat hřiště, kde fee stojí 25 dolarů, nebo co by mělo naopak obsahovat hřiště, kde stojí hra 300 dolarů. Čekal bych, že bude vědět, jak vypadá design světového architekta. Pak může porovnávat i hřiště u sebe doma. Jen o kvalitě údržby to nikdy není. – S ROBINEM DRAHOŇOVSKÝM

Alan Babický je od roku 1998 golfovým analytikem televizní stanice Eurosport.

Jako každoročně vydává i letos ke konci roku spolek Všudehrálů svá hodnocení českých hřišť. Z celkového počtu 287 členů spolku jich letos hlasovalo 192. Jedná se o zkušené golfisty, kteří odehráli minimálně 70 českých hřišť. Jejich hodnocení si tedy velmi ceníme.

Pro letošní počítání byla zvýšena váha hodnocení „hráno letos“. Pokud tedy hráč hrál některá hřiště v roce 2021 a zároveň ho hodnotil, tedy hlasoval, či označil své hlasování, pak byl jeho hlas bodově umocněn. Tím se hodnocení více blíží aktuálnímu stavu, je tedy objektivnější. Maximální počet bodů je vždy 5.

Prvenství si stejně jako v loňském roce odnáší severomoravské hřiště Ostravice, za nímž skončila druhá Ypsilonka, na třetím místě golf resort Panorama.

Děkujeme Vám za přízeň.

„Jsme samozřejmě ohromně rádi, že se světové finále na Mauriciu letos uskuteční, protože nám to dá šanci vypravit dva české reprezentanty do nádherného resortu Heritage v Bel Ombre,“ svěřuje se Jakub Mejzlík, manažer české licence. Zároveň však jedním dechem dodává, že vše organizačně připravit za tak krátkou dobu, je poměrně solidní oříšek.

„V první řadě jsme nechtěli ochudit české amatérské hráče o možnost zahrát si na tak unikátním místě, jakým bezesporu Mauricius je. Svou roli při rozhodování hrálo i to, že toužíme navázat na úspěchy českého týmu, který v minulých ročnících na světovém finále dosáhl vždy na medailové umístění. I proto jsme nakonec přistoupili k tomu, že letos uspořádáme českou kvalifikaci a na finále vyšleme dvoučlenný tým,“ vysvětluje hlavní důvody Mejzlík.

Formát kvalifikace bude v letošním roce jednoduchý a manažer české licence má pro to vcelku jasné argumenty. „Měli jsme na celý letošní rok připravenou sérii kvalifikačních turnajů s velkým finále, to jsme však museli vzhledem k okolnostem zásadně změnit. Abychom vše stihli v tomto hraničním termínu, bude se hrát jediný turnaj, který určí vítěze a tím pádem také reprezentanty, kteří budou od 11. do 16.října reprezentovat ČR na Mauriciu.“

Hrát se bude trochu symbolicky na den české státnosti – 28.září. Místem konání bude již tradičně Prague City Golf na Zbraslavi. „Zbraslavský resort jsme si vybrali z jasného důvodu – jde o špičkové české hřiště s vynikající dostupností a zázemím. Důležitým faktorem bylo také to, že se jedná o velmi sportovní hřiště, na což klademe při AGWC velký důraz,“ vysvětluje důvody umístění Bruno Lelieur, ředitel světové série The Amateur Golf World Cup.

„Na Zbraslavi jsme se samozřejmě pořadatelství rádi ujali. Jedná se jen o potvrzení toho, že naše hřiště má ve světě dobré jméno. Hráčům se budeme snažit připravit co nejlepší podmínky, aby opravdu zvítězil ten nejlepší,“ dodává Michal Vlček, president Prague City Golf.

„Věřím, že se povede i v takto krátké době co nejvíce naplnit a na Mauricius se vydá opravdu ten nejlepší – a v ten den také nejšťastnější. Přece jen mít šanci splnit si svůj golfový sen nemáte každý den,“ usmívá se Mejzlík. „A tím snem nepřeháním – na vítěze totiž čeká luxusní ubytování v hotelu Le Telfair Heritage, 4 kola na vyhlášeném nejlepším hřišti v indickém oceánu, golfové vybavení od organizátorů, a hlavně zážitek na celý život!“

Ambasadorkou české kvalifikace je nejlepší česká amatérská golfistka Sára Kousková. „Když mne organizátoři oslovili, ani chvíli jsem neváhala. Mám ráda týmové soutěže a ten pocit, kdy můžete bojovat za ČR je neopakovatelný. Na Zbraslavi přeji všem hodně štěstí a moc se těším, až budu moct popřát i vítězům, kteří pojedou na Mauricius. Já bych jela hned,“ dodává s úsměvem česká reprezentantka, která aktuálně studuje na universitě v Texasu a příští rok plánuje přestup k profesionálkám.

Organizátoři si připravili ještě jedno zpestření finálového turnaje. V případě, že 28.září dorazí na Zbraslav více než 60 hráčů, budou mít možnost si neúspěšní kvalifikanti zahrát o jedno extra místo na Mauriciu. „Chceme dát šanci i těm, kterým se hlavní turnaj nepovede. Hrát se samozřejmě ale nebude o místo v hlavním týmovém finále na Mauriciu, ale v tzv. „Invitational“, který se hraje zároveň se světovým finále a je určen pro partnery a média,“vysvětluje Mejzlík a dodává. „Hřiště, ubytování i veškerý servis však hráči v Invitational budou mít stejný jako dva finalisté. Takže na Zbraslavi bude mít každý možnost vyhrát cestu na Mauricius dvakrát.“ Zda se bude jednat o klasické losování ze scorecards nebo o nějakou dovednostní disciplínu zatím organizátoři neprozradili. Jediné, co jsme se dozvěděli, že se vše v předstihu hráči dozvědí na sociálních sítích a webu agwc.

Budete to právě Vy, kdo bude mít svůj šťastný den? Na účast nepotřebujete hvězdný handicap – kvalifikace se hraje na stablefordové body ve dvou kategoriích (+9 – 14,9 a 15 – 36). Veškeré další podrobnosti k české kvalifikaci naleznete na stránkách www.agwc.cz , přihlásit do turnaje se můžete na serveru ČGF zde. Informace máte, rozhodnutí je už jen na Vás! Ať se daří!

Zaregistrujte se přes ČGF – Čertovo Břemeno 25.9.2021

Zaregistrujte se přes ČGF – Slapy 26.9.2021

ZA KOLIK SE BUDE HRÁT je jasné, na ceně se nic nemění a vše je podle stejných podmínek jako v loňském roce. Naši předplatitelé zaplatí jen startovné, a to ve výši symbolických 600 korun českých.

JAK SE BUDE HRÁT je také dopředu jasné. Na stableford, do průběžné tabulky a pro výpočet finalistů, tedy 20 nejlepších kvalifikantů do Berouna, bude bráno jen 8 nejlepších výsledků.

UŽ SE NEBUDE ČEKAT V KLUBOVNĚ. Vítěze vyhlásíme až v pondělí po turnaji a cenu zašleme prostřednictvím České pošty. O nic nepřijdete a těšit se můžete opět na hodnotné ceny v podobě golfového vybavení. Vždy pro tři nejlepší ve dvou vypsaných kategoriích.

JAKÁ BUDE KAPACITA TURNAJŮ? Stejně jako v loňském roce. Nasmlouváno máme  80 hracích míst na každý turnaj. Věříme, že se tak dostane na každého zájemce.

DOVOLUJEME SI VĚŘIT, že vám naše turnaje opět přinesou lehce sportovní golf, zajímavou nabídku hřišť, trochu cestování, program na celý víkend a hlavně, našim předplatitelům i GOLF PO CELÝ ROK ZA ROZUMNOU CENU.

Tešíme se na Vás 

Retro Golf Cup week v Prague City Golf je tady! Čtvrtý tématický týden z edice Zbraslav Experience Golf Tour vás láká na pohodovou atmosféru konce prázdnin v rytmu Hippies.

Na co se tak můžete od dnešního dne těšit? Celý týden se naším resortem bude linout vůně americké kuchyně, která je s šedesátými léty a Hippies spjatá. Chybět nebude Kukuřičná polévka se slaninovými chipsy, Sirloin steak, Buffalo wings nebo tradiční burgery. Samozřejmostí jsou pohodová atmosféra a tématické ceny.

Celý týden pak vyvrcholí sobotním turnajem Retro Golf Cup 2021, jenž se bude hrát standardně na stablefordové body (součet netto+brutto) s kapacitou 80 hráčů. Oproti loňskému roku hrajeme ve třech kategoriích, start je připraven na 9. hodinu a pro hráče bude kromě několika vložených soutěží připravena i spousta dobrého jídla a pití – jak na Halfway House, tak zejména na terase po dohrání poslední jamky, kdy se můžete těšit na pravý americký raut.

Na všechny hráče čeká spousta hodnotných cen, mezi kterými nebudou chybět ty tématické. Každý startující navíc obdrží voucher na nákup zboží v hodnotě 500,- v IMGolf. Připomínáme, že celá Zbraslav Experience Golf Tour, jejíž součástí Retro Golf Cup je, se hraje o volné hrací karty do Prague City Golf na rok 2022. Přihlášky do turnaje můžete podat na naší recepci nebo přímo zde. 

Jak jistě víte, vždy se snažíme v rámci tematických týdnů přijít s něčím speciálním. Tentokrát bychom byli rádi, kdyby co nejvíc z vás dorazilo na turnaj v oblečení/kostýmu, který symbolizuje hnutí Hippies a šedesátá léta. Na všechny, kteří tuto výzvu přijmou, čeká speciální pozornost od našeho resortu a ten nejoriginálnější kostým se pak může těšit na hodnotné ocenění. Už teď jsme zvědaví, co si na nás vymyslíte!

Budeme rádi, když po turnaji strávíte na terase příjemné chvíle, případně si zasoutěžíte na Himalájích, kde se bude servírovat další kvalifikační turnaj Himalayas Open. Ve skvělém stavu je i tříparová Chip&Putt Aréna, do které můžete (stejně jako na Himaláje) pozvat i svou rodinu a přátele, kteří golfu ještě neholdují. Na obě veřejná hřiště totiž mají možnost vstupu a hry také negolfisté. 

Přijďte si užít pohodový zbytek prázdnin na Zbraslav, budeme se na vás těšit!