KOMENTÁŘ: Opravdu jde o každou korunu?

e to zvláštní, ale někdy mám pocit, že jde o každou korunu. Ale popravdě…, jde. Aby taky nešlo, přeci jenom každá vydělaná koruna v dnešním golfu je dobrá vydělaná koruna. Nikdy by ale věci neměly jít až za pomyslnou hranu. Ta snaha může vypadat nejen lehce hystericky, ale

e to zvláštní, ale někdy mám pocit, že jde o každou korunu. Ale popravdě…, jde. Aby taky nešlo, přeci jenom každá vydělaná koruna v dnešním golfu je dobrá vydělaná koruna. Nikdy by ale věci neměly jít až za pomyslnou hranu. Ta snaha může vypadat nejen lehce hystericky, ale může být i velmi kontraproduktivní. Ne, nechci mluvit o hracích fee. To je věčně se omílající téma a je probrané snad ze všech stran. Navíc se domnívám, že na mnoha hřištích si cena sedla, je spravedlivá nebo nám majitel hřiště dává šanci na výběr. A to nemluvím o slevách. Mluvím o nabídkách nebo cenových hladinách, ve kterých si vybere každý. Ty tam jsou doby – až na poslední archaické výjimky –, kdy za víkend byl považován už i pátek nebo o svátcích se hrálo za jednotnou – trochu nad limit možností – vysokou cenu, i kdybyste snad šli na hřiště za tmy. Byl prostě víkend nebo svátek. Dnes je situace jiná a na mnoha prestižních hřištích si již v neděli odpoledne zahrajete za cenu o 30 % nižší. A nemluvím o cenách před soumrakem, ty jdou ještě níž nebo v ceně dostanete buggy. O čem chci mluvit, jsou ceny fee na turnajích. Tak nějak jsem měl pocit, že v dnešní době už zdomácnělo pravidlo, že hrajete-li turnaj, cena fee je zvýhodněna a startovné jeho výši jen dorovnává do ceny, kterou byste zaplatili za běžnou hru. Turnaj je pak v podstatě milým bonusem, který ke hře dostanete. Nebo by alespoň měl být a na mnoha hřištích, kde turnaje organizují kluby, dnes také je. A pak tu jsou turnaje promotérské. Jiná a dnes již možná trochu přežitá kategorie podnikání, narážející na několik problémů: NEJSOU LIDI – turnajů je tolik, že není dostatek golfistů a chrlit další a další turnaje bez jakékoliv pobídky je asi chybná úvaha. Navíc většina hráčů dnes preferuje spíše rekreační procházku po hřišti nebo hru s kamarády, o cokoliv. A JE TO DRAHÉ – což je také pravda. Obvykle zaplatíte standardní hrací cenu fee a k tomu ještě něco „nemálo“ navíc za služby, které třeba ani nepožadujete, ale volbu nemáte. Tedy vlastně máte. Tyto turnaje hrát nemusíte. Úplně zvláštní případ pak je, když na turnaji třeba zaplatíte vyšší hrací fee, než je v dané cenové hladině běžné nebo pokud vám promotér odmítne akceptovat členství ve virtuálním klubu nebo poukaz na hru zdarma. Zajímavá je pak otázka proč? Jde snad kompletní hrací fee do kapsy organizátora nebo se jen bavíme o provizi, případně navýšené provizi nad rámec zdravého rozumu? A je-li třeba provize 20 %, otázka je, zda těchto 20 % ztráty z jednoho hráče stojí za dobrou pověst turnajové série. Chápu, uživit se dnes golfem je v současné době velmi těžké, ale na druhou stranu je to o výběru a hráči mívají sloní paměť. Tyto fatální chyby neodpouštějí. Odpověď je v podstatě velmi jednoduchá, vše srovná konkurenční prostředí a čas. Doby, kdy byl hráč za odměnu ve formě dárků od sponzorů ochoten zaplatit cokoliv, jsou dávno pryč a golfisté chtějí hlavně hrát. Pryč už jsou i doby, kdy promotéři lákaly hráče na série, kdy se hrálo o finanční odměny (proti pravidlům amatérského statusu) nebo o ceny, které možnosti 1500 liber i ve formě materiálního plnění pravidla nesplňovaly. Možná už hráči navíc ani nemají zájem snižovat handicap. Jde jim o hru, trochu napětí, tlak, paniku při rozhodování a na závěr pocit z dobře nebo špatně odvedeného výsledku, který je ověřený. Tak to bylo, a tak to ještě pár let bude. HCP už sice dávno není fetiš nebo ukázka společenského golfového postavení. Přesto soutěživost zůstala a je tak nějak v nás doživotně. Jen ze sebe nechceme nechat dělat hlupáky. Stejně jako v restauraci. Rádi platíme za to, co opravdu dostaneme a bez zbytečných lákavých příkras nebo služeb, které mohou být v mnoha případech jen virtuální. A vracíme se tam, kde jsme byli spokojeni.

– ROBIN DRAHOŇOVSKÝ

---