ADAM RAJMONT - REBEL BEZ PŘÍČINY

S ROBINEM DRAHOŇOVSKÝM

CO JSTE KOMU UDĚLAL?
Přiznám se, že jsem o tom dva roky přemýšlel a v hlavě měl asi 368 variant, co se mohlo stát a dít. Upřímně, dlouho jsem to bral jako křivdu české PGA, ale pravda je také to, že se to se mnou táhlo celou dobu. Stačí si dát do vyhledávače moje jméno a najdete věci o tetování, o mojí rodině nebo bizarním českém Tigeru Woodsovi. V každém období to bylo něco, a to jsem nikdy nehrál zrovna dobře nebo v golfu nijak nevynikal. Stejně se po mě svezl kdokoliv. Vlastně už od doby, kdy jsem skončil s hokejem, začal s boxem a nechal si udělat první tetování. Někteří lidé v golfovém prostředí se na mě kvůli tetování nechtěli ani podívat. Možná byste se ale sami divili, kdo všechno tetování má.

DNES UŽ TO ALE JE I V GOLFU BĚŽNÁ VĚC?
Přesně tak, stačí se podívat třeba na Rickieho Fowlera. Také začal nenápadně a dnes už se tetováním netají. Má na ruce vytetované olympijské kruhy nebo jméno japonského dědečka. U mě to ale už od začátku byla otázka image.

MLUVILO SE ALE TAKÉ O FRAJÍRKOVI. JE TO PRAVDA, NEBO TO JE JEN TA ZMIŇOVANÁ IMAGE?
Jen ta image. Ne úplně cílená, ale už ve dvanácti jsem se zhlédl ve sportovcích, kteří spolupracují se značkami, jako je Red Bull nebo třeba i Nike, a lidé mimo golf mě tak brali. Mám tetování rád a vypadám tak, jak vypadám, nechtěl jsem na tom nic měnit. Beru to jako životní styl. S golfem to nemělo nikdy nic společného.

„NĚKTEŘÍ LIDÉ V GOLFOVÉM PROSTŘEDÍ SE NA MĚ KVŮLI TETOVÁNÍ NECHTĚLI ANI PODÍVAT.“

VAŠEMU ŠPATNÉMU OBRAZU TEDY POMOHLO TETOVÁNÍ. ODKDY A KOLIK JICH VLASTNĚ MÁTE?
Začal jsem hodně brzo. První tetování jsem si nechal udělat už ve čtrnácti a v tuhle chvíli je mám skoro po celém těle kromě nohou. Jako u jiných to začalo na rukou. Může za to box, který jsem dělal hned po hokeji. U všech jsem ho viděl, včetně mého táty. Zalíbilo se mi a patří ke mně. I když některých motivů dnes lituju a změnil bych je. Vše je v podstatě vyznání, má pro mě osobní smysl. Ať už to jsou jména, data, rodinné motivy. Vše se vlastně týká jen mé nejbližší rodiny.

JENŽE TO NEBYLO JEN TETOVÁNÍ – VAŠEMU OBRAZU POMOHLA TAKÉ MÉDIA. JAK SI TO VYSVĚTLUJETE?
Asi máte na mysli zmínění článek „Bizarní Tiger Woods“? To napsal kdysi dávno jeden bulvární web, se kterým jsem mimochodem ani já, ani nikdo z rodiny nikdy nemluvil. Vlastně to ani původně nebyl článek, ale jen galerie hezkých fotek aut z Rudolfina pro Playboy. Hezké prostředí, krásná auta a já, navíc společensky oblečený. Právě na to konto vznikl tento článek v bulváru a nastartoval celou smršť, která golfový svět naštvala. Pak už se jen řešilo, jak jsem si mohl dovolit „říct“, že já jsem ten český Tiger Woods.

PODOBNÁ HISTORKA JAKO S ROMANEM ŠEBRLEM A JEHO ÚČASTÍ NA OLYMPIJSKÝCH HRÁCH?
Úplně stejný příběh. Několikrát jsme se o tom s Romanem i bavili a společně se hecovali. Sám mi řekl, jak to celé vzniklo a jak novináři jeho odpověď dokázali překroutit. Pak už si celá historka žila vlastním životem a nikdo ji nebyl schopen vyvrátit. I když to řekl jinak, než to řekl. Je to možná jen hledání senzace. I bulvár musí z něčeho žít.

NEBYLO TO TEDY PŘIPRAVENÉ A ZAPLACENÉ PR?
Absolutně ne. V životě by nás s tátou asi něco podobného ani nenapadlo. Kolikrát jsem to ale slyšel! Ano, je pravda, že táta má plno kontaktů na média, ale podobná věc by nás opravdu nikdy nenapadla. Proč taky? K čemu by to bylo? Nápad šéfredaktora Playboye s pictorialem o autech a potetovaném frajerovi byl jen kvůli mému životnímu stylu, ne proto, že jsem v golfu něco potřeboval. Mně se ten nápad tenkrát hodně líbil.

JAKÉ VŮBEC TEĎ MÁTE S TÁTOU MATOUŠEM VZTAHY?
Teď už dobré, máme stejnou povahu. Celý život jsme byli víc dobří kamarádi než táta se synem, takže jsme se i dost hádali a měli roky, kdy jsme spolu třeba nemluvili vůbec a bylo to hodně divoké. Ale v tuhle chvíli už je to zase super. Všechno asi chce svůj čas.

VELMI BRZY JSTE PŘESTOUPIL MEZI PROFESIONÁLY, ZAČAL NA SOBĚ MAKAT, ALE VÝSLEDKY SE NEDOSTAVILY. PROČ?
Všechno to bylo strašně rychlé. Hned na začátku mě oslovil pan Dědek, ale nebyl jsem ani zdaleka jediný, komu nabídl smlouvu a karty na evropské tour. Zase si spousta lidí myslela, že jsem byl jediný a že jsem protekční synek. Nebyla to pravda. Relmost mě ještě jako amatéra poslal na dva turnaje do Španělska a jeden do Švýcarska. Nezahrál jsem zrovna špatně, takže po přestupu mezi profesionály přišla nabídka smlouvy. Podobnou dostali také Aleš Kořínek nebo Dan Suchan. To bylo v roce 2013. Pak přišla velká dřina, ale výsledky se tak rychle nedostavily.

JAK SI TO VYSVĚTLUJETE?
V té době jsme na to ještě asi neměli. Hřiště na evropských tour jsou úplně jiná, o mnoho delší a těžší, než známe u nás v České republice. Konkurence je neskutečná. Kdo si to jednou nezažije, těžko to vůbec dokáže pochopit. I když jsem hodně trénoval a zlepšoval se, nestačilo to.

CO SI MYSLÍTE, ŽE STÁLO ZA TITULKY O BEZVÝZNAMNÉM HRÁČI A ZAHOZENÝCH KARTÁCH?
Asi jen hladovost po prvním úspěchu a nedočkavost novinářů. V té době jsme čekali na hráče, který by dokázal alespoň projít cutem, skoro dvacet let. Individuální výsledkové ústřely tenkrát také nepřišly, ale začala se pomalu zlepšovat moje konzistence. Výkonnost šla obecně nahoru, jen bohužel velmi pomalu. Ty titulky nikomu z nás moc nepomohly. Chápu, že je potřeba občas hráče po neúspěchu ponížit, ale představte si, co to udělá v hlavě mladého kluka, o kterém se píše tak, že na trénink kašle a chce jen vypadat jako potetovaný rebel.

„CHÁPU, ŽE JE POTŘEBA OBČAS HRÁČE PO NEÚSPĚCHU PONÍŽIT, ALE PŘEDSTAVTE SI, CO TO UDĚLÁ V HLAVĚ MLADÉHO KLUKA.“

JAK SE S TÍM DÁ VYROVNAT?
Nedá. Jen vás to vrátí o několik levelů zpět a začnete přemýšlet, zda to celé má smysl. Navíc v situaci, kdy jste profesionální sportovec, který se musí sportem uživit. V médiích se pak dočtete jen samé nepodložené nesmysly.

JAKO TŘEBA?
To s Vláďou Šmicerem na zrušeném turnaji ve Španělsku v roce 2015. Pravda je taková, že ho znám od dětství. Vždy patřil k přátelům mé rodiny, dokonce mé narození šel s tátou zapít. Je to jeden z mála lidí, kteří si mohou dovolit vše zaplatit sami. Proto mi pomoc nabídl a mně to hodně pomohlo. A nejen ušetřit peníze. Je to pořád vrcholový sportovec a ví, jak zvládat emoce. Hodně jsme o tom mluvili. Třeba o tom, když šel kopat penaltu ve finále Ligy mistrů. Já bych se asi v té chvíli ani netrefil do míče. Asi bych zahrál první fotbalový luftschlag v historii. Tenkrát jsem se od něj hodně naučil. Média to pak prezentovala tak, že se chci vedle něj jen zviditelnit. Taková je ale bohužel mediální realita.

U KOHO JSTE VLASTNĚ TENKRÁT TRÉNOVAL?
U Petra Skopového, v jejich akademii. Vlastně Petr Skopový a Petr Nič byli už od roku 2008 mé velké vzory. Na jejich hru jsem se chodil jako kluk dívat a vždy jsem je oba obdivoval. Jejich golf pro mě tehdy byl jako něco z jiné planety. Petr Skopový byl navíc později i můj golfový mentor. Dokonce se mnou šel poprvé v životě jako caddie na European Tour na Albatrossu a dokázal zkrotit mou vznětlivost. Udržel mě na velmi krátkém řetězu. Mimochodem – Petrem podepsanou rukavičku z turnaje ve Mstěticích, kde zvítězil a zahrál 66 ran, mám schovanou dodnes. I když si proto ze mě pořád dělá legraci.

A PAK PŘIŠLO POLSKO A KAUZA S PUTTEREM. MOHLO ZA TÍM BÝT NĚCO JINÉHO?
Myslím si, že ano. Dva roky jsem měl čas nad všemi variantami přemýšlet a pořád si to myslím.

MUSÍM SE ZEPTAT: MÁTE TEN PUTTER?

Ne. Ani v podstatě nevím, o jaký se jednalo. Dodnes mi to nikdo nebyl schopen říct. Mluvilo se jen o značce Scotty Cameron a jeho typ neuvedl do protokolu ani Grzegorz Zielinski. Dodnes to asi neví ani česká PGA. Celou kauzu považuju za vymyšlenou a nepodloženou, která nectila tzv. presumpci neviny nebo jak se tomu přesně říká.

HODNĚ SE DISKUTOVALO A JAKO DŮKAZ UVÁDĚLO VIDEO. VIDĚL JSTE HO?
Ano, viděl. Dokonce jsem ho sám předal Policii České republiky. Sám jsem celou věc inicioval. Video nedokazovalo vůbec nic. Proto ho možná nikdo neviděl a jen se o něm mluvilo. To, co se předkládalo jako jasný důkaz, se nakonec ukázalo pro policii a soud jako nepoužitelné a více svědčilo v můj prospěch. 

„VIDEO NEDOKAZOVALO VŮBEC NIC. PROTO HO MOŽNÁ NIKDO NEVIDĚL A JEN SE O NĚM MLUVILO.“

CO NÁSLEDOVALO PAK?

Šok. Aniž by kdokoliv kontaktoval polskou policii nebo polskou PGA, přišlo moje vyloučení z české PGA, bez vysvětlení. PGA učinila rozhodnutí na základě vlastních spekulací, aniž by počkala na výsledky vyšetřování. Vyloučení jsem považoval za likvidační postup. Myslím si, že to bylo celé unáhlené a dokládá to i mediační dohoda [podepsaný originál má redakce k dispozici] z prosince 2017, která mě zcela zprostila viny.

PŘESTO JIŽ ČLENEM ČESKÉ PGA NEJSTE. KDO MEDIAČNÍ DOHODU INICIOVAL?
Obvodní soud pro Prahu 5. Nebylo se o co soudit a šlo jen o narovnání vztahů. Vlastně se ukázalo, že pro mé vyloučení žádné důvody ani důkazy nebyly. Chtěli jsme tak celou záležitost uzavřít a už jsem se nechtěl do profesionálního golfu vracet. Byla to pro mne uzavřená záležitost. K dohodě došlo 5. prosince 2017 s tím, že jsem vystoupil na vlastní žádost, nedošlo k prokázání viny a dohodu podepsal tehdejší prezident Petr Nitra. 

OMLUVIL SE VÁM POTÉ NĚKDO?
Oficiálně ani osobně ne. I když to bylo v rámci dohody řešeno, česká PGA na veřejnou omluvu nakonec nepřistoupila. Moje vyloučení bylo medializováno a velice rychle i vydána oficiální tisková zpráva, o mediační dohodě se dodnes nedozvěděl nikdo.

NENÍ TO CELÉ ABSURDNÍ?
Je. Od roku 2013 jsem ještě jako amatér pracoval u Tomáše Čížka v prodejně GolfArts a Tomáš mě podporoval. Bez něj bych asi nikdy ani na téhle úrovni hrát nemohl. Měl jsem od něj kompletní vybavení a vše, co jsem potřeboval. Tomáš byl také jedním z těch, kdo se za mě oficiálně postavili a svědčili v můj prospěch. Tímto bych mu chtěl i za tuto podporu dodatečně poděkovat.

MÁTE POCIT, ŽE TENTO INCIDENT UKONČIL, NEBO MOŽNÁ JEN RESTARTOVAL VAŠI GOLFOVU KARIÉRU?
Jednoduchou větou: Ukončil moji profesionální kariéru a restartoval pohled na život. Beru to jako hořkou zkušenost, ale na druhou stranu možná paradoxně tu nejlepší věc, jaká se mi mohla stát. Otevřelo mi to oči do budoucna. Od té doby mám jiný život.

CO TEĎ DĚLÁTE?
Trestem od české PGA nebylo jen vyloučení, ale v podstatě zákaz práce v oboru, kterým jsem se do té doby živil. Vlastně jsem nemohl mít z golfu žádný příjem. Ani jako hráč, ani jako trenér. Navíc rozhodnutí bylo i v rozporu s disciplinárním řádem spolku, ale to už je dávno za mnou. Teď už se tím nezabývám.

„TRESTEM OD ČESKÉ PGA NEBYLO JEN VYLOUČENÍ, ALE V PODSTATĚ ZÁKAZ PRÁCE V OBORU.“

ČÍM JSTE SE TEDY ŽIVIL?
Na začátku mně hodně pomohl táta. Pracoval jsem v jeho reklamní agentuře. Jako řidič nebo vyráběl reklamní bannery a roll-upy, cokoliv. Vlastně jsem využil znalosti ze školy. Pak jsme se s tátou nepohodli, udělal jsem pár životních kiksů a začal si hledat opravdovou práci. Prošel jsem tříkolovým výběrovým řízením, nejdřív byl v marketingu a teď jsem na pozici obchodního manažera pro Českou republiku v jedné zahraniční společnosti.

CO TEDY DÁL S GOLFEM? ZMĚNA NA AMATÉRSKÝ STATUS?
S golfem přestat nechci, protože ho miluju od doby, kdy jsem skončil s hokejem, a dva roky naštvání mám už za sebou. O reamaterizaci jsem zažádal ihned po vyloučení z PGA, ale federací to kvůli probíhajícímu sporu zamítla. Nemohl jsem tak ani hrát jako profesionál, ani zažádat o amatérský status, zvláštní, co? Novou žádost jsem podal ihned po podepsání mediační dohody, ale čekací lhůta je jeden rok. Amatérem bych měl být 6. prosince 2018.

CO PAK, AMATÉRSKÉ TURNAJE?
Přemýšlel jsem nad tím a možná ano. Jsem soutěživý člověk a v období bez golfu jsem začal alespoň závodit na kole. Pohltila mě silniční cyklistika. Jezdíme na soustředění, kde třeba v horách ujedeme za tři dny přes 400 kilometrů, obrovský zážitek. Absolvoval jsem loni v létě i jeden triatlon, ale popravdě, to pro mě není. Nejsem žádný plavec a měl jsem pocit, že se utopím ještě před tím, než přijdou další disciplíny… Kolo mě pohltilo. Na kole jezdím i do práce, denně 60 kilometrů tam a zpátky. 

KDO SE ZA VÁS POSTAVIL, KDYŽ JSTE BYL V NEMILOSTI? BYL VŮBEC NĚKDO TAKOVÝ A KOLIK TEĎ MÁTE VLASTNĚ KAMARÁDŮ?
Vždy jsem si myslel, že spoustu. Ale popravdě? Po tom, co se stalo, tak jsem velmi rychle zjistil, kolik lidí mi věřilo a kolik lidí za mnou dokázalo stát. Je jich málo, ale nejvíc rodina, přítelkyně, Petr Skopový, který nikdy nevěřil, že bych něco takového udělal, nebo Vláďa Šmicer. 

CO VÁS NA CELÉ UDÁLOSTI POSÍLILO?
Přestal jsem být pohlcený golfem a začal si uvědomovat svět kolem sebe. Začal jsem přemýšlet nad prací a nad tím, čím se budu živit. V českém golfovém prostředí to je hodně těžké a většina hráčů už to také poznala na vlastní kůži.

ZANEVŘEL JSTE NA GOLF NEBO NA ČESKÉ GOLFOVÉ PROSTŘEDÍ?
Ne, to ne, ani jedno. Na kluky, kteří hrají, určitě ne. Golf za to nemůže, jen jsem si uvědomil, jak to v něm občas chodí, a jsem rád, že už jsem mimo.

KDE SE VIDÍTE ZA PĚT LET?
Vzhledem k tomu, že jsme teď v šestém měsíci těhotenství, tak jako táta se dvěma dětmi a člověk, který hraje golf pro radost. Na profi sport už je trochu pozdě. Asi začínám být zodpovědný…

BUDETE STÁLE OPTIMISTICKÝ REBEL?
Vizáží určitě ano… (smích)

„PŘESTAL JSEM BÝT POHLCENÝ GOLFEM A ZAČAL SI UVĚDOMOVAT SVĚT KOLEM SEBE.“

10 BUĎ ANEBO ADAMA RAJMONTA

PROFESIONÁLNÍ, NEBO AMATÉRSKÝ GOLF? AMATÉRSKÝ, JSOU V NĚM ČESTNĚJŠÍ LIDÉ

REBEL, NEBO HODNÝ KLUK? REBEL, DNES UŽ ZODPOVĚDNÝ

REZIGNACE, NEBO BOJ? BOJ, VŽDYCKY

RISK, NEBO KONZERVATIVNÍ HRA? RISK

VÝSLUNÍ, NEBO ÚSTRANÍ? VÝSLUNÍ

HORY, NEBO MOŘE? TEĎ UŽ JEN MOŘE

AKTIVNÍ, NEBO PASIVNÍ ODPOČINEK? AKTIVNÍ

TVRDÁ DŘINA, NEBO SPOLÉHÁNÍ NA TALENT? BOHUŽEL, VŽDY TO PRO MĚ BYLA JEN DŘINA

OTEVŘENÝ SOUBOJ, NEBO POSTRANNÍ KLIČKOVÁNÍ? OTEVŘENÝ SOUBOJ

KAMARÁD, NEBO FÉROVÝ PROTIVNÍK? ZÁLUDNÁ OTÁZKA, ALE SPÍŠ KAMARÁD

KDO JE ADAM RAJMONT

NAROZEN 17. 9. 1992 V PRAZE U APOLINÁŘE.

SVOBODNÝ, SNOUBENKA NIKOLA. V ZÁŘÍ SPOLU OČEKÁVAJÍ NAROZENÍ PRVNÍHO POTOMKA.

S GOLFEM ZAČAL POMĚRNĚ POZDĚ, AŽ V ROCE 2008. DO TÉ DOBY PATŘIL MEZI VELKÉ TALENTY HOKEJOVÉ SPARTY.

VYSTUDOVAL MPB – VYŠŠÍ ODBORNOU ŠKOLU MANAGEMENTU V PRAZE NAD ROKOSKOU. CHODIL DO STEJNÉ ŠKOLY S FILIPEM MRŮZKEM, KTERÝ HO TAKÉ KE GOLFU PŘIVEDL.

AMATÉRSKÝM GOLFEM JEN PROBĚHL. V PRVNÍM ROCE SNÍŽIL HANDICAP Z 54 NA 11, DRUHÝ ROK NA 3 A ZAČAL PŘEMÝŠLET O PŘECHODU MEZI PROFESIONÁLY. ZA SVŮJ NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCH POVAŽUJE VÍTĚZSTVÍ V EXTRALIZE S TÝMEM ČECHIE.

PROFESIONÁLNÍ GOLF PRO NĚJ ZAČAL V ROCE 2013 V JEDNADVACETI LETECH. ZA SVŮJ NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCH POVAŽUJE TŘETÍ MÍSTO V MISTROVSTVÍ REPUBLIKY VE HŘE NA RÁNY NA YPSILONCE V ROCE 2014.

BOUŘLIVÉ OBDOBÍ HO NEMINULO, PROŠEL SI JÍM JEŠTĚ JAKO AMATÉR PŘI TÝMOVÝCH SOUTĚŽÍCH. AMATÉRSKÁ LÉTA TAKÉ POVAŽUJE ZA DOBU, KDY SI GOLF SE SPOLUHRÁČI Z TÝMU NEJVÍCE UŽÍVAL.

PŘELOM LET 2016 A 2017 POVAŽUJE ZA NEJVĚTŠÍ ŽIVOTNÍ ZKUŠENOST, KTERÁ HO DOKÁZALA POSÍLIT. STÁLA HO GOLFOVOU BUDOUCNOST, ALE NEZANEVŘEL NA NĚJ A DOKÁŽE SE Z GOLFU I DNES – PO DVOU LETECH BEZ HRANÍ – ZASE RADOVAT.

Foto: Robin Drahoňovský