Jaká je pravděpodobnost, že dáte pat?

V televizi to vypadá dobře: nejlepší hráči na PGA Tour nebo European Tour dávají paty jeden za druhým, padají jim tam i ty desetimetrové. Jenže televize skutečnost zkresluje, ukazuje jen to nejlepší a nejzajímavější. Realita je jiná, všednější. I ti nejlepší hráči na světě mají například u desetimetrové vzdálenosti pravděpodobnost pouze 6%, že budou úspěšní.

Patování je jedním z klíčových prvků golfové hry, obvykle se paty podílejí na celkovém skóre ze 40%. Při ideálním výsledku 72 ran za kolo na hřišti s parem 72, při všech greenech zasažených v regulaci by to bylo přesně 36 patů, tedy polovina.

Běžní rekreační hráči s hendikepy nad 18 obvykle zahrají více než 36 patů za kolo. Naopak hráči s hendikepy pod 10 se dokáží dostávat při svých hrách pod tuto hranici. Ti úplně nejlepší profesionálové dosahují 28 patů na kolo, hráči okolo 100. místa světového žebříčku mají průměr 29 patů. Hrát běžně 30-32 patů je velmi dobrý výsledek.

U patování vždy záleží na vzdálenosti, odkud míček k jamce hrajete. Jaká je v případě těch nejlepších profesionálů pravděpodobnost, že své paty promění? V následující tabulce uvádíme vzdálenosti a percentuální pravděpodobnost úspěchu. Jde o přepočítání z amerických tabulek (blíže viz https://thesandtrap.com/forums/topic/51757-pga-tour-putts-gainedmake-percentage-stats/), kde jsou uváděny vzdálenosti ve stopách. Proto neuvádíme typické metrické vzdálenosti 1, 2, 3, 4 metry atd.

30 cm: 100%	3,3 m: 34%	9,1 m: 7%
90 cm: 95%	3,7 m: 30%	10,0 m: 6%
1,2 m: 86%	4,0 m: 27%	12,2 m: 4%
1,5 m: 75%	4,3 m: 25%	14,0 m: 3%
1,8 m: 65%	4,9 m: 20%	16,1 m: 3%
2,1 m: 56%	5,8 m: 16%	18,0 m: 2%
2,4 m: 49%	6,0 m: 14%	21,6 m a delší: 1%
2,7 m: 43%	7,0 m: 11%
3,0 m: 38%	7,9 m: 9%

Jak vidno, ani ti nejlepší hráči na světě nedávají všechny své kratší, natož střední paty a už vůbec ne ty dlouhé. Vždyť z 2,5 metru jsou profesionálové schopni proměnit jeden pat ze dvou. A z pětimetrové vzdálenosti jim tam spadne 20% patů, tedy pouze každý pátý.

U dlouhých patů, nad deset, patnáct i více metrů už hraje roli i štěstí. U patů okolo 15 metrů je šance jen 3% (3 paty ze 100), u patů nad 22 metrů je to pouze 1%. Klíčové je však to, zda z takové vzdálenosti zahraje profesionál stále jen dva paty. Ani v tomto však nejsou nadpozemsky šikovní. Z 10 metrů je sice šance na trojpat jen pouhých 7%, ale z 20 metrů je pravděpodobnost už 28%. A pokud by měli hrát z 27 a více metrů, je pravděpodobnost trojpatu už 39%. Greeny přitom mívají maximální šířku či délku 30-40 metrů.

Pokud jde o scratch hráče, tedy o toho s hendikepem 0, tak ti mají úspěšnost proměňování patů jen o trochu horší než profesionálové z Tour. Například z 1,2 metru už promění „jen“ 80% patů, zatímco profíci 86%. Z 2,4 metrů dají 41% patů, profíci 49%. U 3 metrů dají 33%, profík 38%. Ovšem u šestimetrových patů je pravděpodobnost už zhruba stejná, okolo 14%. I při delší vzdálenostech je pravděpodobnost podobná. I to je důkaz, že při delších patech hraje velkou roli náhoda.

Rekreační hráči mají skoro vždy velké oči, jsou nespokojení, když jim tam nepadají paty pětimetrové. „Mrcha, jedna, proč mi tam nespadla…?“, láteří často. Měli by si uvědomit, že pro ně není vůbec samozřejmostí takové paty dávat.

Přesné statistiky rekreačních hráčů nejsou sice vedeny, ale rámcově se např. u hráčů s výsledky okolo 90 ran (což v reálu znamená hendikep zhruba 15) udávají tato čísla:

60 cm: 95%

90 cm: 84%

1,2 m: 65%

1,5 m: 50%

2,4 m: 27%

3,0 m: 20%

6,1 m: 6%

Úspěšnost se dramaticky snižuje už od vzdálenosti nad jeden metr. Například vzdálenost 1,5 metru a pouze každý druhý proměněný pat (50%) jasně dokládá, jak na tom rekreanti jsou (a to jde o ty lepší, protože většina hráčů na světě rozhodně není schopna hrát pravidelně 90 ran). Ze tří metrů jsou pak schopni dát pouze jeden pat z pěti. Takže v případě úspěšných pětimetrových patů se bude jednat především o štěstí, nikoli o schopnosti. O desetimetrových patech ani nemluvě.

Kdo tedy při svých neúspěšných patech říká, že měl ten den „smůlu“, že mu „to tam nějak nepadalo“, měl by mít na mysli legendární větu legendárního Garyho Playera, který říkal: „Čím víc trénuji, tím větší štěstí při hře mám“.