KOMENTÁŘ: Proč mají Skandinávci rádi golf?

Že je golf nesmírně rozšířený ve Švédsku, o tom se ví. Jenže této hře v posledním čtvrtstoletí propadly i další skandinávské země. Ve Švédsku je 482 000 hráčů, což je 5,04 % populace, ve Finsku 144 000 hráčů (2,69 %), v Norsku 110 000 (2,33 %) a v Dánsku 98 000 (1,76 %

Že je golf nesmírně rozšířený ve Švédsku, o tom se ví. Jenže této hře v posledním čtvrtstoletí propadly i další skandinávské země. Ve Švédsku je 482 000 hráčů, což je 5,04 % populace, ve Finsku 144 000 hráčů (2,69 %), v Norsku 110 000 (2,33 %) a v Dánsku 98 000 (1,76 %). Ve všech případech jde o nadprůměrné počty v porovnání s ostatními evropskými zeměmi. V Německu, Rakousku nebo Švýcarsku hraje okolo 1 % populace, jih kontinentu, tedy Středomoří, je pod touto hranicí. Skandinávii mohou konkurovat jedině Britské ostrovy a Nizozemí (2,3 %), Česko je s 0,5 % golfistů v populaci v uctivé vzdálenosti. Čím to je, že golfu se na severu, jehož klimatické podmínky jsou pro tuto hru spíše méně vhodné, tak daří? U Švédska se často uvádí jako prvotní impuls osobní nasazení tamní hokejové legendy Svena Tumby Johanssona (1931-2011), který byl od konce šedesátých let ambasadorem hry a přitom se těšil popularitě jako dnes Jaromír Jágr. Působil jako golfový hráč, funkcionář, architekt i organizátor. Ale to nevysvětluje oblibu v ostatních zemích, kde největší golfový růst nastal až později, od devadesátých let. Existují dvě hlavní příčiny skandinávské golfové výjimečnosti. Ta první je nabíledni a kdo vnímá golf v širších souvislostech, přijde na ni sám. Druhá je už méně známá, ale je stejně srozumitelná jako ta první. První důvodem je hospodářský úspěch všech skandinávských zemí. Pro golf platí přímá úměra, že čím je země bohatší, tím větší má předpoklady k tomu, aby se v ní golf prosadil. A naopak: na světě neexistuje země, která by byla chudá a golfu by se zde dařilo. Ekonomicky silná Skandinávie měla kapitál na investování do hřišť a má také jedince, kteří mohou za golf utrácet. Panuje zde i určitá třídní vyváženost. Střední třída je neobyčejně silná a početná a díky ní se zde golf také masově prosadil. Peníze však nemohou být jedinou příčinou úspěchu. Kupříkladu Švýcarsko je stejně bohaté, ne-li bohatší, a přesto tu golf hraje jen 1 % populace. Druhým důvodem je životní styl, přesněji výrazně kladný vztah všech seveřanů ke sportu obecně. Profesor Aleš Sekot z Masarykovy univerzity v Brně ve své knize Sociologické problémy sportu (2008) uvádí rámcové údaje o tom, jak Evropa sportuje. Nejvíce „pohyblivým“ národem jsou Finové, kde se sportu aktivně věnuje na 80 % obyvatel. Také ve Švédsku je číslo na vysoké úrovni 70 %. Obecně jsou v celé Skandinávii lidé navyklí fyzické aktivitě, což kontrastuje s již zmíněným jihem Evropy (což má jistě své hluboké historické kořeny v klimatických podmínkách). V jižanských zemích se naopak sportu věnuje jen okolo 30 % obyvatel, někde i méně. Česká republika a další evropské země, ležící ve středních šířkách, je se zhruba 50 % sportující veřejnosti uprostřed. Asi 30 % obyvatel u nás sportuje aktivně, dalších 20 % alespoň občas, 50 % nesportuje vůbec.

Ve Finsku sportuje 80 % obyvatel a je tu 144 000 golfistů.

Významně se do udávaných čísel promítá otázka věku. V dětství a mládí, mezi desátým a dvacátým rokem, dnes sportuje ve všech vyspělých evropských zemích nemalá část populace, ať už je to mladý Ital nebo mladá Finka. Ale s koncem školy a vstupem do pracovního či rodinného života sportu ubývá. Čím starší člověk je, tím méně se hýbe. Nikoli však ve Skandinávii. Tam naopak lidé sportují do vyššího i nejvyššího věku, jen přizpůsobí typ sportu snižujícím se fyzickým schopnostem. Na severu sportují děti i důchodci, na evropském jihu ale sportující důchodce najdete jen sporadicky. Nezanedbatelnou roli hraje také otázka pohlaví: ve zcela emancipované Skandinávii sportují nejen muži, ale prakticky ve stejné míře i ženy. Naopak čím více jdeme na jih, tím je podíl sportujících žen menší. Ve Středozemí sportuje až o třetinu a někdy i polovinu méně žen než mužů. Golf do těchto zákonitostí a čísel dokonale zapadá. Je to hra, kterou je možné hrát v jakémkoliv věku, můžete s ní začít po padesátce i šedesátce, je genderově zcela neutrální, stejně náročná pro ženy i muže. Golf našel ve Skandinávii nesmírně široké pole potenciálních zájemců, jaké v jiných regionech prostě není k dispozici. Skandinávci ho přijali vstřícně, byl jim dostupný finančně a pro starší populaci byl vhodný i svým rekreačně-vycházkovým charakterem. Nemalou roli hrál i fakt, že pro stavbu hřišť mají skandinávské země dost prostoru. Můžeme jejich úspěch v golfu obdivovat, můžeme jejich postupy kopírovat, ale jen těžko budeme stejně úspěšní. Česká ekonomika nemá efektivitu té skandinávské a životní styl je u nás odlišný. Češi jsou pohodlnější, ženy i starší lidé sportují méně. Ale golfový potenciál u nás ještě není vyčerpaný, i my se můžeme přiblížit k středoevropské metě 1 % hrající populace. – ANDREJ HALADA Autor je zástupcem šéfredaktora magazínu Golf Digest. Ilustrace Lukáš Fibrich