SPILKOVÁ: Když mi na turnaji není dobře, tak to obvykle dobře dopadne

Po roce se KLÁRA SPILKOVÁ vrátila na místo činu. Na místo, kde vyhrála svůj první profesionální turnaj Ladies European Tour. Zatímco loni mohla být v Maroku poměrně v klidu, letos pocítila tlak a nervozitu ještě před startem turnaje. Média kolem ní kroužila na každém kroku. Logicky. Přijela obhájkyně titulu, přijela tedy velká hráčka. Klára se však s velkým náporem na psychiku vyrovnala víc než dobře, nakonec chyběla špetka štěstí, aby věčně usměvavá golfistka z Prahy slavila další triumf.

LONI JSTE V MAROKU VYHRÁLA SVŮJ PRVNÍ TURNAJ LET. LETOS JSTE PŘIJÍŽDĚLA JAKO OBHÁJKYNĚ. JAK TĚŽKÉ BYLO VYPOŘÁDAT SE S TÍM, ŽE SE OD VÁS ČEKÁ ÚTOK NA DALŠÍ VÍTĚZSTVÍ?  

Měla jsem docela štěstí. Odjela jsem do Thajska a byla tak trochu v izolaci. Pak na Černém Mostě, kde jsem se mohla v klidu připravovat a nikdo se o obhajobě ani nezmínil. Možná mi všichni chtěli pomoc a nemluvili o tom. Do Maroka jsem se nejdřív hodně těšila. Pak se mi tam najednou nechtělo, začala ve mně vřít nervozita a začala jsem si obhajobu připouštět. Pak už to bylo dobré, ani v Maroku na mě nikdo netlačil a spíš na všech bylo vidět, že by mi to přáli. Jestli byl nějaký tlak, pak jen ten můj. Sama jsem si ho na sebe vytvořila.

JAK VÁS JAKO OBHÁJKYNI TITULU V MAROKU PŘIVÍTALI? 

Decentně. Lidé si mě pamatovali, ale nic speciálního to nebylo. Já jsem ráda, potěšil mě spíš jejich respekt k vítězce. Jen pár rozhovorů.

V TURNAJI JSTE SI VEDLA SKVĚLE. VE FINÁLOVÉM KOLE JSTE ÚTOČILA NA TITUL A NA POSLEDNÍ JAMCE JSTE MĚLA VÝBORNOU ŠANCI TURNAJ VYHRÁT. CO SE HRÁČCE HONÍ HLAVOU PŘEDTÍM, NEŽ ZALOŽÍ PUTTER ZA MÍČEK? JAK MOC NERVÓZNÍ JSTE BYLA?

Playoff je jako jamkovka, musíte aktivovat důvěru a věřit si, že vyhrajete. V neděli v Maroku jsem na to připravená nebyla. Nějak jsem to měla vypočítané jen na 18 jamek. Všechno mi došlo až po neproměněném puttu na vítězství ze dvou metrů. A pak hned tři minuty po podepsání karty už jsem seděla na autíčku a jela zpátky na odpaliště. Na restart a regeneraci jsem měla jen nějaké dvě minuty. Ale zase jsem nedostala šanci být nervózní. Všechno bylo strašně rychlé.

VÍTĚZSTVÍ O KOUSEK UTEKLO, PŘESTO JSTE SE VRACELA NADŠENÁ Z DRUHÉHO MÍSTA. JAK JSTE HO OSLAVILA?

Oslava byla spíš o emocích. Na jednu stranu mě prohra v playoff mrzela, na druhou stranu jsem byla šťastná. V Maroku jsme to s vítězkou obě obrečely. Pak jsem odjela domů a byla malá oslava pro dvacet lidí v Erpetu. Pekli jsme sele, vyšlo nám počasí a bylo to fajn.

LETOS SI POPRVÉ ZAHRAJETE US WOMEN’S OPEN. JAK SE NA LETOŠNÍ PRVNÍ NÁROČNÝ TEST ZA OCEÁNEM BUDETE PŘIPRAVOVAT? POLETÍTE ZNOVU S KEDÍKEM MARTINEM KONEČNÝM? 

Do Ameriky poletím s oběma Martiny, s kedíkem i s tím svým. Poletím tam o pár týdnů dřív a zkusím si zahrát Symetru. O hřišti už mám dost informací od Basila Dalberta. Je dlouhé, úzké, a to mám ráda, takže už se moc těším. S Lukášem Konečným už na přípravě na US Open pomalu pracujeme. Na čem? Na všem. Na dlouhých příhrách do greenu, na dřevech, na chipech, na puttech…

CO BUDETE POVAŽOVAT ZA ÚSPĚCH PŘI SVÉ PREMIÉŘE?

Udělat cut, to je můj cíl. Jako loni na KPMG, hrát všechny čtyři dny, to bylo skvělé.

JAKÝ JE VÁŠ PROGRAM V NEJBLIŽŠÍCH DNECH?

V půlce května letím do USA, takže ještě Čarodejnice, tiskovka, hra s Basilem a Lukášem, trénink a pak už Symetra a US Open. Jsem už teď lehce nervózní, a to je dobré znamení. Když mi na turnaji není dobře, tak to vždy obvykle dobře dopadne.