Oranžový Donald nedělá golfu zlatou službu

Před pár dny jsem mluvil s kamarádem, který se intenzivně zajímá o sport, a ten mne pobavil: „Kdyby byl svět normální, tak se novým šéfem Mezinárodního olympijského výboru stal Sebastian Coe. Kdyby byl svět jenom zkorumpovaný, tak se předsedou MOV stal „mladý“ Samaranch. Ale protože je svět dneska takový, jaký je, tak zvolili tu ženskou ze Zimbabwe. Její jedinou slabinou je, že není černoška.“ 

Nebudu těm, kteří do sportovního dění příliš nevidí, vysvětlovat detaily tohoto politicky zcela nekorektního popisu. Kdo ví, ten rozumí.

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem bylo reakcí na to, že „svět je dneska takový, jaký je“. Trump vyvolal v některých amerických voličích iluzi, že lze věci vrátit do jakéhosi normálu, do tzv. starých dobrých kolejí. Ve skutečnosti je to ale jen z extrému do extrému. Z progresivistického bláznění do pseudokonzervativního třeštění.

Donald Trump je dnes nejviditelnějším golfistou celé planety. S finským prezidentem Alexanderem Stubbem jednal úplně jinak než s ukrajinským prezidentem Zelenským, a to možná i proto, že Stubb je golfista, a tak si spolu mohli jít zahrát pár jamek. A média hned sdělovala: „Finský prezident má recept na Trumpa. Golfovou diplomacii!“

Objevují se ovšem i jiné zprávy a titulky. Například: „Trump rozpoutal bouři a jel na golf.“ V jejich podtextu je, že Trumpa více než osud světa, miliard lidí na této planetě, zajímá jeho zábava.

Donald Trump coby náruživý hráč golfu dnes stojí v první řadě všech osobností, podle kterých si lidé dělají o golfu obrázek. Pro golf, jeho postavení a obraz ve světě je ovšem jeho chování špatnou reklamou. Lidé si golf často spojovali a stále spojují s čímsi mocným, bohatým, povýšeným, nepřístupným, arogantním a přesně tento obraz Trump také naplňuje. Je to ovšem obraz hodně pokřivený, protože takto na golfu v reálu vystupuje jen málo lidi.

Vedle nich totiž existuje většinový golfový svět, v němž se lidé chovají celkem standardně; férově, slušně, zdrženlivě. To ale už člověk golf nehrající příliš nevidí, nemá šanci se to dovědět. Zájemci z celého světa, včetně České republiky, kteří by chtěli golf zkusit, tak budou při pohledu na Trumpa logicky znejistěni a odrazeni. Řeknou si: „Když tuhle hru hrají lidé jako on, pak rozhodně není o co stát a já tam nemám co pohledávat.“

O tom, jak se Trump na golfu chová, vznikla už celá kniha. Jmenuje se Commander in Cheat: How Golf Explains Trump (Vrchní šiditel: Jak golf odhaluje Trumpa). Napsal ji uznávaný americký sportovní novinář Rick Reilly a vyšla již v roce 2019. Kniha zábavně i nesmlouvavě popisuje Trumpovy podvodnické triky při hře, jeho neurvalé chování, překrucování skutečnosti, nátlakové metody a nezměrnou touhu po výhře za každou cenu. Reilly své zkušenosti nasbíral osobně i na základě rozhovorů se 100 lidmi z golfového světa, kteří Trumpa poznali, hráli s ním, byli v jeho blízkosti. Lapidárně píše: „Golf je jako cyklistické šortky. Prozradí o nás chlapech hodně“.

R&A, USGA, EGA i všechny marketingové a reklamní agentury mohou vymýšlet nejrůznější strategie, jak golf přiblížit lidem normálním, běžným. Všechny národní golfové organizace mohou do svých propagačních kampaní cpát desítky, stovky miliónů – a pak přijde jeden člověk, jehož obličej vypadá jak chemikáliemi špatně ošetřená mandarinka, a všechno je marné. Horší by už snad jen bylo, kdyby byl golfovým nadšencem Vladimír Putin.

Je pravdou, že se nemají vynášet soudy, když hra teprve začala a nemá za sebou ani první dějství. Zda Donald Trump Americe a jiným zemím prospěje či nikoli, zda se v jeho režii odehraje světová fraška nebo tragédie, to se teprve dozvíme. Ale že golfovému světu zrovna dvakrát nepomáhá, to už vidíme.