6 nejsilnějších příběhů letošní sezóny PGA Tour

Golfová veřejnost se ještě nestihla vzpamatovat z nedávného triumfálního vítězství Evropy v Ryder Cupu a už je tady další nálož turnajů. Zatímco v Evropě vyvrcholí letošní sezóna závěrečným kolem závodu Race to Dubai v polovině listopadu, americká PGA Tour pokračuje ve věčném koloběhu. Jen přepnula z ročníku 2017/2018 na 2018/2019. Skočit do nové sezóny, aniž bychom si zrekapitulovali sezónu předchozí, by byla trochu škoda. Proč? Protože právě uplynulý ročník přinesl řadu historických okamžiků, návratů a velkých vítězství. Pojďme si je připomenout.

Přehlížený major šampión

Brooks Koepka zvolil pro start své kariéry postupný vzestup přes evropské série. Pro americké hráče poněkud netradiční přístup. Cestu k vrcholu světového golfu si vyšlapal přes Challenge Tour a o patro vyšší European Tour. A možná právě proto dodnes jeho krajané ve Spojených státech nedoceňují jeho kvality. Už dávno je hráčem světové extratřídy, ale pořád jako by se čekalo na nějaký výrazný úspěch, po kterém by si veřejnost řekla: „Ano, už patříš mezi ty nejlepší.“

A to je 28letý Američan už trojnásobným major šampiónem. Nikomu tedy už nemusí nic dokazovat. V červnu obhájil loňské vítězství z U.S. Open a o dva měsíce později si se stoickým klidem došel pro titul na PGA Championship, navzdory mohutném útoku Tigera Woodse ve finálovém kole, po němž by řada hráčů podlehla tlaku a sesypala se jako domeček z karet.

Koepka má na svém kontě celkem čtyři vítězství na PGA Tour, tři z nich jsou majory. Urostlý bomber z West Palm Beach na Floridě zkrátka umí vyhrávat velké turnaje, a to z něj dělá také velkého šampióna.

Chico na vzestupu

Francesco Molinari si připsal své premiérové vítězství na domácí půdě na Italian Open v roce 2006, od té doby stoupala jeho hvězda, opravdu velkého vítězství se vzrůstem malý Ital dočkal na WGC HSBC Champions, dostal se do evropského výběru pro Ryder Cup v letech 2010 a 2012. Postupný kariérní růst se přibrzdil v následujících letech, kdy se sice stále držel na dostřel nejlepším hráčům světa, ale kouzlo vyhrávat turnaje ho opustilo. Vrátilo se až v roce 2016 a o dva roky později slavil nejúspěšnější sezonu v životě. 

Mladší z bratrů Molinariových vyhrál první major – v Carnoustie hrál precizní golf, vyvaroval se velkých chyb a v neděli se mohl radovat z vítězství na slavném The Open. To už měl ale za sebou triumf na květnovém BMW PGA Championship, vlajkové lodi European Tour, a také vítězství na Quicken Loans National ve Washingtonu, kde slavil debutové vítězství na PGA Tour. 

Fantastickou sezónu podtrhl Francesco Molinari mimořádně povedeným vystoupením v Ryder Cupu v Paříži, kde nastoupil k pěti zápasům, všechny vyhrál a stal se hlavním strůjcem evropského triumfu proti USA.

Vědec naplnil potenciál

Bryson DeChambeau není jako ostatní superhvězdy na PGA Tour. Na svůj míček stříká vodu, aby simuloval hru v mokru, ke hře používá kompas, před pár lety se pokoušel prorazit neobvyklou technikou puttování, kterou kdysi zkoušel i Sam Snead. Díky svému analytickému přístupu ke hře a neortodoxním technikám si na Tour vysloužil přezdívku vědec. Už před několika lety mu byla předpovídaná velká buducnost. Potenciál, který byl do něj vkládaný, naplnil dosyta až letos.

V červnu vyhrál v play-off turnaj Jacka Nicklause, formu vystupňoval v závěru sezony při Playoffs FedEx Cupu, kdy vyhrál dva turnaje v řadě a na finálovém turnaji Tour Championship byl naprosto ve hře o celkový triumf letošní sezóny. Jenže v Atlantě se DeChambeauovi nedařilo, a tak si odměnu 10 milionů dolarů odvezl Justin Rose. DeChambeau pak nezazářil ani při svém debutu v Ryder Cupu. I tak ale bude hodnotit letošní sezónu jako mimořádně povedenou. 

Nejlepší sezóna za 20 let

Ve svých 38 letech patří Justin Rose k nejzkušenějším hráčům na PGA Tour, do starého železa ale rozhodně nepatří. A tak trochu i svými výkony popírá fakt, že nejlepší léta profesionálního golfisty přicházejí mezi pětadvacátým až třicátým rokem života. To ovšem neznamená, že by Angličan v tomto období ustoupil ze slávy. Víc než o komkoliv jiném se o něm dá bez pochyby mluvit jako o nejstabilnějším hráči na okruhu. Žádné dramatické výpadky formy během své dvacetileté kariéry nezaznamenal. Chcete důkaz? Od roku 2002 je nepřetržitě členem elitní stovky světového žebříčku. 

Na úplný vrchol se mu povedlo vystoupat ale až letos. I přes prohru v play-off BMW Championship s Keeganem Bradleym se poprvé usadil na trůn pro nejlepšího hráče světa. V letošní sezóně si připsal dvě vítězství a skvěle si vedl také ve finále FedEx Cupu, po němž mohl slavit další velký triumf – vítězství v celosezónním závodě a odměnu 10 milionů dolarů.   

A i když olympijský vítěz z Ria de Janeira velmi brzy o post jedničky přišel, už tak fantastickou sezónu mu to nemohlo pokazit. Navíc s týmem Evropy oslavil sladké vítězství nad Američany v Ryder Cupu.

Návrat krále

Mnoha hráčům vyšel letošní rok na jedničku, řada hráčů zaznamenala životní sezónu, ale tématem číslo jedna pro rok 2018 byl Tiger Woods. Bývalý neohrožený král golfu se vrátil po čtyřech operací zad do turnajového kolotoče. Zpočátku s absolutní nejistotou, jak se jeho několikrát pospravovaná záda vypořádají s turnajovou zátěží a jestli bude schopen kvůli zádům upravit švih do takové míry, aby stíhal tempu mladých dravců.

I proto bylo velkým překvapením, že si Tiger na svá bedra naložil poměrně velkou porci turnajů. Vše ustál a co víc...na turnajích nebyl jen do počtu, jak se mnozí před jeho návratem domnívali, ale záhy začal útočit na nejvyšší příčky. Prvním signálem velkého comebacku bylo druhé místo na Valspar Championship, následovalo několik dalších slibných umístění v top 25. Že je vítězství na spadnutí už všichni tušili na The Open, kde se Woods dostal ve finálovém kole do vedení, aby nakonec boj o patnáctý titul z majoru těsně prohrál. Ještě blíž byl na PGA Championship, kde i přes velkou nepřesnost při odpalech z týčka naháněl vítězného Brookse Koepku.

Když už se zdálo, že 42letý Američan svojí sezónu velkého návratu neosladí vítězstvím po vynikajících výkonech, přišla rána. Boom, třesk, šílenství. Tiger vyhrál Tour Championship a připsal si jubilejní 80. vítězství na okruhu a na vyrovnání celkového počtu vítězství rekordmana Sama Sneada mu chybí už jen dva turnajové triumfy. Závěr sezony Woodsovi lehce zhořknul na Ryder Cupu v Paříži, kde nezískal ani jeden bod pro tým USA.

Ryder Cup pro Evropu 

Divácky nejúžasnější sezóna za několik posledních let měla své velkolepé finále v Paříži, kde se uskutečnil 42. ročník Ryder Cupu. Kapitán amerického družstva Jim Furyk dal dohromady hvězdný tým, který měl po 25 letech ukončit prokletí Američanů v Evropě. Ze jmen, která měl na soupisce, šel strach. Nechyběla světová jednička Dustin Johnson, major šampión Brooks Koepka, kometa posledních let Justin Thomas, hvězdný Jordan Spieth, jamkový král letošního roku Bubba Watson, Rickie Fowler, rydercupový specialista Patrick Reed, také nebezpeční nováčci Bryson DeChambeau a Tony Finau a samozřejmě legendy USA Tiger Woods a Phil Mickelson.

V průběhu tří dnů na Le Golf National se ale kapitán Furyk přesvědčoval, že jména na papíře pohár nevyhrávají. Týmový duch byl zcela na straně Evropy, v kabině USA panovala prapodivná atmosféra, spekulovalo se o hádkách, a i na hřišti působili Američané zvadlým dojmem. Evropané jako by Ryder Cupem daleko více žili, i oni měli ve svém týmu velké hvězdy, ale ego nechali stranou a každý hráč z dvanáctičlenného výběru Thomase Bjørna přispěl k celkovém vítězství alespoň jedním bodem.

Ryder Cup byl definitivní tečkou za letošní sezónou PGA Tour. Ta nová se rozběhla už tento týden turnajem Safeway Open. Golfoví příznivci ze všech koutů světa se už mohou těšit co přinese vydání 2018/2019. S novými termíny turnajů, novými formáty a úžasnými výkony hráčů by mohla být ještě o úroveň lepší.