FILIP MRŮZEK: Barvy podle nálady

Mám docela štěstí, že od letošního roku je mým partnerem tradiční golfová značka Callaway Golf. Je jedním z mých hlavních sponzorů a jsem současně jejich ambasadorem pro Českou republiku – což je pro mě velká čest. Oblékají mě od hlavy až k patě, a tak nemám problém najít ty správné barevné kombinace tak, aby k sobě ladily. Jejich kolekce se naštěstí za poslední roky hodně proměnila. Od těch usedlejších barev a tvarů přešli k moderním pastelovým
barvám a stylovějším střihům. Vše je volnější, což mi sedí víc než ty moderní přiléhavé modely na tělo od jiných značek.

Je to také nálada, co u mě ovlivňuje, zda se na turnajové kolo obleču střídměji, nebo veseleji, ale kombinace si vybírám týden dopředu, ještě před odjezdem, když se na turnaj balím. A to většinou s pomocí své snoubenky Štěpánky. To ona má ten jemný ženský cit. Vidí barvy, zatímco chlapi – ať si říkají, co chtějí – jsou někdy docela barvoslepí.

Když už jsme u toho „dobře vypadat“, myslím si, že hlavní je se v oblečení dobře a pohodlně cítit. Nesmí nikde pnout, když švihám, nesmí se lepit na tělo, když se zpotím. Kdybych si měl vybrat, zvolím raději pohodlnost než to, jak vypadám nebo zda jdu s módou. Musím se přiznat, že když jsem mimo golf a mám na sobě golfové oblečení, ani pak mě nikdo nepřehlédne. Nejsou to barvy, ale nejvíc je zajímá, proč mám na sobě našité všechny ty reklamy. Jednou se mě policista dokonce zeptal, jestli náhodou nejsem závodník rallye. I když to možná bylo z jiného důvodu.

„JEDNOU SE MĚ POLICISTA ZEPTAL, JESTLI NEJSEM ZÁVODNÍK RALLYE. I KDYŽ TO MOŽNÁ BYLO Z JINÉHO DŮVODU.“

Kdybych se podíval na světový golf, pak se mi nejvíc líbí styl Tigera Woodse a Roryho McIlroye. Oblékají se nejen sportovně, ale také nesmírně elegantně. Jejich barevné kombinace jsou dokonalé. Styl Rickieho Fowlera? Je krásně barevný a zároveň jednoduchý a to je super. Typickou oranžovou barvou navíc vzdává čest své alma mater, univerzitě Oklahoma State. Nepříjemně mě naopak letos překvapil Phil Mickelson a jeho nedělní golfové košile. Vypadá to, jako by si Phil odběhl na golf z kanceláře, ale chápu, že se košile na golf dříve nosily a je to podpora jeho sponzora. Když už, tak bych to asi skombinoval jinak, třeba s vestou a bekovkou, když už ta košile musí být.

Co se mi ale opravdu na golfu v poslední době nelíbí, je jakási „reforma“ dress code. Už se stává běžnou věcí, že ženy nosí na golf legíny, kraťoučké tenisové sukně, tílka… jako by na pláži odložily mojito a šly si pinknout golf, nebo zrovna přišly z fitka. Na druhou stranu se mi u mužů nelíbí ty nové kotníčkové boty a v nich zastrčené úzké kalhoty. Stálo by za to dodržovat nějaké ty staré gentlemanské tradice, když už se na golf konečně pohlíží jako na opravdový a olympijský sport.

Na tenisovém Wimbledonu je krásné, jak jsou všichni oblečení do bílé barvy. Myslím, že by to bylo fajn i na velkých golfových turnajích. Osobně by se mi líbilo, kdyby třeba hráči na Masters v Augustě National nosili jen zelená trika a bílé kalhoty. Vyhrává se tam zelené sako, hřiště je snad nejzelenější na světě, kedíci jsou v bílých overalech a zelených čapkách, tak proč něco podobného nemohou mít také hráči? Je to nejlepší turnaj pro nejlepší hráče na světě a byla by to fajn tradice. Na Den matek se také nosí růžová trika, tak proč nespojit nové módní pravidlo s konkrétním turnajem? Třeba jen na nedělní kolo a pro všechny.

Golf začíná být stále otevřenějším sportem, to je pravda a je to skvělé, ale na druhou stranu začíná převažovat komerce. Pořád bychom měli mít na paměti, že je zde nějaký klasický dress code. I proto golf všichni milujeme, právě kvůli těmto tradicím.

S KLÁROU KUCHAŘOVOU