Tříparová šestnáctka na TPC Scottsdale: golfové peklo i nebe

Jednapadesát týdnů v roce není tahle jamka ničím a nijak zvlášť výjimečná. Třípar dlouhý 162 yardů, tedy necelých 150 metrů. Prostě tříparová jamka. Ani nejdelší ani nejkratší ani nejobtížnější a ani nejsnazší. Na jeden týden se ale právě tahle jamka promění bez diskuse v nejbouřlivější jamku. Pro hráče v místo mezi peklem a nebem. To podle toho, jak povedenou zahrají ránu. Vítejte na jamce č. 16 na hřišti TPC Scottsdale, dějišti turnaje Waste Management Phoenix Open.

Turnaj Phoenix Open je unikátní v mnoha aspektech. Poprvé se hrál už v roce 1932, ale na hřiště Stadium v resortu TPC Scottsdale v arizonské poušti se přestěhoval před 32 lety v roce 1987. Každoročně turnaj láká výjimečné počty diváků – ostatně před rokem padl opět divácký rekord. Během týdne navštívilo golfové klání neuvěřitelných 720 tisíc lidí, o 63 tisíc více než rok předtím.

To, co ale činí turnaj opravdu unikátním, je už zmíněná jamka č. 16, která si během let vysloužila přezdívku The Coliseum. Během turnaje ji obklopují tribuny, na nichž se tísní kolem 20 tisíc fanoušků, kteří rozhodně nectí nepsaná pravidla, že při golfu má být klid a ticho. Právě naopak. Tahle jamka se mění v ohlušující peklo, v němž obstojí jen hráči s pevnými nervy.

Už jen příchod na odpaliště zvedá tepovou frekvenci každého golfisty. Bez výjimky. Posledních zhruba 25 kroků prochází tunelem a na jeho konci vítá hráče nejen ono světlo na konci tunelu, ale především neskutečná vřava a rachot. Diváci se baví, pivo a další nápoje tečou proudem, arénou obíhají mexické vlny, zní skandování. V tomhle rachotu se hráčí postaví na odpaliště a vydávají se tak trochu na milost a nemilost fanouškům. Trefený green znamená aplaus, minutý cíl naopak hlasité bučení. Jen ten palec nahoru, či dolů, jako kdysi v aréně gladiátorů tady schází…

Tahle jamka zažila mnohé. Ještě předtím, než se na ní objevily tribuny, trefil na ní v roce 1997 Tiger Woods před tisícovkami fanoušků eso. Očití svědci tvrdí, že to, co se poté odehrávalo, vyvolalo otřesy o síle 5,5 stupně Richterovy škály pro zemětřesení. Dlouho bavily diváky na jamce „dostihy“ kedíků, ale ty před pár lety PGA Tour zakázala, aby se předešlo zraněním. Na jamce se zpívalo, tancovalo, Padraig Harrington nakopl na tribuny míč na americký fotbal…

„Jo, tuhle jamku miluju,“ přiznal Patrick Reed. „Cokoliv se na ní stane, je unikátní, jedinečné,“ přiznal americký golfista. „Na žádném jiném turnaji takovou jamku nenajdete. Nejde zkopírovat. Ale jinak je to vlastně normální jamka. Má jen kolem 160 yardů. Stačí vzít devítku železo a trefit green. Nejhůř tady zahrajete bogey,“ přidal svůj pohled další z golfových profesionálů Billy Horschel.

To, že jamka – měřeno výsledky – není až takovým postrachem, potvrzuje i statistika. Nejhorším výsledkem je sedm ran – naposledy je zahráli v roce 2007 Bob Tway a David Berganio Jr. Asi jen málokdo by ale chtěl být v jejich kůži.

Naopak, takový Luke Donald si šestnáctku v roce 2003 doslova vychutnával – ve všech čtyřech kolech na ní totiž zahrál birdie. Před ním už to dokázali jen další dva hráči.

Ke tříparům ale patří především hole-in-one. Na jamce č. 16 jich během existence turnaje padlo celkem devět. Zatím posledním autorem esa byl v roce 2015 Francesco Molinari. Kamka ten den měřila pouze 133 yardů a Ital použil pitching wedge.

Hole-in-one na jamce č. 16:

2015: Francesco Molinari
2011: Jarrod Lyle
2002: Mike Sposa
1997: Steve Stricker
1997: Tiger Woods
1991: Jay Delsing
1990: Brad Bryant
1990: David Edwards
1988: Hal Sutton

Během let se Coliseum neustále mění. Přibývají speciální místa a skyboxy. Letos bude k dispozici téměř 275 skyboxů pro zhruba 34 osob. Jedno místo ale vyjde na 1800 dolarů. Jedno je ale i tak jisté – i letos bude aréna praskat ve švech a golfisté se na chvíli změní v gladiátory.

Foto: Profimedia