Golf jako modlitba

Golf jako modlitba

„Golf nám poskytuje jedinečnou možnost potkat se s naším nitrem.“  s Andrejem Haladou


Tento komentář se bude týkat golfu, ale nejdříve úkrok do sféry automobilové. Značka Volvo omezí od roku 2020 maximální rychlost svých automobilů na 180 km/h. Jejím cílem je, aby ve volvech nedocházelo k nehodám s vážnými následky či úmrtím. Volvo zpomaluje, a to navzdory tomu, že doba stále zrychluje.

Smůlu tedy budou mít i ti golfisté-volvisté, kteří ráno pozdě vstanou a cestou na golfový turnaj to nebudou moci pálit po dálnici rychlostí nad 180 km/h. Ostatně při cestě na turnaj, když mě předjede agresivně jedoucí vozidlo, si pomyslím: „Nespěchá na ten samý golf jako já?“ Párkrát jsem už takový rychlý vůz skutečně na parkovišti hřiště našel. Proto také říkám, že golf je velmi bezpečným sportem, ale jen když nejezdíte riskantně. Ať už jde o spěšnou jízdu na hřiště, nebo o cestu s alkoholem v krvi zpět domů hlavně po turnajích, kde se rozlévá zadarmo.

Z mnoha golfových stran se dnes brojí proti pomalé hře. Je to správné, protože situace obvykle vypadá tak, že většina hráčů chce hrát v tempu a jen menšina zdržuje. Pravidla se musí dodržovat, na hru je určen daný čas a moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Ke slovu svoboda je také nutné dodat slovo řád ty dva pojmy a jevy spolu nedělitelně souvisejí.

Hon za rychlostí, snaha chytit co nejvíce zajíců a vydělat co nejvíc peněz, vše zvládnout v přesném časovém limitu a s co nejmenšími ztrátami – to je v širším důsledku kontraproduktivní. Lidský život se skládá z permanentního hledání rovnováhy, a zatlačíte-li jedním směrem (například vytlačíte z mysli to, co tam nechcete mít), za nějaký čas se vám to vrátí v jiné podobě. Vytlačujeme-li z našich životů etapy zdrženlivosti a zpomalení, ne-li přímo zastavení, vrátí se nám to třeba úplným vyčerpáním a kolapsem. Tím jsme zastaveni osudem – či spíše sami sebou – a nic jiného než zpomalit nám stejně nezbývá.

Golf se dá hrát svižně, ale nikdy nebude rychlým během ani ještě rychlejší cyklistikou. Podstatou golfu je chůze, ten vůbec nejpřirozenější lidský pohyb. Člověk při chůzi nejvíce vnímá, zážitky jsou intenzivní a trvalé. Při běhu či jízdě na kole sice zdoláte vzdálenost za kratší čas, ale vzpomínky bývají letmější a povrchnější. Dělat z golfu běh určitě lze, sám jsem si to kdysi vyzkoušel a ušel-uběhl jsem devítku ani ne za hodinu. Jako jednorázový zážitek ano, ale jako pravidlo ne. Hra vám při takovém přístupu doslova proteče mezi prsty. Je to podobné, jako když si máte dát půlhodinový oběd, ale namísto toho zhltnete jídlo ani ne za pět minut.

Ponechme proto golfu jeho tempo, smiřme se s ním a přijměme ho. Mělo by to být tempo živé, ale ne hektické. Jako když chodíte po horách, kde se člověk většinou neloudá. Ostatně loudání má mít také své místo v životě, ale na to se nejvíc hodí výlet do parku s posezením na lavičce. Ke golfu bytostně patří rovnoměrná, čerstvá chůze, přičemž je čas i na to, se zastavit: puttování. Chceme-li ušetřit čas ke hře, zrychleme především puttování. Pokud neustále přeměřujeme dráhu puttu a obcházíme míček ze všech stran, pak hru ještě více natahujeme.

Golf sice může být pro někoho příliš statickým, pomalým sportem, ale právě v tom tkví i jeho půvab. Co jednomu připadá jako slabina, je pro druhého pozitivum. Jsou to dvě strany téže mince. Golf umožňuje přibrzdit, zklidnit se a vnímat realitu citlivěji a hlouběji než při věčném letu naší každodennosti. Z našich životů i společnosti jsme sice za posledních dvě stě let vytlačili religiozitu a zastínili přirozenou potřebu člověka po čemsi spirituálním, ale to neznamená, že ji v sobě stále nemáme a že se bez ní obejdeme. Pořád přece toužíme po vnitřně plném, harmonickém životě, kde své si žádá nejen tělo či mozek, ale i duše a city. Golf nám skýtá jedinečnou možnost potkat se se svým nitrem, protože je na to při něm čas. Golf tak naplňuje naši potřebu hlubšího vnímání a klidu. Někdo by mohl říct, že golf je svého druhu kontemplace, modlitba. Ta také vyžaduje spočinutí.

Spěcháte-li životem, raději zvolte jiný sport. Potřeba zastavení ale stejně jednou přijde, především ve stáří. Snad i proto bývá někdy golf vnímán jako hra seniorů. A není na tom nic špatného – s nadhledem a vyvážeností této životní etapy si golf rozumí.