před 4 lety, 12.08.2020 12:39 Andrej Halada foto: Golf Digest ČASOPIS

DOLNÍ DOBROUČ: Nové, poctivé hřiště

POČÍNAJE 1. ČERVENCEM se stala nová osmnáctka ve východočeské Dolní Dobrouči, nedaleko Ústí nad Orlicí, dostupnou všem hráčům. I když je to sem z Prahy přes 180 kilometrů, a z Hradce Králové či Pardubic přes hodinu jízdy autem, stojí tohle hřiště za vaši návštěvu.

Pokud bude někomu Dolní Dobrouč s 2600 obyvateli připadat z hlediska potenciálních hráčů golfu jako málo příhodná, pak zdání klame. Dobroučské hřiště je v širokém regionu jediným osmnáctijamkovým – nejbližším dalším je Kunětická Hora a pak až Olomouc. V okolí je desítka menších měst s celkem 100 000 obyvateli (Ústí nad Orlicí, Litomyšl, Letohrad, Vamberk, Žamberk, Česká Třebová, Choceň atd.). Jen pět kilometrů odtud je také devítka Hnátnice, takže o golfu zde už něco vědí.

Pro Petra Koláře, místního patriota a entuziastu, bylo budování hřiště vpravdě citovou investicí. Odvíjí se od jeho vztahu ke zdejším kopcům, na nichž hřiště stojí; rodinným předkům dokonce některé louky patřily. Díky dlouholetým manažerským a podnikatelským zkušenostem ovšem budoval areál od začátku (r. 2010) nejen srdcem, ale také s ekonomickým rozmyslem. Hřiště je orientované na region, s místní pospolitostí a klubovým členstvem jako naprostým základem. Především hráči ze zdejšího okolí, místní i víkendoví chalupáři, ho mohou ekonomicky držet při životě.

BENEFIT ZELENÝCH
TAPET LUK A LESŮ

Velkou předností Dolní Dobrouče je přírodní hodnota. Není tu vůbec nic rušivého, žádné silnice, domy či jiné stavby, kolem dokola jen zelené tapety luk a lesů. Velikost areálu je 65 hektarů, jamky jdou do údolíček, po náhorních plošinách, směřují k lesům, na široké plochy s dalekými výhledy. Je to proměnlivá procházka, žádný stereotyp. Jasně je tu cítit snaha málo tvarovat prostor, jamky do krajiny jen vložit; výraznější lidský zásah by působil uměle. Hřiště ničím a nijak neruší.

Při hře se do některých míst dostáváte vícekrát – a pokaždé jinak. Prostor vidíte z odlišných výšek i úhlů, můžete ho lépe poznat a ocenit. Jednou přes rybník hrajete, podruhé je vedle vás a potřetí hluboko pod vámi. K jednomu zákoutí jdete ze severu a za hodinu jste na tom samém místě po jamce jdoucí z východu. Vzájemná provázanost je velkou devizou designu, vedení jamek je důmyslné. Jedinou daní je, že hřiště je fyzicky náročné. Jde se hodně nahoru i dolů, je tu i pár nikoli krátkých přechodů. Ale lze používat autíčka.

Délka hřiště, pod nímž je jako designér podepsán Jakub Červenka, je vstřícná. Ze žlutých je osmnáctka s parem 71 dlouhá 5 130 metrů, z bílých měří 5 654 metrů. Ze žlutých tu žádná jamka není vyloženě dlouhá. Třípary mezi 105 a 164 metry, šest čtyřparů má pod 300 metrů, tři pětipary okolo 425 metrů. Co vám ale hřiště daruje na délce, to si snadno bere zpět na technické obtížnosti. Je zde hodně přirozených potíží, které dokážou překvapit, omezit, trestat či potrápit. Fairwaye se na mnoha místech kloní, nestojíte rovně. Jsou tu užší průstřely, je tu voda i stromy, častá převýšení i místa, kde míč sjíždí. Jamky nutí myslet, krotit emoce, ale někde zase vybízejí k risku. Za ten jste pak odměněni – hrajete třeba jen 60 metrů do greenu. Co je dobře: Nejsou tu auty, jen časté červené kolíky. Za ránu mimo areál, někdy i do lesa, jste potrestáni jen ranou navíc, nikoli ztrátou délky.

V aktuální situaci tu roste hodně vysoké trávy podél fairwayí, ve které míč zmizí a zaručeně ho nenajdete. Je otázkou, zda a jak se bude sekat do budoucna. Ztrácet zde trvale míče, to se asi nikomu nebude líbit… Při hře je proto potřeba držet se zpátky, dobře mířit a hrát rovně. S driverem z odpališť velmi opatrně, spíš hybridem. Délkově to jamky umožňují.

Které jednotlivé jamky upoutají? Většina jich je na první hraní zapamatovatelná, mají výraznou vizualitu a jsou od sebe dost odlišné. Ihned si mne získalo první odpaliště s impozantním vítacím pohledem, možností uvolněné první rány. Důmyslná je jamka č. 2: vyvýšená odpaliště, hadovitý dvojitý dogleg, pestrá kombinace luk a lesa. Na trojce musíte hrát chytře, je to úzká cesta kupředu. Třípar č. 7: míč nádherně plachtí dolů. Osmička: velká výzva, dlouhá rána přes vodu, ale pak je to už hodně blízko ke greenu. Je to chytrý kontrast mezi první velmi těžkou a druhou lehkou ránou. Tříparovou devítku si bude pamatovat každý, protože výškový rozdíl mezi odpalištěm a greenem jsou tři hole, hraje se hodně dolů. Jde o atraktivní, relativně snadnou jamku, která hřišti dodává zábavný prvek.

Druhá devítka leží na otevřenějším prostoru a zavádí hráče na nejvyšší bod hřiště, na jamku číslo 14, z jejíž fairwaye se otevírá široký výhled do kraje. Snadno zapamatovatelný je následující čtyřpar č. 15, kde můžete hrát odvážně přímo na green, což vyžaduje ránu zhruba 200 metrů carry (hrozí tu veliký bunker), anebo lze jít po fairwayi okolo lesíka. Vyzkoušel jsem obě varianty, a riskovat zde může být paradoxně jistější cesta k paru. Když vás hra dovede ke konci, na odpaliště osmnáctky, doporučuji stoupnout si na bílá odpaliště v lesním průseku. Je odtud nádherný pohled na jamku, na její modelovanou fairway. Esteticky i přírodně cenným prvkem jsou i stromy na fairwayi jedenáctky, které vytvářejí výraznou dominantu jamky.

Ačkoliv hřiště předpokládá fyzickou kondici, ačkoliv vyžaduje přesné rány a schopnost strategického uvažování, nemyslím si, že je obtížné. Žlutá odpaliště rozhodně nabízejí příjemnou rekreační hru. Vysoká tráva sice nyní hru komplikuje, ale je to otázka nastavení, vyhodnocení názorů hráčů a vývoje.

NADŠENÍ I ROZUM

Dolní Dobrouč je podle mého soudu solidní hřiště, postavené na pevných základech. Jde jen o to, doladit jednotlivosti a nechat přírodu růst, aby vše vyzrálo. Pozitivně se zde projevilo nadšení pro věc, emoce, ale také racionální přístup. Hřiště charakterizuje místním podmínkám adekvátní design, herní pestrost a proměnlivost, neokázalost a dobrá atmosféra. Také výrazná osobní angažovanost majitelů. Velmi oceňuji, že Dolní Dobrouč přiznává svoji barvu a nehraje si na něco, čím není. Je to pravdivé a poctivé dílo.

Jakkoli bude letošní stav ještě poněkud syrový, hrát hřiště je už teď dobrým zážitkem. Máte i možnost poznat zdejší pěkný kraj. Vezměte si s sebou větší počet míčů a nesmutněte, pokud jich několik ztratíte. Ziskem bude fakt, že hra vás bude bavit a okolí se vám bude líbit. Cesta sem má smysl.