FILIP MRŮZEK: Cut? To teď není něco, o čem bych vůbec přemýšlel
Přijde-li příležitost, je jí potřeba využít. O tom svědčí nabitý kalendář Filipa Mrůzka, který odstartoval turnajem D+D REAL Czech Masters na Albatrossu. Uhraný cut a konečné dělené 62. místo. V pondělí odlétal do Anglie na turnaj druhé evropské ligy Bridgestone Challenge,
PŘEMÝŠLEL JSI VLASTNĚ V BEROUNĚ O CUTU? Popravdě? Ani nevím, že nějaký cut byl, ale zase, nerad bych, aby to vyznělo nějak namachrovaně. Je to další turnaj, třetí v řadě a pokud chceš hrát, nelze přemýšlet nad cutem, ale nad hrou na čtyři kola. PRÁVĚ, ZAŽIL JSI UŽ NĚKDY NĚCO PODOBNÉHO, HRÁT V PRŮBĚHU TŘÍ TÝDNU TŘI VELKÉ TURNAJE? To je pravda, tři takhle náročné turnaje jsem v řadě vlastně ještě nikdy nehrál, ale zase na druhou stranu, v loňském roce to bylo pět menších turnajů v řadě v červnu. Dvacet dní v kuse. I když zatím vůbec nejnáročnější, co jsem kdy hrál, byla loňská q-school. Devatenáct dní v kuse s přejezdy 700 km autem a šesti koly na závěr. JENŽE TEĎ JE TO EUROPEAN TOUR, CHALLENGE TOUR A BEROUN, BEZ PŘEMÝŠLENÍ O CUTU… Jasně, ale před posledními dvěma dny se cítím relativně dobře. Trochu unavenější, to je pravda, jenže golf není až tak jen o fyzičce. Můžeš mít jak chceš natrénováno, ale osmnáct dní v kuse, přejezdy, přelety a třeba ještě pro-am nebo komerční turnaj, kde se musíš věnovat lidem, je náročné. Je to super, ale je toho hodně. CO JE HORŠÍ, FYZICKÁ ÚNAVA NEBO TA PSYCHICKÁ? Fyzická ani tak ne, stačí se podívat na score kartu za první dva dny tady v Berouně. Čtrnáct birdie, ale také devět bogey. Stát se ti může cokoliv, ale devět bogey je moc. Je to trochu psychická únava bez plné koncentrace. Fyzička je dobrá, ale někdy cítíš tak trochu jakoby mentální útlum, třeba na greenech. Kombinace birdie – bogey nikdo nemá rád. To se nesmí stát, ale zatím mě drží ve hře drivy. PO DRUHÉM KOLE DĚLÍŠ PRVNÍ MÍSTO, ČEKÁŠ BOJ O TITUL AŽ DO POSLEDNÍ JAMKY? Určitě, kluci budou hodně tlačit na pilu. Ondra Lieser hraje dobře, Standa Matuš má letos výbornou formu, nebo Honza Cafourek. Sám jsem tipoval, že vítěz bude kolem 15 pod par, ale to jsem přehnal. Bude to ještě hodně těžký. KOHO BY SI NEJRADĚJI VIDĚL V POSLEDNÍM KOLE VE SVÉM FLIGHTU? To je asi jedno. Jdu si svoji hru, fairway-green, ale rád bych třeba Petra Niče a Honzu Cafourka. Nakonec stejně vyhraje ten nejlepší, a to se ještě ukáže. Pořád máme před sebou další dvě těžká kola. TAKŽE PODÍVANÁ PRO DIVÁKY? Určitě. Je to svým způsobem ojedinělý turnaj, na čtyři kola a fantasticky připravené a krásné hřiště. Hlavně greeny, luxusně připravené, rychlé a drží. Sám jsem z kvality překvapen. Pokud se sem někdo vydá, má šanci se podívat na hráče opravdu z blízka. Třeba z pohledu jaký máme my nebo naši kedíci. CO TĚ ČEKÁ DÁL? Q-school. Tady končíme čtvrtého a první kvalifikace začíná třináctého. Devět dní zasloužená pauza a čas na další přípravu. I když, vlastně již desátého odjíždíme do německého Fleesensee. Takže to bude hodně fitko, trénink s tátou, kardio. Víc fyzické přípravy než na drivingu. Na technice se nedá v tak krátké době moc vylepšit. Spíš jen doladit krátkou hru. A pak na konci měsíce Kaskáda, finále české PGA Tour, a ještě jeden turnaj Challenge Tour v Itálii, kam jedem s Honzou Cafourkem. A samozřejmě doufám, že v listopadu to bude druhá a třetí fáze q-school ve Španělsku.
– FILIP MRŮZEK je hrajícím redaktorem magazínu Golf Digest C&S
JAK JSEM SI TO ROZDAL S DALYM Týden na Czech Masters pod drobnohledem nejúspěšnějšího Čecha LIDÉ SI MĚ PAMATUJÍ JAKO HRÁČE, který prošel na Czech Masters cutem. Já bych rád, aby mě jednou znali pro mnohem větší úspěchy. Netvrdím, že jsem se svým výkonem maximálně spokojený, ale na letošní ročník do smrti nezapomenu. Proč? To vám prozradí můj zápisník, v němž jsem vám den po dni popsal celý turnajový týden. Celý článek naleznete v novém čísle magazínu Golf Digest C&S, které vyšlo 1. září 2016.
Komentáře (0)