Před čtyřmi lety byl Luke Donald na vrcholu. A přestože se mu majory vyhýbaly, vyšplhal se mezi elitu, když ovládl money listy na obou stranách Atlantiku. Jenže časy se mění. Za poslední čtyři roky je po ztrátě formy a pravděpodobně i touhy bez vítězství. Dnes je osmatřiceti
Před čtyřmi lety byl Luke Donald na vrcholu. A přestože se mu majory vyhýbaly, vyšplhal se mezi elitu, když ovládl money listy na obou stranách Atlantiku. Jenže časy se mění. Za poslední čtyři roky je po ztrátě formy a pravděpodobně i touhy bez vítězství. Dnes je osmatřicetiletý golfista v žebříčku o 77 pozic horší a k tomu stále čeká na vytoužený major. V současnosti to jsou těžké časy pro populárního Angličana, který dokonce zvažoval konec kariéry.
"Cítil jsem se špatně kvůli mé hře, moje sebevědomí utrpělo velkou ránu a já se ptal sám sebe, jestli chci pokračovat," řekl.
"Neviděl jsem moc světla na konci tunelu, pak jsem si ale řekl, abych nebyl dítě a dospěl," pokračoval. Bylo to tak zlé, že i dlouholetý caddie John McLaren se rozhodl hledat zaměstnání jinde. Ale Donald není srab. Dokáže vidět byť jen paprsek naděje, přestože uznává, že to nebude lehké dostat se zpět.
Pojďme nejdřív k tomu negativnímu. Proč jste se tak dramaticky propadl světovým žebříčkem?
Nejspíš jsem poslouchal až moc lidí kolem mě ohledně toho, co musím zlepšit, abych vyhrál Major. Ale měl jsem se raději koncentrovat na to, v čem jsem dobrý. Příliš jsem se soustředil na své slabiny, ale ani po roce jsem neviděl zlepšení. Snažil jsem se to změnit, ale místo toho jsem ztrácel sebevědomí. Trošku jsem narazil a ono trvá, než se mentálně srovnáte. Teď už ale vidím to světlo na konci tunelu.
Snažil jste se až moc?
Nemyslím si, že by se mé úsilí změnilo. Spíš to bylo zaměřením se na špatnou věc. Měl jsem se raději soustředit na to, co jsem dělal skvěle.
Jak blízko jste byl k ukončení kariéry?
Když pracujete tvrdě na vaší hře a nevidíte výsledky, je to frustrující. Měl jsem za sebou mnoho úspěchů a byla to taková letmá myšlenka, že je možná na čase udělat něco jinak. Myslím, že každý máme jednou za čas takové myšlenky. Ale já si uvědomil, že jsem golfista. To je to, co dělám a miluju. Velký úspěch nepřijde tak, že jste neustále úspěšní. Jsou to ty těžké časy, které vás později vedou k dalším úspěchům.
Jste zapšklý ohledně odchodu vašeho dlouholetého caddieho Johna McLarena?
John teď dělá kedíka Paulovi Caseymu a zapšklý nejsem. Mick Doran pro mě pracuje od začátku roku a přinesl s sebou 29 let zkušeností. Dělal to pro Darrena Clarkea, Lee Westwooda a Justina Rose. Je skvělým přínosem pro tým Donald.
Co vás teď žene kupředu?
Mám toho v téhle hře ještě hodně co dokázat a chci se dostat zpět do vítězného kruhu. Chci být znovu v top 50 a hrát na majorech a nejlepších turnajích. Jsme blízko k tomu, abych toho dosáhl. Jen to chce ještě pár dobrých týdnů, jsem natěšený na tu výzvu.
Jak vidíte budoucnost golfu?
Myslím, že golf je teď v dobré pozici. Jordan, Jason, Rory a Rickie tvoří skvělé příběhy, hra je teď v dobrých rukou. Ale v golfu je mnoho výzev. Jde to pomalu, zabere to hodně času a peněz, takže musíte najít i jiné způsoby, jak dětem ukázat, že je to zábava.
Jak se teď formuje vaše hra?
Postupně nabývám sebevědomí. Tvrdě jsem pracoval s trenérem Patem Gossem, který se stará o všechny aspekty mojí hry. Jsem nadšený z toho, jak cítím, že kontroluji míče. Navíc začínám vidět zlepšení v mé krátké hře, což vždy bývala má přednost. Už si to sedá.
Myslíte si, že máte na týčku nevýhodu oproti dnešním ranařům?
Když se vrátím k Patovi, primárně se soustředíme na mé přednosti. Myslím, že jsem se už dostal z těch dob, kdy jsem pouze hledal způsoby, jak zlepšit mé slabiny. Snažíme se zlepšit všechny části mojí hry. Koncentrujeme se i na některé slabiny a drivování je jednou z nich. Ale ve skutečnosti já nikdy nebudu mít nejpřesnější ani nejdelší drivy, takže musím dělat to, co vím, že funguje. Dobrá věc je ta, že znám recept na to, jak se dostat na pozici světové jedničky. Dříve jsem to udělal.
Ale teď máte před sebou mladou konkurenci v podání Roryho, Jasona a Jordana...
Je to těžké. Je to hodně hladový a talentovaných mladých hráčů. Na žebříčku ti kluci dominují. Není snadné dostat se zpátky, ale doufejme, že se mi to povede. Já vážně věřím, že jsem stále dost dobrý na to, abych byl jedním z nejlepších na světě, a že stále mohu být konkurenceschopný tak, jako před pár lety.
Jaké to bylo být světovou jedničkou?
Užil jsem si to. Kdo by nechtěl být na vrcholu? Byl jsem tam 56 týdnů, což je prakticky rok. To máte pak pocit, že se věci nemohou nikdy zhoršit. Jste sebevědomý na hřiští. Byly to parádní časy.
Je škoda, že jste se nedostal do týmu pro Ryder Cup. Prý znáte dobře hřiště v Hazeltine?
Jo, ochutnal jsem tam úspěch vítězstvím v NCAA, takže jsem chtěl v tom týmu být. Motivací bylo hrát ve čtvrtém vítězném rydercupovém týmu v řadě.
Řekněte něco o svých zálibách mimo golfové hřiště?
Už od roku 2007 mám svojí vlastní značku vína. Mám červený Meritage a bílé Chardonnay a Viognier pod značkou Luke Donald Collection. Je to zábavný koníček a já rád sbírám víno, obzvláště Bordeaux. Rád můj volný čas trávím s dětmi. Zároveň se zajímám o design a renovaci golfových hřišť.
Zdroj: todaysgolfer.co.uk
Komentáře (0)