oslední týden byl plný jména Arnolda Palmera a jeho odkazu. Nejen v rámci jeho turnaje v Bay Hill a poprvé bez svého Krále, ale hlavně z pohledu přínosu světovému golfu, o jaký se tento velikán zasloužil.
Z jeho odkazu bude golf žít ještě mnoho let.
Přesto i ve stínu Krá
oslední týden byl plný jména Arnolda Palmera a jeho odkazu. Nejen v rámci jeho turnaje v Bay Hill a poprvé bez svého Krále, ale hlavně z pohledu přínosu světovému golfu, o jaký se tento velikán zasloužil.
Z jeho odkazu bude golf žít ještě mnoho let.
Přesto i ve stínu Krále se odehrálo pár dalších zajímavých věcí, které by ho, kdyby na svém hřišti byl, určitě pobavily.
LEISHMAN POSLECH SYNA A VYHRÁL
Marc Leishman poslech svého pětiletého syna a odpověděl mu na jeho základní otázku: Proč pořád nedokážeš vyhrát?
Teď to dokázal, nejen díky skóre 69, které zahrál v nedělním kole, ale svou šanci na vítězství si zasloužil nebojácným puttem z 50 stop (15 metrů) na šestnácté pětiparové jamce, kdy zapsal eagle.
Vzal tak vítr z plachet nejen oběma favoritům, Charlie Hoffmanovi a Kevinu Kisnerovi, ale také v té době již v klubovně odpočívající světové dvojce Rorymu McIlroyovi.
Pro Australana to nebylo jen druhé vítězství na PGA Tour a první, které mu přineslo repliku historického červeného svetru Arnolda Palmera, ale hlavně druhou pozvánku na dubnové Masters do Augusty National.
Tu první – před dvěma lety – nemohl využít a raději zůstal doma se svou manželkou, která krátce předtím upadla do komatu a lékaři jí dávali pouze 5 % šanci na přežití.
„Jedna taková zkušenost vám změní celý pohled na život, a na vše, čím jste si do té doby prošli,“ reagoval na vítězství a pozvánku na Masters Leishman.
„I to někdy přináší golf… Chci ho hrát nejlépe, jak dokážu. Ale golf není to nejdůležitější v životě, co jsem zatím poznal. Nikdy to není otázka života a smrti. Touto zkušeností jsem si už jednou prošel a není to žádná legrace. To mi můžete věřit.“
„A můj syn se mě už nebude muset ptát, proč jsem tu trofej zase nevyhrál?“ poznamenal k otázce svého syna Leishman.
„Je to příjemné mu ukázat, že mohu jít a tu trofej si pro něj vzít.“
TIGER SE DO AUGUSTY PATRNĚ NEPODÍVÁ
Již v pátek se do světa dostala opatrná zpráva, že Woodsovi šance hrát na dubnovém Masters jsou více než mizivé.
Tuto informaci přinesl jako první náš magazín Golf World a zpráva byla následně potvrzena více zdroji, včetně informací, že od svého posledního odstoupení z turnaje 3. února v Dubaji nebyl Tiger schopen ani hrát, ani trénovat.
„Byl by to spíše šok, kdyby se v Augustě vůbec objevil,“ potvrdil následně další zdroj.
Ale proč si na podobné překvapení nepočkat až do 6. dubna. Podobnou informaci už před týdnem sdělil sám kapitán amerického týmu pro letošní Prezidents Cup Steve Stricker.
A potvrdil ji i Woodsův agent Mark Steinberg pro Golf Channel, když prohlásil:
„Momentálně nejsme ani v situaci, kdy bychom vůbec o Masters mohli uvažovat.“
Ale kdo ví, byl to právě Steinberg, který ještě v Dubaji novinářům řekl, že Tigerovo zranění není nic vážného a nebude mít dlouhého trvání.
To bylo před šesti týdny.
Přesto, asi by se dalo spíše vsadit na to, že Woods vynechá již třetí Masters v řadě.
No, alespoň stačil prezentovat v New Yorku svou knihu o prvním vítězství v Augustě před 20 lety.
A STALO SE I PÁR BIZARNÍCH VĚCÍ
- Cody Grible plácl na hřišti po hřbetě aligátora.
- Smylie Kaufman a jeho caddie před ním utekli na druhou stranu fairwaye.
- Emiliano Grillo poslal do jezírka dva míčky za sebou, a pak u svou hůl.
- Henrik Stenson si zaputtoval bos poté, co odehrál bez bot dvě rány z vodní překážky.
- Zach Johnson zahrál z bunkeru cizím míčkem.
Pokud vše již z nebe sledoval také Arnold Palmer, musel se pousmívat a být se svým turnajem už bez své fyzické přítomnosti velmi spokojen. (G)
Komentáře (0)