MICKELSONOVA strategie v Augustě? Počkat si na správný VÍTR

Způsobů, jak vyzrát na nebezpečnou Augustu, existuje mnoho. Ale jedna věc je plán a něco jiného je jeho realizace. O tom už se přesvědčila řada hráčů, včetně Phila Mickelsona. Majitel tří zelených sak má však proti jiným výhodu v tom, že na hřišti prvního majoru sez

Způsobů, jak vyzrát na nebezpečnou Augustu, existuje mnoho. Ale jedna věc je plán a něco jiného je jeho realizace. O tom už se přesvědčila řada hráčů, včetně Phila Mickelsona. Majitel tří zelených sak má však proti jiným výhodu v tom, že na hřišti prvního majoru sezony zažil během svých 25 startů leccos. A proto ho jen tak něco nepřekvapí. Jeho bývalý caddie Jim „Bones“ Mackay také prozradil, jak se s Leftym připravovali na záludný třípar - jamku číslo 12. V srdci Amen Corneru na hráče cení zoubky na první pohled bezbranná, krátká jamka. Par 3 s délkou 140 metrů. Z hlediska vzdálenosti nic, s čím by si nejlepší golfisté světa neměli poradit. Ovšem některé hráče musí budit ze snu před každým Masters. Důvod? Poryvy větru tu páchají nevyčíslitelné škody ve skóré každý rok. Zeptejte se Jordana Spietha, který tu pohřbil naděje na druhý titul na Masters v řadě před dvěma lety, když z jamky odcházel s ošklivou sedmičkou ve skórkartě. Mnohem radostnější chvíle přinesla tříparovka Philu Mickelsonovi. Před čtrnácti lety jí zdolal ve finálovém kole dvěma údery, čímž odstartoval smršť berdíků na druhé devítce, která ho nakonec přivedla k prvnímu zelenému saku. I ve finálové rundě roku 2010 potřeboval na jamce jen dva údery. Díky tomu odskočil na vedoucí pozici Lee Westwoodovi o dvě rány a v závěru už si vítězství nenechal ujít. Jednou ale neušetřila ani slavného levorukého golfistu, když v závěrečném kole Masters 2009 zadupala veškeré Mickelsonovy naděje na titul, z něhož se později radoval Argentinec Cabrera. Zdaleka však nebyl jediným, kdo tu už někdy pohořel. Horké chvilky si na jamce s názvem Golden Bell (zlatice prostřední) „vychutnal“ kdejaký zkušený borec. Společně s Mickelsonem zavítal na odpaliště této jamky mnohokrát i Philův bývalý kedík Jim „Bones“ Mackay. Leftyho pravá ruka před časem prozradila, s jakou strategií na jamku přicházeli. „Říkali jsme tomu „počkej si na vítr“. Každý moc dobře ví, že pokud na odpališti stojíte moc dlouho a rozmýšlíte, s jakou holí budete hrát, začnete pociťovat poryv větru ze všech možných směrů. Rychle se vám vkrade do hlavy. My jsme na to šli opačně. Vybrali jsme hůl pro ránu s určitým větrem a čekali, až přijde. Přitom jsme nikdy nekoukali na jedenáctý green, abychom zjistili, kterým směrem se napíná vlajka. Raději jsme se podívali na fairway třináctky a sledovali, jak se hýbají, nebo nehýbají stromy. Někdy na ten správný vítr čekáte pět sekund, jindy i minutu. Každopádně se čekání mnohokrát vyplatilo,“ zdůrazňuje Mackay. [caption id="attachment_25278" align="alignnone" width="838"] Phil Mickelson a po jeho boku caddie Jim "Bones" Mackay (Foto: Profimedia)[/caption]