Konference ČGF: nové počítání hendikepů od roku 2020

Na konference České golfové federace chodím pravidelně už patnáct let a v posledních rocích se vyznačovaly klidným průběhem. Výjimkou nebyla ani ta letošní. Čím to je?

Bezesporu má to vliv složení výboru ČGF. Současné vedení, které s některými obměnami pracuje už šest let, se dívá na golf především z hlediska sportovního. Jsou to svazoví funkcionáři klasického ražení – a tím nemyslím nějaké bafuňáře. Vedení v čele s prezidentem Zdeňkem Kodejšem chápe golf hlavně jako sport, přičemž úkolem je zajišťovat mu dobré podmínky, a to s důrazem na práci s mládeží.

Zní to zcela samozřejmě, ale pamatuji si doby, kdy se o členství ve výboru ČGF ucházeli lidé, kteří měli pocit, že si tím zvýší společenskou prestiž. A seděli tam také lidé, kteří golf vnímali po jeho společenské stránce. Dnes tomu tak není, výbor je tvořen lidmi, kteří golfem žijí organizačně a je pro ně klíčovou součástí života.

Letošní konference neřešila prakticky nic zásadního z hlediska golfového provozu. Jediným vzrušenějším momentem byla debata ohledně rozpočtu, kdy někteří delegáti požadovali ještě přesnější popis toho, na co jdou vlastně federační peníze.

ČGF pracuje s rozpočtem zhruba 45 miliónů korun ročně. Větší díl dostává ČGF od státu, celkem se jedná o 60% z uvedené částky. Zhruba 18 miliónů korun je příspěvek v rámci programu ORGANIZACE SPORTU Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. ČGF dostává tyto nemalé peníze proto, že má poměrně vysoký počet členů (na rozdíl od jiných sportů jsou v ČR v golfu organizováni prakticky všichni hráči, tedy i rekreační, zatímco např. v tenise, hokeji, lyžování atd. jsou to jen ti „závodní“). MŠMT dává ještě dalších cca 7 miliónů korun, a to v programech Talent a REPRE.

Zbylých 40% financí dostává ČGF od samotných hráčů a dalších subjektů (např. R&A poskytuje cca 1 milión korun ročně). Členské příspěvky tvoří dohromady 17 miliónů korun – za každého svého hráče platí klub 300 korun, případně 600 korun (přidružené kluby). Klubů je v ČGF celkem 127, k tomu přidružených, které nemají hřiště ani driving, je 57. ČGF sdružuje dohromady 184 klubů a celkový počet členů je přes 53 000.

Největší výdajovou položkou ČGF je Tréninkový systém ČGF, do něj plyne 8,35 miliónu korun. Samotný provoz ČGF stojí 7,9 miliónu, na marketing a media jde 4,9 miliónu, na pořádání tuzemských soutěží 4,5 miliónu, na reprezentaci 2,9 miliónu atd.

Zajímal jsem také o to, jak je možné, že za rok 2018 přibylo v počtu hřišť (nyní již 107) jedno navíc – a přitom žádné hřiště ve skutečnosti nebylo v loňském roce otevřeno. Vysvětlení mi podal Dalibor Procházka, šéf normovací komise.

Znormováno bylo loni devět jamek nově dokončovaného hřiště v Praze-Vinoři. Hřiště tedy přibylo do seznamu, byť otevření provozu pro veřejnost se chystá zhruba na konec prázdnin letošního roku (závisí dle počasí a růstu trávy). Vinořské hřiště, které se ocitlo ve stavebním skluzu, je nyní již čile dokončováno a letošní termín otevření by tedy mohl být reálný. Zároveň bude otevřeno devět jamek hřiště Oaks u Nebřenic, jižně od Prahy, ale zde půjde o soukromý golfově-developerský areál a možnost hry pro veřejnost není známa.

Na konferenci zaznělo i datum zavedení nového systému počítání hendikepů. Od roku 2020 bude postupně zaváděn celosvětový systém, který vznikl dohodou mezi USGA, R&A a evropskou EGA. ČGF bude tento systém uplatňovat již od příštího roku, některé jiné země si dají ještě na čas. Základem systému je, že hráčův hendikep se bude počítat z 8 nejlepších výsledků z posledních 20 odevzdaných. Příští rok na jaře tedy čekejme plošnou změnu v našich hendikepových číslech, byť výrazně rozdílná od těch nynějších asi nebudou.