Lieser a Matuš, srovnání druhé a třetí ligy

Minulý týden byl Ondřej Lieser na 607. místě světového golfového žebříčku. Je to vůbec nejlepší umístění českého hráče v světovém žebříčku za poslední dobu.

Lieser tohoto úspěchu dosáhl v posledních týdnech díky třem velmi dobrým výsledkům na třetiligové ProGolfTour. Vyhrál turnaj v Polsku, byl dělený pátý na turnaji v Lipsku a dělený devátý u nás na Kaskádě.

Už jsem o tom psal mnohokrát a Lieserovy výkony na ProGolfTour to potvrzují: čeští golfisté i golfistky mají výkonnostně na třetí ligu, tam mohou být dobří a bojovat o přední místa. Právě tam se také patrně cítí psychicky nejlépe, věří si.

Lieser si za letošní sezónu, resp. především za zmíněné tři turnaje, vydělal 8 410 euro, což je zhruba 220 000 korun. Po odečtení nákladů mu jistě něco zbyde, jenže to zase padne na cesty na jiné turnaje, kde už tak úspěšný být nemusí.

O víkendu se hrála i druhá liga, Challenge Tour na nám velmi dobře známém slovenském hřišti Penati. Dařilo se Stanislavu Matušovi, který skončil osmnáctý, a Janu Cafourkovi, který dohrál devatenáctý. Na české poměry jsou to výborná umístění, protože v druhé lize se Čechům většinou nedaří být v horní části leaderbordu. Spíše mají potíže se vůbec do finálových kolo probojovat. Projdou maximálně jeden či dva hráči, ostatní jedou s nepořízenou domů. To byl i případ Penati: celkem deset českých hráčů tu cutem neprošlo. Mrzet to může hlavně Filipa Mrůzka, který cut nezdolal o jedinou ránu.

Matuš za své osmnácté místo inkasoval 2 600 euro, tedy asi 68 000 korun. Letos má zatím vyděláno 7 560 euro, tedy zhruba 200 000 korun. To je o 20 000 méně než má Lieser. Ten mimochodem za své páté místo v Lipsko bral 1 600 euro. Být v TOP 20 na Challengi je tedy zhruba to samé jako být v TOP 3 na ProGolfTour. Byť samozřejmě vždy záleží na individuální dotaci konkrétního turnaje.

Z porovnání výsledků Liesera a Matuše se zdá být skutečně výhodnější hrát dobře v třetí lize než průměrně na Challengi. Jenže logika sportu je taková, že jakmile jste v nižší lize hodně dobří, jdete o stupeň výš. Z výher v třetí lize se také neuživíte. Strávit golfový život v třetí lize dlouhodobě nemá smysl.

Co ale dělat v situaci, kdy na alespoň mírně nadprůměrná umístění v druhé lize hráč nemá? Co má dělat Stanislav Matuš, který se už druhý rok výsledkově drží na Challengi, ale zároveň je zde v ryzím průměru (celkově je nyní na 69. místě). A rozhodně si nevydělá tolik, aby mohl golfem zajistit sobě i své rodině život?

Na to neexistuje snadná odpověď - existuje-li vůbec nějaká. Rozdíl mezi třetí ligou a druhou je prostě nemalý a že je potřeba hrát už hodně dobře, aby se hráč na Challengi nejen udržel, ale aby mělo jeho zdejší angažmá vůbec nějaký ekonomický smysl.

Asi všichni držíme našim hráčům palce, aby se jim podařilo dostat se ze třetí ligy do druhé, asi všichni bychom si přáli více našich borců na Challengi. Jenže i kdyby se tam dostali – určitě tu nebudou patřit k nejlepším. Budou někde v půlce leaderbordu. A určitě budou podobně jako Matuš bojovat o holé živobytí.

Nakonec z toho za současné výkonnostní situace českých hráčů vychází jako nejefektivnější řešení zůstat ve třetí lize. Tam hrát, poznávat, sbírat zkušenosti, učit se – a třeba i vyhrávat, což je vždycky radost. A to vše pak zase předat mladším hráčům, další vlně, pro kterou už bude třetí liga tzv. samozřejmostí.

Říká se, že je lepší být prvním v provincii než druhým v Římě. Na život to často lze vztáhnout, na sport nikoliv. Tam se počítají jen světové medaile a stupně vítězů. Provinční výsledky nikoho nezajímají. Ale i zde tohle pravidlo může za jistých okolností platit. Lieserovy výkony ve třetí lize to de facto potvrzují.