Radujme se: konec horkého golfového léta

Začalo září a s ním přišly do Česka i poněkud nižší teploty, než jaké panovaly prakticky od června až do posledního srpna. Léto je pryč, ačkoliv podle astronomického kalendáře má končit 21. září. Podle meteorologického však končí právě okolo 31. srpna, v září už začíná podzim.

Vždycky tvrdím, že horké léto není pro golf správným obdobím. Odporuje totiž samotné logice a tradici hry, protože golf vznikl ve Skotsku, a tam je podnebí relativně chladné. Golf se ve Skotsku či Irsku hraje v počasí, které je podobné našemu podzimu či větrnému jaru. Svědčí mu teploty mezi deseti a dvaceti stupni, a také deštivo, které přináší tolik potřebnou vláhu hřištím. Naopak horkost léta ferveje vysouší. Udržovat hřiště v horkých dnech je tedy nejen proti tradici golfu, ale je to i neekologické, protože náročné na spotřebu vody.

Golf je tak spíše chladným než vroucím sportem. „Chladná“ distingovanost by také měla být hráčům vlastní, naopak emočně rozhorlené házení holemi je negolfové. Co člověka má rozpálit či alespoň zahřát, je doušek whisky nebo sklenice horkého čaje v klubovně po hře.

Herně je hra v létě příjemná tím, že nemusíte na sobě mít mnoho oblečení, míče vám také v horkém vzduchu obvykle létají o kousek dál. Ale nevýhod je nemálo. Teplo je především devastující z hlediska fyzického stavu. Hráč je mnohem rychleji unavenější, často zapomíná dostatečně pít. Člověk si ze hřiště odnáší úpal nebo úžeh, ale i nejrůznější opruzeniny na zpocených částech těla. Vedro na golfu ještě zesilují tmavě zelené ferveje, takže to sála z nebe i z půdy.

Hrál jsem letos v létě v horku několikrát a měl jsem vždycky co dělat, abych kolo „tak nějak“ došel. Když jsem jel v autíčku, tak to bylo o něčem jiném, to se člověk unaví méně, navíc je chráněn před sluncem a při jízdě ho ovívá vítr. Jenže když jdete pěšky, je to náročné trmácení.

Při turnaji na Kunětické hoře, tedy v oblasti nížinného Polabí, jsem hrál ve více než třiceti stupních nad nulou turnaj. Snad všichni hráči měli problémy na druhé devítce, a to ne proto, že ta by byla těžší než ta první - ale prostě proto, že už nemohli. Dostavil se úbytek fyzických sil, a v návaznosti na to i těch psychických. Hráčům to v horku začalo být jedno, jak a kolik zahrají. Rezignovali, nebyli schopni se soustředit. Už to chtěli mít hlavně za sebou.

Vždycky jsem tvrdil, že ve třiceti stupních je lepší jezdit na kole než hrát golf. Hlavně na tom silničním, které jede rychleji a stále vás tedy ovívá vítr. S postupujícím věkem sice toto mé přesvědčení pomalu slábne, nejlepší činností ve vedru se začíná stávat polehávání, ale na názoru, že hrát golf v tropických parnech není úplně ideální, bych nic neměnil. Párkrát jsem vyzkoušel i golf v jižanských evropských státech, kde je ještě větší horko než u nás – a tohle věru nebylo nic pro mne.

Naopak září bývá pro golf skutečně skvělým termínem. Teploty okolo dvaceti, v září u nás většinou moc neprší, ani nefouká studený vítr. Hrát se ještě dá v tričku, maximálně stačí mikina či tenčí bunda. Dny jsou stále relativně dlouhé.

Září je také měsícem, ve kterém má hráč za sebou většinu sezóny a stává se klidnějším. Má už odehráno. I proto si někteří hráči září pochvalují, protože zmíněné uvolnění s sebou nese i dobré výsledky. Tak neváhejte a vydejte se co nejdřív na ferveje. V září, měsíci hojnosti, plodnosti i sklizně ovoce a vína, třeba sklidíte nízká čísla a snížení hendikepu.