Kraťasy u profesionálů: trochu legrační, ale konečně

Na turnaji European Tour v Jihoafrické republice bylo o uplynulém víkendu možné poprvé vidět na nejvyšší sportovní golfové úrovni hráče v krátkých kalhotách. Zdá se to vcelku banální, rozdíl je asi tak čtyřicet centimetrů látky. Ale pro golf věc významná.

Golfová tradice je dobrá věc, v některých jejích projevech by bylo chybou ji rušit, zanedbávat. Například to, že si po hře hráči podají ruce, smeknou čepici. Nebo že si popřejí hezkou hru, že se oceňují povedené soupeřovy rány. Klíčovou tradicí je i to, že hráč je sám sobě rozhodčím a neměl by podvádět. Významnou tradicí je třeba celý turnaj Masters v Augustě.

Oděv sportovců se během 20. století měnil zásadním způsobem a od původně společenských oděvů, používaných v mnoha sportech, se přešlo k oblečení praktickému a posléze už jen funkčnímu. Je tomu dnes ve všech sportech: funkce je klíčová. I když pak v takovém oblečku vypadá sportovec sebepodivněji – viz rychlobruslaři, cyklisté, lyžaři atd.

Dlouhé kalhoty nemají v golfu vůbec žádnou funkci. Je to tradice a nic jiného, co golfistům profesionálům nařizuje hrát v dlouhých kalhotách. Dříve bývalo tradicí hrát jen v košili, dnes se hraje v tričku s límečkem, protože to je pohodlnější. Ale možný už je i stojáček. Tiger Woods s ním hrál dokonce v Augustě. Možná by i pro golfisty bylo lepší hrát v něčem elastickém, aby měli úplně volný pohyb a oděv je nedřel.

Dlouhé kalhoty jsou velmi nepraktické v teplém počasí. Na jihoafrickém turnaji se čekaly vysoké teploty, tak organizátoři rozhodli, že hráčům povolí krátké. Je to skvělá zpráva pro všechny modernisty v golfu. Konečně byla - podle někoho zbytečná a nefunkční - tradice narušena, ledy prolomeny. Vždyť i kedíci už dlouhé roky nosí krátké kalhoty a i ženy hrají v minisukních. Tradicionalisté možná budou namítat, že se tím zase o kousek golf přibližuje k lidovosti, tím pádem třeba i nevkusu. Je to však spor spíše estetický, a v něm těžko najít objektivní kritéria.

Mnozí hráči hráli v JAR v krátkých kalhotách, někteří ale zůstali věrní dlouhým. Jakkoli patřím ke zmíněným modernistům, musím uznat jednu věc: dlouhé kalhoty vypadají trochu lépe. Málo platné, oblek je u mužů slušivější než džíny a ženám sluší kostým víc než kalhoty. Ne všichni hráči mají taky dost „estetické“ nohy a možná je lepší, když je schovají do dlouhých kalhot. Někteří hráči mi se svými neatletickými nožkami přišli trochu legrační. Ale to je samozřejmě ryze individuální pohled.  

Ještě k té tradici. Nemá skutečně smysl ji paušálně bořit, zahazovat. Například taková Augusta. Právě v jejím případě bych plně chápal, že si řeknou: žádné kraťasy. Stejně jako říkají divákům: žádné mobily. Augusta je jako Wimbledon, a i když dnes tenisté mohou hrát v čem chtějí, ve Wimbledonu se hraje v bílém. Je to relikt minulosti, ale relikt pěkný. I dlouhé kalhoty v Augustě mohou být podobným prvkem. Mohlo by to platit i pro Ryder Cup.

Klíčovým prvkem je však jedna věc. O tom, zda hrát v krátkých či dlouhých, by měli rozhodovat hráči. Golfisté by měli mít na výběr a jestli chce hrát někdo při deseti nad nulou v kraťasech a v třiceti nad nulou v dlouhých, je to jeho věc.

Hráči jsou ti, kteří ví nejlépe, co je pro hru na té nejvyšší úrovni vhodné a co ne. Jestliže hráči řeknou, že chtějí krátké kalhoty, protože jim je to v horkém počasí příjemnější, neodírají se jim tolik stehna, nepotí se tolik, pak by jim v tom z hlediska principiálního žádná tradice neměla bránit. To už pak není tradice, ale anachronismus i svévole.