MATUŠ: Nechci být jen démon dvacátých míst
Stanislav MatušŘÍKÁ SE, ŽE v golfu neexistují zkratky, a je jen velmi málo hráčů, kteří umí brát schody nahoru po dvou. O to víc to platí pro STANISLAVA MATUŠE, který se rád a dlouho v novém prostředí rozkoukává a možná sám o všem až moc přemýšlí. Každý máme svou cestu. Ta jeho je ale poměrně úspěšná a je vůbec prvním hráčem české historie, který si zajistil plnohodnotnou kartu na Challenge Tour a částečnou vstupenku až do první evropské ligy. I když na to potřeboval deset pokusů.
S ROBINEM DRAHOŇOVSKÝM
PŘED DVĚMA LETY JSTE PROHLÁSIL, ŽE SI CESTU RYJETE SÁM. PLATÍ TO POŘÁD, NEBO UŽ RYJETE CESTU DO EVROPY DALŠÍM ČESKÝM HRÁČŮM? Tak pořád myslím jenom sám na sebe, to je základ všeho. Pokud bych myslel na to, co si myslí jiní nebo co bych měl dělat pro jiné, tak bych ničeho nedosáhl. Rád samozřejmě pro ostatní tu cestu vyryju, ukážu jim tu tvrdou práci, co za tím stojí, nebo jak to dělám poctivě. Sám si sice ryju pomalejší cestu, ale funguje a nepřeskakuju, co přeskočit nejde.
OD TÉ DOBY SE HODNĚ ZMĚNILO: RODINA SE ROZROSTLA, ZMĚNIL JSTE TRENÉRA, ŠVIH I KEDÍKA. CO ALE PRO VÁS BYLA TA NEJTĚŽŠÍ ZMĚNA, KTERÁ VÁM NEJVÍC POMOHLA? Musel jsem začít věřit systému, který mi nastavil už Prague Golf Team. Šabloně, podle které jsme jeli. I když jsem se nejdřív na Challenge Tour rok trápil, tak jsem se protrápil až ke zkušenostem a tomu, že to jde. To je největší změna. Zažívám pády i dobré vzestupy, ale právě z těch pádů se dokážu naučit nejvíc.
CO VŮBEC VÁŠ ŠVIH? DOTÁHL JSTE ZMĚNU, NEBO JSTE SE VRÁTIL KE STARÉ VARIANTĚ, KTERÁ VÁS DRŽELA VE HŘE V ROCE 2017 NA PRO GOLF TOUR? Ona tam ta změna pořád je, i když ji posouváme postupně dál a dál. Pořád mi chybí metry a hodně to bylo vidět ve finále Q-school. Hodně mě vycvičila poslední dvě kola, kde byla absence délky nejvíc znát a nemohl jsem tolik skórovat. Víme tak, co bude hlavním tématem zimní přípravy. (smích) S Jirkou Němečkem na tom pracujeme. Musím se hlavně držet toho, co mi vždycky šlo, a to je přesná hra železy do greenu a puttování.
V ČEM JE TEN PROBLÉM – CHYBÍ VÁM RYCHLOST? Ono je to těžké, protože dynamika švihu se trénuje velice těžko. To vám potvrdí každý dobrý kouč kdekoliv na světě a taky řekne: Naučte ty děti nejdřív švihat rychle a až pak je učte techniku. Já jsem to tak neměl a je to špatně. Taky už mi není dvacet, a i když dělám všechna možná cvičení, tak je těžké dynamiku najít. Turnajový režim mi pak sám padá sice do pomalejšího, ale zase přesnějšího švihu. Takže hledám optimální variantu.
BEZ DÉLKY UŽ TO DNES ANI NA CHALLENGE TOUR NEJDE? Ne. Hřiště se prodlužují a více se skóruje. Je to skoro až šílené. Letos bylo potřeba zahrát na cut pět i šest ran pod par. Loni to bylo v paru.
POMÁHÁ VÁM V TOM TŘEBA TRACKMAN? Rozhodně. Jsem pořád spíš pocitový hráč a ze začátku jsem tuhle technologii moc nemusel, ale už jsem si zvyknul. (smích) Mám naštěstí možnost TrackMana používat a dnes mi hlavně pomáhá věřit délce svých ran. Vím, kolik metrů jakou holí hraju. Když se dostanu do situace, kdy to je něco mezi holemi a nejsem si jistý, vezmu si tu delší a věřím jí. Ten pocit tam stejně musí být a TrackMan nikdy nelže, takže vám to dodá víc sebedůvěry. Hlavně vám řekne, co hrajete a na co máte, a nehrajete si na něco, co nejste a na co nemáte. Hodinu před startovním časem vím, co hraju, a vím to naprosto přesně.
V ROCE 2019 JSTE ODEHRÁL 13 OPROTI 20 TURNAJŮM V ROCE 2018, A PŘESTO JSTE UHRÁL 69 % OPROTI 30 % CUTŮ. V ČEM TO JE – ZKUŠENOSTI, ROZKOUKÁNÍ SE, BOJ O PENÍZE? Asi všechno dohromady, ale také můj tým už ví, na čem jsem, a já vím, kde jsem. Už jsem to několikrát i řekl, že se musím nejdřív pomalu rozkoukat. Nejsem typ hráče, který přijde a všechno mu hned jde. Musím znát terén, musím poznat, že ne všichni hráči jsou lepší než já a také dělají chyby. První rok je pro mě vždy jako maturita, druhý už je lepší. Takže první rok je stres, trápení, ale dobře to o mně nedávno řekl Marek Nový: „Už je na tobě vidět, že si na Challenge Tour hraješ a cuty neřešíš.“ Tak to asi letos bylo a první dvě kola jsem cut opravdu neřešil, spíš jsem přemýšlel o tom, jak si vybudovat lepší pozici pro víkend. Proto jsem asi letos i lepší hráč.
TAKŽE U VÁS PRAVIDLO, ŽE ČÍM LEPŠÍ PRVNÍ KOLO, TÍM HORŠÍ VÝSLEDEK NA KONCI, UŽ NEPLATÍ? Určitě ne, už dlouho ne. Vím, že se to hodně probíralo, ale já to tak neviděl. Teď je pro mě první kolo víc zajišťovací a pak z něj dokážu profitovat.
V PRVNÍM ROCE JSTE DOSÁHL NA DVĚ TOP 10, ALE LETOS ANI NA JEDNO A HRÁL JSTE MÉNĚ TURNAJŮ. BYLA LETOS NA TOUR VĚTŠÍ KONKURENCE? To mě nejvíc na to, jak dobře jsem hrál, mrzí. Bylo to o ránu, o dvě, o tři, ale na kdyby se golf nehraje. Svým způsobem to je pro mě velká záhada a musíme to s trenéry teď vyřešit. Samozřejmě že top 10 vám udělá úplně jiné body do žebříčku a peníze do rozpočtu. Kvůli tomu jsem se ani nedostal na finálové turnaje do Číny, kde se hraje o úplně jiné peníze a body. A mohlo vše vypadat úplně jinak, ale zase, to je to kdyby… Vím o tom, mrzí mě to, ale golfově jsem dnes dál. Možná to v loňském roce byly ústřely, ale zase na druhé straně udržely mě na tour. A třináct turnajů? Jednoduchá odpověď: Spadla mi kategorie, a ještě před nás dali další kategorii, aby ochránili hráče z European Tour. Musel jsem naplno využít nabídku Relmostu a díky tomu vznikla naše spolupráce, která mi hodně pomohla. Dodala mi klid, a výsledek se dostavil.
PRO ROK 2020 MÁTE KATEGORII 9, A MŮŽETE SI TAK TURNAJE VYBÍRAT. CO TO PRO VÁS ZNAMENÁ? Strašně moc. To jsem si vždy přál. Byl to jeden z cílů: být na Challenge Tour jako všichni ostatní. Mít možnost si jako ostatní vybírat, třeba nehrát turnaje na hřištích, která nemám zrovna rád nebo mi nesedí, a čas raději věnovat tréninku a přípravě i v průběhu sezony. Můžu si lépe naplánovat kalendář, přestávku, kdy budu pracovat s trenérem, kdy a na co budeme ladit formu. Doteď to nešlo, protože jsme do poslední chvíle čekali a nevěděli, zda se na turnaj vůbec dostanu. Dává mi to velkou výhodu a zásadní bude správný výběr a plánování.
A CÍLE PRO ROK 2020? TOP 10, VÍTĚZSTVÍ, POSTUP MEZI TOP 15, NEBO ZISK PLNÉ KARTY NA EUROPEAN TOUR? S každým postupem roste i sebevědomí, a jiný cíl než vyhrát ani mít nemohu. Chci některý turnaj vyhrát a vím, že se mi to povede. Vidím to na jiných hráčích, kteří na vítězství nevypadali a dokázali to. Ani nejsou o moc lepší než já a vidím je na tour každý den. Vidím, v čem jsou lepší oni a v čem jsem zase lepší já. Hodně mi může pomoct znalost hřišť, cestování a všeho okolo. Priorita je nicméně dostat se v žebříčku do top 45 a hrát finálové turnaje…
CELÝ ROZHOVOR naleznete v prosincovém dvojčísle magazínu GOLF DIGEST C&S, které vyšlo ve čtvrtek 12. prosince 2019.
Komentáře (0)