Ropné arabské milióny a falešná tvář golfu

Pouštní golf na Arabském poloostrově pokračoval minulý týden turnajem, kterým měl kontroverzní nádech. Pokud jste sledovali jednotlivá kola Saudi International, možná jste také přemýšleli o smyslu, významu či pozadí celé akce. A samozřejmě o tom, jakou roli hrají pro současné golfisty peníze.

Už jsem to psal minule, ale nutno zopakovat: golf v pouštním prostředí je anomálie daná tím, že dnešní civilizace je technicky nesmírně vyspělá. Jen díky tomu, a také díky penězům plynoucím z ropných zisků, mohou existovat hřiště v tak extrémně suchém a horkém prostředí, jakým je Arabský poloostrov. Ale budiž… I my v Evropě plýtváme mnohými způsoby, i u nás zavlažujeme hřiště, která bychom přece mohli nechat v suchých létech svému osudu…

Golfové areály v Dubaji či Abu Zabí jsou dnes Západem relativně akceptovanou oblastí. Malé Spojené arabské emiráty ovšem nejsou velká Saúdská Arábie (přes 2,1 mil. km², 13. na světě), stát zabírající podstatnou část Arabského poloostrova. Saúdská Arábie je po Izraeli a vedle Íránu nejmocnějším státem na Blízkém východě, je ale také jedním z nejkonzervativnějších států na světě. Islám je zde naprostou páteří celé společnosti, ústavu tvoří korán a sunna a zdrojem práva je šaría. Panuje zde nesvoboda a například ženy tu mají postavení asi jako měly u nás v 18. století.

Kdyby Saúdská Arábie neměla ropu, kdyby tuto ropu Západ a především USA nepotřebovaly, nikdo by se se zdejším absolutistickým režimem nebavil. Američané by proti němu „bojovali“ stejně jako nyní proti Íránu. Saúdskoarabská podpora terorismu, porušování lidských práv, likvidace nepřátel včetně vražd na objednávku - to vše USA přecházejí proto, že potřebují ropu a také chtějí mít spojence na Blízkém východě (až do roku 1979 to ostatně býval Írán).

V Saúdské Arábii je dnes méně než desítka hřišť. Hřiště Royal Greens, kde se hrál turnaj Saudi International, bylo otevřeno na konci roku 2017, jeho stavba ovšem začala již v roce 2008; pak se kvůli ekonomické krizi zdržela. Hřiště leží asi 100 kilometrů severně od Mekky u Rudého moře, je součástí oblasti nazvané King Abdullan Economic City, což má být nová a hypermoderní megapole v zemi. Autorem hřiště je architekt Dave Sampson, jamky jsou zajímavě navrženy a z toho, co člověk mohl vidět v televizi, je hřiště i herně pestré. A také poměrně těžké.

Jenže v televizi také divák viděl, že hřiště leží zatím v zemi nikoho. Okolo je jen písečná rovina, ani ne staveniště - zatím holá země, poušť. Podobně pustě a prázdně působila i kulisa samotného turnaje. Diváků bylo tak málo, že některé flajty šly samy. Hvězdného Phila Mickelsona doprovázelo jen pár desítek diváků. Kulisa i atmosféra turnaje bizarní. A propos: v téže době se v USA hrálo Phoenix Open ve Scottsdale se stovkami tisíc diváků. Kontrast nemohl být větší.

Odpověď na otázku, proč se vlastně hraje v Saúdské Arábii golf, proč právě sem zavítá European Tour, proč sem jezdí někteří špičkoví hráči, je zřejmá: jediným důvodem jsou peníze.

Saúdové, přesněji někteří členové vládnoucí královské rodiny, se rozhodli, že golf by mohl jejich zemi prospět ekonomicky, mohl by jim zlepšit i image. A na druhé straně: European Tour není tak bohatá, aby si mohla jen tak vybírat, kam zavítá. Když tedy přijde zákazník s pořádně nabitým měscem, rozhodně na nabídku kývne. To samé pak udělají četní golfisté.

Něco je někdy „chucpe“. Tedy drzost, opovážlivost, neomalenost, otrlost, cynismus, nechutnost… Je pořádání golfového turnaje v Saúdské Arábii chucpe? Nepochybně to je na hraně. Společenskopolitické konotace jsou natolik silné, že debata o vhodnosti této destinace je oprávněná.

Saúdskoarabský turnaj prý pomáhá propagovat tento sport v regionu, pomáhá přinést do oblasti další prvek moderního západního života. Možná… Ale tyhle řeči jsou hlavně PR, falešná zástěrka. Nejde zde „jen o sport“ - jde o to, jaké jsou hranice akceptování věcí, s nimiž nesouhlasíme. Jde tu o právo, toleranci a lidskou svobodu. Když západní muzikanti jezdili před rokem 1989 hrát do komunistických zemí, brali za to také peníze, ale byla to i svého druhu „mise“ svobody potvrzená tím, že na jejich koncerty chodily desítky tisíc nadšených diváků. Jenže na Arabském poloostrově místní obyvatelé, Arabové, o golf vůbec nestojí. Je jim lhostejný.

Žádný golfista světové špičky není takový hlupák či neználek, aby nevěděl, co je Saúdská Arábie zač. Všichni dobře vědí, že turnaj v Saúdské Arábii „smrdí“. Ale peníze, které se tu rozdávají, voní… Nezazlívám ovšem hráčům, že jedou do Saúdské Arábie hrát. Nevyčítám těm, kteří dostanou startovné, že ho vezmou. Co mi hlavně vadí, jsou nejrůznější jejich mediální vytáčky, skrývačky a zakrývačky. „Nejsem politik, jsem golfista…“ To znělo z úst některých hráčů. Prostou logikou: Golfista je slepec, který nevidí porušování lidských práv. Golfista je člověk, kterému je jedno, že ho platí režim, který páchá vraždy. Golfista je člověk, který souhlasí s náboženským fanatismem.

Pokrytectví tedy vidím nejen ze strany činovníků European Tour, ale i v prohlášení těch, kteří svoji účast všelijak vysvětlovali, bagatelizovali a tím vlastně omlouvali.

Byli tu i ti, kteří ač pozváni, na turnaj nejeli. Někteří diplomaticky řekli, že „tahle destinace pro ně není“. Nechci z nich dělat hrdiny - byli to mnohdy boháči, kteří další milion dolarů nepotřebují. Ale právě oni odmítnutím potvrdili kontroverznost turnaje. A možná tam někteří skutečně nejeli proto, že to na ně bylo skutečně moc „chucpe“.

Pokud chce Západ propagovat golf po celé planetě včetně Arabského poloostrova, existuje jistě mnoho dobrých a nekontroverzních způsobů, jak tomu pomoci. Ale tím, že přijmu balík ropných miliónů a budu se tvářit jako-že-nic, golfu nijak výrazně neprospěji. Na Saudi International se viditelně střetávala přízemní životní materie s tím, co bychom mohli nazvat ideály. A ideály společenské spravedlnosti, slušnosti, otevřenosti a férovosti jsou přece i základem toho, čemu říkáme duch golfu.