O UMĚNÍ NASLOUCHAT: CÍLEM NENÍ KLIENTA PŘISTŘIHNOUT

PETR VENCÁLEK se snaží, jak sám říká, pomáhat lidem. Prapočátek jeho podnikání v nebankovním financování spadá do roku 1992, kdy otevřel první brněnskou zastavárnu. Tam se přirozenou cestou naučil rozpoznávat opravdové potřeby lidí, kteří potřebovali krátkodobě půjčit. Dnes vlastní společnost Bez Banky s.r.o. z investičního fondu Rendit a poskytuje půjčky podnikatelům oproti zástavě nemovitosti. 

Prozradil nám také něco o golfistech jako klientech a nemohli jsme se vyhnout ani jeho pohledu na otázky dopadu koronavirové epidemie.
Je optimistou a jeho životním mottem je: „Logiku a fakta stavím nad všechno ostatní…“

S ROBINEM DRAHOŇOVSKÝM

 

PETŘE, VÁM OPRAVDU NEVADÍ, KDYŽ O VÁS NĚKDO MLUVÍ JAKO O LICHVÁŘI? Ne. A hned vysvětlím proč. Tento obor je společensky velmi kontroverzní a platí zde, více než kde jinde, že pokud dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Měl jsem za posledních 28 let spoustu jiných firem, třeba velkoobchod hutního materiálu, penzion na horách, půjčovnu obytných aut, stavební firmu, personální portál, kovošrot, studentské koleje nebo internetové firmy. O to ale nejde. Důležité je, že všechno, co jsem v životě dělal, bylo o poskytování nějaké služby. A všude se stávalo, že mi mnohdy odběratelé nezaplatili a hledali chyby tam, kde většinou nebyly. To u naší podnikatelské FER půjčky odpadá.

O ČEM TEDY PODNIKATELSKÁ FER PŮJČKA JE? Půjčování peněz je hodně o psychologii, potřebuji se vždy myšlenkově sladit s potřebami klienta, abych mu uměl nejlépe poradit. Nechci tím říct, že bych se cítil nějak povolán k tomu radit lidem, jak mají podnikat, ale za ty roky jsem už leccos zažil a leccos viděl. Své zkušenosti chci dnes použít a odhadnout, zda půjčka od naší společnosti nepřinese zákazníkovi spíš zkázu než užitek. Zastavárny mě naučily lidem naslouchat a v podstatě z toho žiji dodnes. Služby společnosti BezBanky nejsou jen o půjčování peněz, ale především o poradenství a pomoci. Výsledkem je to, že naši klienti odcházejí spokojení a z mnohých se stali moji přátelé.

RADÍTE TEDY LIDEM, JAK PODNIKAT? Ne, to ne, to je jejich rozhodnutí, ale snažím se jim nastínit problémy, které by je mohly potkat. Hodně lidí by si mohlo myslet, že půjčujeme pochybným existencím, kterým bankovní systém nepůjčí. Tak to ale není a nebylo tomu ani v minulosti. Až do roku 1998 do zastaváren chodili lidé, kteří potřebovali překlenout určité období a byli rádi, že taková služba existuje. Byla to od dob první republiky naprostá novinka. V začátcích jsme měli před zastavárnou fronty od rána do večera a vůbec nestíhali uspokojit všechny. Bankovní systém totiž neuměl a mnohdy stále ještě dodnes neumí pružně reagovat.

JAKÝ BYL, NEBO STÁLE JE, POHLED NA ZASTAVÁRNY? Obecně se na ně hodně lidí dívá skrz prsty a také pohrdají všemi, kdo tam chodí. Mylně se domnívají, že je to jen sběrna kradených věcí. To vůbec není a nikdy nebyla pravda. Malé procento takových klientů tam samozřejmě bylo, ale policie byla vždy ráda, že věc v zastavárně našla a věděla, koho jít chytit a komu věc vrátit. Ale nemohlo se o tom tak mluvit, protože to nikdo nechtěl moc slyšet. (smích)

„POLICIE BYLA VŽDY RÁDA, ŽE VĚC V ZASTAVÁRNĚ NAŠLA A VĚDĚLA, KOHO JÍT CHYTIT A KOMU VĚC VRÁTIT. ALE NEMOHLO SE O TOM TAK MLUVIT, PROTOŽE TO NIKDO NECHTĚL MOC SLYŠET.“

DOBRÁ, POJĎME ALE K NEBANKOVNÍ SFÉŘE. Ještě prosím vydržte. Chci, aby lidé věděli, co se vlastně stalo na tomto trhu s půjčkami. Ono z toho totiž vyplyne vše další, proč jsem nakonec založil společnost BezBanky a fond kvalifikovaných investorů. Staly se totiž dvě velmi důležité věci, které tento typ služby naprosto zdiskreditovaly. Jedna z nich byla, že se v roce 1998 změnila legislativa a ze živnosti koncesované, kde nebylo lehké splnit podmínky pro otevření zastavárny, se stala živnost volná. Důsledkem toho bylo, že si zastavárnu otevřel naprosto kdekdo, kdo řekněme třeba ani neměl odborné nebo morální vlastnosti a viděl v této službě snadný zisk. A už to jelo, kradené věci, otevřeno nonstop atd. Kdo asi potřebuje peníze v noci? Gambleři, narkomani apod.

K ČEMU TO VEDLO? Stala se smutná věc. Naši zemi zamořily tisíce zastaváren, o jejichž kvalitě se nemíním vyjadřovat. Jako další se také rozmnožily půjčky na počkání, SMS půjčky, půjčky za pět minut a podobně. Už to nebylo o fér vztahu, zboží versus peníze, o vztahu, který nepotřeboval exekutory a insolvenční správce, nebylo to o procentech, ale začalo se hrát na slovíčkaření ve smlouvách, bylo to o enormně vysokých penále a pokutách. Tohle už nemělo s půjčováním naprosto nic společného.

BYL TO TEN OKAMŽIK, KDY JSTE SI ŘEKL, ŽE UŽ TO DĚLAT NECHCETE? Ano, a řekl jsem si, že raději budu půjčovat úspěšným podnikatelům na jejich projekty. Úspěšný podnikatel totiž nevidí jen zisk, ale nejprve vidí příležitosti. Nechci půjčovat pár tisíc na stovky a tisíce procent, to už je opravdu lichva, kterou vnímám jako strašnou, šílenou, neakceptovatelnou a nemorální.

MÁ VŮBEC ÚROK U NÁS NĚJAKÉ HRANICE? Díky za tuhle otázku! Podle zákona ne. Podle soudů ano. Dodnes není stanovena maximální hranice úroku a stále se odvolává na dobré mravy. Ovšem pokud se jednou dočkáme hranice, kde už úrok není morální, potom se taky můžeme dočkat toho, že nám někdo bude diktovat, kolik může stát nejdražší jídlo, nejdražší kabelka, prsten, hodinky apod. Ale trh dnes tak nějak určuje nastavení úroků různých typů služeb poskytujících půjčky, dnes tedy nově řečeno zápůjčky. Strop úroků by ale měl být stanoven zákonem, mnohé by to usnadnilo.

PROČ LIDÉ CHODÍ K VÁM DO BEZBANKY A NE DO BANKY? Protože celý život dělám věci osobně a v co nejrychlejším čase a sám jsem velmi nedočkavý. Pochopil jsem dávno, že je velká skupina podnikatelů, kteří potřebují peníze hned a jen na chvíli. A to banky mnohdy neumějí. Nejsme pro banky žádnou konkurencí. Jsme velmi malá firma, která zvládne jen velmi malé množství půjček ročně. Mám kolem sebe malý tým skvělých lidí a není naším cílem postavit velkou firmu a půjčovat miliardy. Upřímně řečeno, ani bychom to nezvládli. Jak mentálně, tak finančně. Je mi padesát let a chci mít o všem přehled, nikam se už neženu.

„SÁM JSEM VELMI NEDOČKAVÝ. POCHOPIL JSEM DÁVNO, ŽE JE VELKÁ SKUPINA PODNIKATELŮ, KTEŘÍ POTŘEBUJÍ PENÍZE HNED A JEN NA CHVÍLI. A TO BANKY MNOHDY NEUMĚJÍ.“

V JEDNOM VAŠEM ROZHOVORU ZAZNĚLO, ŽE VÁM NĚJAKÝ BANKÉŘ ŘEKL, ABY SI BEZBANKY SPOTŘEBITELÉ NEPLETLI S BANKOU… Ano, je to ale už dávno. Za prvé ze zásady nepůjčujeme spotřebitelům a za druhé je snad nad nebe jasné, i v dnešním zvláštním světě, jak si mnozí pletou dojmy s pojmy. BezBanky opravdu nemá s bankou nic společného. Celkem dost si stojíme za tím, že pomáháme inteligentním a podnikavým lidem. Dnes je navíc naše společnost součástí již dříve zmíněného investičního fondu Rendit a je pod dohledem ČNB, je auditovaná a nemůže si dělat, co chce.

VY OPRAVDU JEN PŮJČUJETE, NEBO TAKÉ INVESTUJETE? Naše heslo je: Úrok jako investice. Snažíme se držet nejvíce půjček. Dnes je u nás mnoho fondů, které investují do dluhopisů, akcií, start-upů, lesů, developerských projektů, nájemních nemovitostí. My ale umíme půjčovat peníze a navíc, nevidíme dnes potenciál kupovat levné nemovitosti. Naše zásada je, že půjčujeme maximálně na 50 % hodnoty nemovitosti. Taky máme trošku strach z krize či ochladnutí nemovitostního trhu. Já osobně k tomu mám velký respekt. Půjčka je na chvíli a úrok umožňuje vyšší výnos než nájem. A méně starostí. Máme ale i svoje projekty, kde ovšem víme vše od A do Z. Není naším cílem přes fond nabrat kapitál a utratit ho za každou cenu. Většina našich investorů jsou přátelé a vědí o všem, do čeho investujeme. Je to spíš taková klubová záležitost.

KDE VIDÍTE RIZIKA VAŠEHO PODNIKÁNÍ? Určitě v legislativě. Zákonodárci se stále tak hrozně snaží ochránit dlužníky, že je to mnohdy kontraproduktivní. Vše se neúměrně táhne a prodražuje. Velice často se nám stává, že klienti chtějí věci, které nejsme schopni ovlivnit. Veliké riziko je, že ne všechno se dá najít v současných registrech, na které jsme pochopitelně napojeni. Dál o tom ale nechci mluvit, protože by to mohl být návod, jak podrazit společnosti poskytující úvěry. To se děje i bankám. Vymahatelnost je mnohdy velmi obtížná a velmi drahá. Dost často pro obě strany. Určitě je lepší se do takové situace nikdy nedostat. Jak říká jedno přísloví: „Půjčka je dobrý sluha, ale zlý pán.“ Dnes je zde neúměrná snaha chránit dlužníka, a jak se ukazuje, někteří to mají jako sport. I po řádném oddlužení znovu spadnou do bankrotu. Já se vždy ptám, kdo jim ale zase půjčil. Viděl jsem ve svém životě už celkem dost věřitelů, ze kterých se nedobrovolně stali dlužníci. Proto tak preferuji rovnici: Věc za peníze a zpět. Není nic jasnějšího.

„JAK ŘÍKÁ JEDNO PŘÍSLOVÍ: ٞPŮJČKA JE DOBRÝ SLUHA, ALE ZLÝ PÁN.“

GOLF NEHRAJETE. MOHU SE ZEPTAT PROČ? NEOSLOVIL VÁS, NEMĚL JSTE NA NĚJ ZATÍM ČAS NEBO O NĚM TEPRVE ZAČNETE UVAŽOVAT? Když se otevřel golfový resort Kaskáda, pár kilometrů za Brnem, bylo mi kolem třiceti let. Hrál jsem aktivně squash, tenis, badminton a věnoval se kitesurfingu. Golf mi připadal hodně mimo moji „neposednost“. Nicméně mi tenkrát jeden kamarád věnoval kartu, tak jsem to zkusil. Důvody obdarování tehdy byly tři: pohyb, klid a společenská důležitost. Já jsem bohužel tenkrát nenašel ani jeden. Chodilo se na můj vkus pomalu, když jsem něco pokazil, tak jsem se rozčílil, a na lidi jsem tenkrát asi neměl moc štěstí. Navíc jsem v té době bydlel na statku, kde na mě čekala rodina a labrador, který potřeboval hodně venčit. Ale jak říká klasik, nikdy neříkej nikdy. Možná to zase zkusím, protože dnes jsem zase pomalý u těch dynamických sportů. Nebo je spíš už ani nedělám. Nejraději vlastně chodím a poslouchám muziku. Takže když nechám doma sluchátka, mohl bych se vlastně vrátit ke golfu.

PŮJČIL BYSTE NĚKOMU, KDYBY ZA VÁMI PŘIŠEL S PROJEKTEM GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ? Kdyby to mělo hlavu a patu, klient by se na tom podílel finančně sám a pokud by půjčka byla likvidní, tak proč ne? Půjčka jako každá jiná, pokud je ručení.

JSOU GOLFISTÉ SPOLEHLIVĚJŠÍMI KLIENTY, NEBO SE OD OSTATNÍCH PŘÍLIŠ NELIŠÍ? Nerozděluji lidi podle toho, zda jsou golfisti nebo ne. Mám spoustu skvělých kamarádů – golfistů, ale o jednom jsem slyšel, že prý u hry podvádí… Zda je to pravda nebo ne, to nemohu posoudit, ale pravda určitě je, že byznys s ním nebyl nikdy moc jednoduchý…

SVĚTEM TEĎ HÝBE OTÁZKA VIROVÉ PANDEMIE. OVLIVNÍ TO VAŠE PODNIKÁNÍ? Zde bych byl velmi opatrný na odpověď a nechci, aby mě někdo nařkl z šíření poplašných zpráv. Každopádně, stále volají nějací zájemci o půjčku s odůvodněním, že jim někde stojí vlaky, letadla a lodě s rouškami či respirátory. Jelikož je velká skupina lidí, kteří v tom vidí příležitost zbohatnout a vůbec nevědí, o čem mluví, tak se tím naprosto nezabýváme. Tohle tady bylo mockrát a vždy se vyrojí skupiny spekulantů, na to jsme zvyklí.

Pak je druhá skupina, to jsou naši investoři. Ti zase mají strach, aby o svoje peníze nepřišli. Nechci si nyní hrát na chytráka, ale jsem rád, že nemáme peníze v žádných akciích či dluhopisech, ale pouze v zástavách neboli v nemovitostech. Také se všichni ptají, kam půjde trh s nemovitostmi. Nejsem vědma, ale logicky, když vidím, jak se propouští, tak následky asi budou. Velké, větší, nevím, ale když lidé zůstanou bez prostředků, tak kdo bude platit hypotéky a půjčky nabrané v minulosti?

VLÁDA TVRDÍ, ŽE VYJEDNÁ U BANK ODKLAD SPLÁTEK. Ty banky a úvěrové společnosti ale nebudou čekat roky, až se vše narovná… Je to jako s tím zákonem padajícího lejna. Ale to dnes nikdo slyšet nechce, nikdo si to zatím nepřipouští. My to ve firmě všechno sledujeme a komunikujeme o všem s bankéři, doktory a lidmi, kteří mají životní zkušenosti. Politiky z toho s dovolením vynecháváme. Nemají to lehké, stejně jako zdravotníci, a nechci ani domýšlet, kam až to může zajít. Když vidím, jak jsou lidé nervózní po deseti dnech karantény, tak mám velké obavy, co se bude dít za měsíc.

A VAŠE PODNIKÁNÍ? Bude velmi důležité rozpoznat, koho naše půjčka může zachránit a koho může zničit. Není to populární, chápu, ale je to tak. Bude to ještě více než kdy jindy o osobním přístupu ke každému klientovi. A ani kdyby všechny banky světa tiskly o sto šest, což se děje a bude dít, tak se na všechny zdaleka nedostane. Lidé si mylně myslí, že banky budou nyní hodnější. Nebudou. Mají svá pravidla a těch se budou držet. Od toho jsou to komerční banky. Mají kromě těchto pravidel za krkem akcionáře a dohled centrální banky. Kdybychom nežili v tak „korektní době“, kdy se každý za pravdu hned pranýřuje, tak bych byl ještě upřímnější.

JAK BY MĚL STÁT REAGOVAT? ZASTROPOVAT PROCENTA ÚROKŮ? Až vše odezní, tak zřejmě bude hodně smutku, ale i příležitostí. Úroky si ale budou žít dále svým vlastním životem. To je síla trhu. Dejme tomu, že jsem naprosto nepolíbený byznysem půjček a úroků, že jsem přiletěl z Marsu. Ukažte mi prosím vývoj úroků za posledních 10 let. Bylo to jako na houpačce. Na co se chcete spolehnout? Modelů splácení je několik. Vybrat si fix, nebo float? Kdo tomu rozumí? Je to sázka na nejistotu. Někdy se platí úroky dopředu, někdy kontinuálně, každopádně je to velká alchymie, kterou běžný spotřebitel nemá šanci pochopit.

Vždy se ptám lidí: Neutáhnete splátku osmi tisíc korun? Ok, kolik z toho je úrok? Není jedno, jestli je jedno nebo tři procenta ročně? Tu hlavní část ze splátky dělá vždy splátka nominálu, úrok není to hlavní, co lidem láme vaz. Když si někdo půjčí na dvacet let v plné síle, tak je velké riziko, že přijde o práci, stane se nedejbože něco jako pandemie, a problém je na světě. Ale opět zdůrazním, nechci působit negativně. Pouze blázen si může myslet, že se všichni budou mít dobře a mít všechno, na co si vzpomenou.

JE TO OPRAVDU TAK ŠPATNÉ? Neustále slyšíme o tom, jak jsou všichni zadlužení. Celé země. A dnes už se člověk ani nevyzná v tom, kdo komu vlastně dluží. Ale kdo a kdy to zaplatí? Mám děti, proto se ptám. Úrok tady byl, je a bude. Je obsažen všude, jen se tomu ne vždy říká úrok. V mnoha případech to má daleko vznešenější názvy jako odměna, provize, marže atd. Tohle ale skalní ekonomové neradi slyší. V konečném důsledku je mi jedno, jak se to jmenuje. Z kapsy musím za nějakou službu vytáhnout vždy stejně peníze.

Nemám dobré zkušenosti s těmito názory, ale ještě nikdo mně nikdy zásadně neoponoval. Ale vraťme se k vaší původní otázce. V minulosti se jasně ukázalo, že nulový úrok byl pouze problém. K penězům se lidi chovají tak nějak jinak. Přijďte do obchodu a řekněte, že si koupíte zboží za jeho výrobní cenu. Budou se na vás dívat jako na blázna. Ale spousta těch výrobků má v sobě kromě nákladů na výrobu třeba i úrok, který si výrobní firma vzala na to, aby mohla vyrábět. Takže ho stejně zaplatíte. Jen je to malá částka, která navíc není vidět, tak to nikdo nevnímá. Když někde mluvím o zastropování úroků, tak tím myslím zejména a hlavně nebankovní sektor, kde úroky doslova létají v desítkách, mnohdy stovkách procent. Myslím tím mikropůjčky. Ale 5 až 50 000 zase není pro každého tak úplně mikropůjčka…

NENÍ TEĎ TEN SPRÁVNÝ ČAS UDĚLAT I V NEBANKOVNÁCH SLUŽBÁCH POŘÁDEK? Všechny vlády se o to stále snaží, ale neřekl bych, že jim to moc jde. Ale nejsem zastáncem toho, vše jen hanit. Snad se jim to jednou povede. Každopádně se o to snaží lidstvo od doby, co byly vynalezeny peníze. Mnoho těch, kdo zákony dělají, této problematice moc nerozumí a dívají se na to z pozice člověka, který peníze půjčovat nepotřebuje. Někdy je ta ochrana tak velká, až na to ve finále doplatí právě ti, kdo si půjčují. Ale to bych sklouzl od úroků k penále a pokutám a o těch se nikdo zase až tak moc nebaví. Každopádně jsem příznivcem zastropování úroku u nebankovních společností. Otázkou je, kde je ten makroekonomický strop.

JAKÝ BY BYL VÁŠ RECEPT, ABY SE EKONOMIKA ZASE RYCHLE NASTARTOVALA? Tak tohle je velmi těžká otázka, na kterou nezná odpověď nikdo. A ten, kdo cokoliv řekne, bude věštit z křišťálové koule. Každopádně společnost je nemocná a sama si klade obrovské, mnohdy nesmyslné cíle, které nikomu neprospějí. Ale tak to je a každý zdravý názor bývá hned umlčen. Jinak by nikdy nemohla vzniknout spousta pokryteckých příkazů a nařízení. Jestli to nebude tím, že se to hodí někomu, kdo je zrovna u kormidla…

Každopádně by měla být odměněna poctivá práce, zaplaceni vzdělaní lidé a neměly by se rozdávat peníze na kdejakou blbost. Třeba dotace, moje oblíbené téma, které je už ovšem evergreenem. Proč nejsou jen do veřejného sektoru? Proč je jeden podnikatel zvýhodněn před jiným? Dělá to jen zlo a podporuje přebujelou byrokracii. Že chceme růst rychleji? A proč si neužívat toho, že se máme tak, jak se máme, a nerosteme třeba pomaleji. Všichni jen spěchají a soutěží. Každý by dnes chtěl být nejlépe poradce, dostat služební auto, mobil a notebook. Ale tohle všechno není nic nového, tudíž asi musí přijít pád, aby se řád změnil.

A to už je tedy úplně nepopulární a kacířská myšlenka, kterou nikdo nechce slyšet. Ještěže nemám žádnou sociální síť. Asi bych dostal co proto… Napadla mě aspoň jedna důležitá věc, kterou nakonec bohudík ČNB zastavila, a to jsou 100% hypotéky. To by dnes nadělalo velké problémy. Malinkou výhrou je, že jsme od poslední krize již deset let a spousta lidí má již velkou část půjček a hypoték splacenou. To se může hodit, pokud banky budou ochotny lidem třeba znovu trošku připůjčit. Ale to je hudba budoucnosti, teď budou všichni čekat, jak se trh bude chovat. Každopádně by bylo lepší, kdyby si lidé nepotřebovali připůjčovat. Ale kdyby přeci jen, tak zde by mohla být role bank užitečnější, aby si lidé nemuseli půjčovat jinde …

„KAŽDOPÁDNĚ BY MĚLA BÝT ODMĚNĚNA POCTIVÁ PRÁCE, ZAPLACENI VZDĚLANÍ LIDÉ A NEMĚLY BY SE ROZDÁVAT PENÍZE NA KDEJAKOU BLBOST.“

MĚL BYSTE I LÉK PRO GOLFOVÉ ODVĚTVÍ? MŮŽE SI GOLF POMOCI SÁM? JAK? Golfu nerozumím, ani jsem netušil, že potřebuje pomoc… Nebudu dělat chytráka a k tomuto tématu se vyjadřovat.

NAPSAL JSTE KNIHU DO HLUBIN DLUŽNÍKOVY DUŠE. MOHLA BY SE DNES HODIT? Kniha je silné slovo, je to spíš taková knížečka. Vznikla na podzim v roce 2018, v podstatě za jeden večer, a potom rok ležela v šuplíku. Napsal jsem ji zejména pro naše klienty, kteří chtějí využít naší služby, a také pro naše investory, aby viděli, jak přemýšlíme. Bavím se o této problematice denně již čtvrt století, tak jsem prostě cítil, že to dám na papír. Víte, odborné literatury a článků bylo napsáno mnoho. Ale cílem bylo (kromě toho, co jsem řekl) napsat naprosto jednoduše o problematice půjčování peněz, a to velmi, velmi lehkou a srozumitelnou formou. Největší radost bych měl, kdyby si to přečetl třeba někdo, komu je 15 let, a pochopil, co jsem chtěl vlastně říct. (G)