Proč je golf tak složitý?

Naučit se jezdit na kole zvládne v podstatě každý, a to už v relativně útlém věku. Podobně je to s plaváním. S lyžováním je to obtížnější, ale modré sjezdovky sjedou na kratších carvingových lyžích také davy zájemců. Co ale golf?

Společně s tenisem patří golf do skupiny dovednostně náročnějších, tzv. technických disciplín. Naučit se ho vyžaduje podstatně více času, také určité vedení i ze strany učitelů, trenérů. U sportů s pálkou či raketou je například klíčové umět hrát tak, že míč „udržíte ve hře“ - jinak se hra mění v neustálé odlétávání míčku a jeho sbírání ze země. U badmintonu, ping-pongu či líného tenisu s molitanovým míčem jsou raketa i míček lehké, takže to jde snadno. U tenisu už je to docela problém.

Golf je patrně náročnější než tenis. Vyžaduje totiž zvládnutí ještě většího prvků technického rázu, které je potřeba vzájemně zkoordinovat. Navíc tenis je díky pohybu intuitivnější než statický golf.

Kdesi jsem četl, že hlavních faktorů, díky nimž se rána v golfu podaří, je deset nebo dokonce patnáct. A pokud některý z oněch klíčových prvků neumíte, respektive pokazíte ho, pak míček buď vůbec nedostanete do vzduchu, anebo letí podivně a rozhodně ne tak, jak si přejete.

Pokusil jsem se sestavit seznam toho, co je pro zvládnutí golfu důležité a kde se také může (především začínající) golfista zadrhnout, kde lze udělat chybu. Nejsem profesionální trenér ani analytik švihu, jen jsem si zhruba vybavil, co jsem sám musel při učení se golfu zvládat. Jedná se jen o dobře provedenou ránu. Je jedno, kde ji provádíte, zda na drivingu či na hřišti.

1. Držení hole, úchop v rukou
2. Držení těla, postoj. Zde možno rozdělit ještě na:

2A Správná šířka rozkročení nohou

2B Správné pokrčení nohou

2C Správné držení zad (např. nehrbit se)

2D Pozice hlavy (aby ramena pod ní mohla projít)

3. Postavení míčku ve vztahu k postoji
4. Správné odtažení hole od míčku
5. Zalomit zápěstí při nápřahu + nepřešvihnout
6. Udržení těla v konstantní pozici, nezvednutí se
7. Správné tempo švihu
8. Vytočení těla, nikoli jen práce rukou
9. Udržení „trojúhelníku“ rukou při švihu, dostatečně natažené ruce
10. Udržení rovnováhy

Deset, respektive čtrnáct prvků, které je nutné provést správně. Člověk si při prvních lekcích ale stačí zapamatovat a zvládnout dvě, maximálně tři věci; kapacita lidského mozku je v tomto směru, resp. při učení se nových věcí, omezená. Je proto potřeba učit se vše postupně, a to samozřejmě jistou dobu trvá. Ideální pochopitelně je, aby se všechny věci nakonec staly naprosto rutinní záležitostí. Aby vešly do svalové paměti a byly zautomatizovány.  

Někdo si může prvky švihu zafixovat rychleji, někomu to může trvat roky a někdo to víceméně nezvládne nikdy. Vše se odvíjí od přirozeného nadání pro sport a fyzický pohyb (koordinace, schopnost nápodoby atd.), ale také od intenzity hry, resp. tréninku. Pro každého golfového začátečníka, člověka hrajícího jen málo, nebo netrénujícího, je golfový úder/švih vždy velkým tlakem na psychiku. Připadá mu, že musí myslet tzv. na všechno a že těch věcí je spousta. A vždycky na něco zapomene.  

Osobně jsem jednotlivé prvky zvládal a ladil roky – a dodnes jsem je pochopitelně nedoladil, neboť „golf není hrou dokonalosti“. Někdy držím hůl nepřesně, takže rána letí o deset metrů vlevo. Někdy zapomenu na správné tempo, švih příliš „strhnu“. A někdy se dokonce pořád zvedám. A to hraji sedmnáctou sezónu.

Pokud jde o jízdu na kole či lyžování, tak těmto „jednoduchým“ sportům se věnuje více lidí. A lze je také provozovat třeba jen jednou, dvakrát ročně. Golf hrát jednou ročně je problematické, u někoho v podstatě k ničemu. Budete jednou na hřišti a vůbec vám to nepůjde… Tudíž zase na rok hole odložíte do sklepa či garáže. Lidí hrajících golf nebo tenis bude proto vždy méně než cyklistů či fotbalistů.

V golfu je nejprve nutné překonat vcelku vysoký val, který před vámi stojí z hlediska technické dovednosti. Je to cesta trnitá: jednou už máte pocit, že to jde, jindy jste zoufalí, že to nelétá. „Co zas dělám špatně?“ je nejčastější otázka. Odpověď zní: něco z té desítky, patnáctky věcí. Pravděpodobnost nedobré golfové rány je vyšší než u těch sportů, kde záleží jen na třech věcech. Matematicky je to 1:15 oproti 1:3.

Jakkoli je ale golf náročnější na zvládnutí, má jednu velkou přednost. Pokud už překonáte zmíněný val, pokud dokážete míček relativně často posílat do vzduchu, pokud zvládáte některé jamky zahrát na double bogey, a sem tam se vám poštěstí i par, pak vám to k dlouhodobé oblibě této hry stačí. Na rozdíl od tenisu si totiž s touto výkonností vystačíte: hrajete vždy jen sami se sebou, proti hřišti. V tenisu jste závislí na výkonnosti spoluhráče/protihráče.

Takže kdo u golfu vydrží, kdo to nakonec zvládne, ten si pak může jeho krásu a radost užívat po celý život.