před 4 lety, 16.12.2020 23:18 Tomáš Dvořák foto: Golf Digest ČASOPIS

ROZHOVOR: Sestry Kordovy a jejich svět

NENÍ ÚPLNĚ SNADNÉ na dálku od sebe Jessiku (vlevo) a Nelly Kordovy na hřišti rozeznat. Obě se hodně vytáhly – měří nějakých 180 centimetrů – a mají i podobně ladné švihy. Když hrály na Solheim Cupu 2019 v Gleneagles v páru, a oblékly si dokonce stejné šaty, prakticky nešlo rozeznat, která je která. Herně se tam zaskvěly: Americký tým jako celek sice prohrál, ale sestry Kordovy ukončily všechna svá společná utkání nejpozději na 14. jamce. Jejich tamní výkon byl jakousi předzvěstí toho, jaké dominance by jednou mohly být schopné.

Jess (27) a Nelly (22) si báječně rozumějí – ostatně při našem rozhovoru seděly bok po boku na jedné židli – a narodily se do patrně nejsportovnější rodiny na světě. Oba rodiče, Petr a Regina, hráli profesionálně tenis, přičemž Petr Korda dokonce dobyl jeden grandslamový titul, když ovládl Australian Open 1998, a vyšplhal se až na druhé místo světového žebříčku. Petr a Regina samozřejmě hráli pod naší vlajkou, ale od roku 2008 bydlí celá rodina trvale v Americe, dcery už reprezentují USA. A to platí i pro syna Sebastiana (20), který je profesionálním tenistou a v roce 2018 vyhrál juniorské Australian Open, čímž tak trochu napodobil tamější výhru svého otce o 20 let dříve.

V tomto rozhovoru sestry vyprávějí, jak se sourozenci vzájemně podporují, jaké rady dostávají od rodičů a jaké to je, hrát na stejné tour jako sestry.

S KEELY LEVINS

Proč golf?
Rodiče ho hráli?

Jess: Táta kdysi říkal, že golf je sport pro důchodce. Díky nám už si to rozhodně nemyslí.

Nelly: Táta začal s golfem, když ukončil tenisovou kariéru.

Jess: Jo, a pořádně se do toho obul, když jsem začala hrát já. V České republice jsme byli členy stejného klubu. Měli jsme i trenéra, Jonathana Yarwooda, který tehdy pracoval i s Michaelem Campbellem. Bylo to těsně před tím, než Campbell vyhrál US Open [2005]. Takže táta chodil na driving s Cambem a Jonathanem a sledoval, jak profesionálové pracují. Líbilo se mu to. Já se dostala do golfového týmu a začalo mě hrozně bavit to soutěžení. Pak se tam začala ochomýtat i Nelly a chytlo ji to taky.

Nelly: Ale nehrála jsem tolik turnajů. Nikdy jsem nehrála juniorské US Open a na ženském US Amateur jsem byla jen jednou.

Jess: No jasně, protože jsme vždycky trávili celé léto v Evropě.

Jaké to bylo, vyrůstat v rodině Kordových?

Jess: Od malička jsme dělaly spoustu sportů.

Nelly: Brácha hrál hokej, já jsem chodila bruslit a dělala trochu i gymnastiku. Jess je o pět let starší než já, takže když se naplno pustila do golfu, začala jsem s tréninky i já. To mi bylo šest – měla jsem tréninky tak třikrát čtyřikrát týdně.

Jess: Já už tehdy trávila na hřištích celé dny a rodiče tam chodili se mnou, takže potřebovali, aby něco dělala i Nelly.

Nelly: Líbilo se jim to, protože jsme byly venku a měly pohyb. Záleželo jim hlavně na tom, abychom trávily čas venku.

S kým jste hrály, když jste byly v Evropě?

Jess: Až do svých 15 let jsem hrála za český reprezentační tým.

Nelly: Taky jsme hrály se sestřenkou.

Jess: Je o pět dní starší než já. Hrály jsme klubová utkání. Už ve třinácti jsem poprvé hrála World Amateur, tehdy ještě v českých barvách. Konalo se v Jihoafrické republice, což bylo úžasné.

Nelly: Já tyhle věci nezažila.

Jess: První sezona, kterou jsme celou odehrály ve Státech, byl až rok 2008.

Vy jste si sice vybraly golf, ale váš mladší bratr se dal na tenis. Jaké to bylo, sledovat ho letos hrát na Roland Garros?

Jess: Byla jsem nervózní.

Nelly: Hrozně nervózní. Změnily jsme si tee time pro tréninkové kolo na ShopRite LPGA Classic, abychom se mohly dívat na přenos. Letos jsme si totiž musely i pro trénink předem určit tee time, takže jsme si to pak prohazovaly, abychom zápas nezmeškaly.

Jess: To nepřehání. Pořád jsme někomu psaly smsky jako: „Jdeš celou osmnáctku? Můžeme si to vyměnit?“ A pak jsme ještě musely psát zástupcům tour, protože se všemi těmi pravidly kvůli covidu jsme nevěděly, jestli nám výměnu schválí.

Nelly: V neděli jsem přijížděla na hřiště zrovna v době, kdy dohrával svůj zápas proti Nadalovi. Byla jsem z toho úplně vynervovaná. Pořád jsem si říkala, že přece nemůžu mít tepovku takhle vysokou, když jsem ještě ani nedorazila na driving.

Jess: Předtím v pátek vyhrál velký zápas, a když jsme se my dvě sešly, říkaly jsme si, že se musíme uklidnit. Nakonec jsem si před kolem dala heřmánkový čaj.

Nelly: Měly jsme stejný startovní čas, jen každá na jiné jamce, takže jsme jely za sebou. A když brácha vyhrál, začala jsem Jess problikávat.

Byly jste během toho týdne s bratrem v kontaktu? A jste obecně ve spojení, když jste všichni na nějakém turnaji?

Jess: Jsme všichni v kontaktu denně.

Nelly: Máme na to skupinový chat.

Jess: Říkáme mu Trio. Ale máme skupinový chat i na Snapchatu a Instagramu.

Tenis a golf se hodně liší, ale řešíte spolu psychickou stránku sportu?

Nelly: Spíš jsme tu jeden pro druhého.

Jess: Protože všichni děláme sport na vrcholové úrovni, víme, jak se ten druhý cítí večer před důležitým kolem nebo zápasem. A tak se snažíme jeden druhého rozptýlit. Když mě úplně svazuje nervozita, zajdu za Nelly a ona řekne: „To bude dobrý. V tomhle počasí umíš hrát a to hřiště máš v malíku.“ Prostě tím prochází spolu se mnou. Nebo zazní věta jako: „Už jsi viděla tyhle krásné botky?“ Nebo když jde o bráchu: „Znáš tenhle mem?“

Nelly: Když se jednomu z nás nedaří, ostatní ho podrží. Stane se, že Seb neodehraje dobrý zápas, a my mu pak s Jess vždycky píšeme dlouhatánské zprávy.

Jess: Vždycky se snažíme navzájem podpořit, i kdyby to bylo prosté: „Ať se děje cokoli, jsem na tebe pyšná.“

Oba rodiče hráli profesionálně tenis. O čem si povídáte, pokud jde o sport?

Jess: Často mezi námi jen tak létají nápady a myšlenky. Něco jako: „Mezi touhle a touhle jamkou mi odešla koncentrace. Máš k tomu něco?“

Nelly: Pořád se snažíme vymýšlet způsoby, jak se zlepšit. Pojmy „sport“ a „dokonalost“ prostě nejdou dohromady. Vždycky se můžete vyvíjet a zlepšovat.

Jakou nejlepší radu jste od nich dostaly?

Jess: To bylo nedávno, když táta řekl, že bychom si měly vychutnat každý okamžik. Podle mě někdy zapomínáme…

Nelly: … žít přítomností.

Jess: Přesně. Člověk vyhraje turnaj, ale hned další týden už se hraje další, takže máme jen pár hodin na to, si vítězství vychutnat. Přitom je to úžasný úspěch. Opravdu prožít všechny vzestupy a pády, to je něco, co nám taťka v poslední době často klade na srdce.

Nelly: I rodiče se pořád učí. Sport se totiž mění. Postupy sportovců jsou dneska úplně jiné než v době, kdy se živili sportem oni.

Jess: Učí se spolu s námi.

Nelly: Rozhodně si nemyslí, že spolkli všechnu moudrost…