Euroamerickou alianci čeká vyjednávání o "globální tour"

Když Jay Monahan přebíral v lednu 2017 roli komisaře PGA Tour, obligátně se hovořilo o budoucích výzvách. Ve skutečnosti přišel k něčemu, co bylo ve velmi dobré kondici a bylo zajištěno smlouvami na mnoho let. Ono se vždycky najde něco, co tak exponovanému člověku ztíží roli, i tak si ale tehdy třeba Bob Harig z ESPN rýpl, že nejvěští problém pro Monahana bude udržet handicap 4,1, když teď bude častěji hrát na Stadium Course TPC Sawgrass, jak mu jednak velí povinnost a jednak umožňuje privilegium muže v jeho postavení; jinak je hřiště zavřené.

Nyní, krátce po padesátce, stojí před absolventem historie a sportovního managementu opravdový úkol - ohlídat americké zájmy v Evropě.
Na konci listopadu získala PGA Tour menšinový podíl ve společnosti European Tour Productions. Obecně se má za to, že jde o začátek trvalé spolupráce mezi dvěma silnými turnajovými okruhy pro profesionální hráče. Do jaké míry to znamená zárodek budoucí těsné aliance a vytvoření jednotného celosvětového kalendáře, není po pravdě jasné. Nicméně obě strany nyní hovoří o tom, že díky nové dohodě jsou více partnery než soupeři. Jejich zástupci prohlášují, že hodlají spolupracovat na obchodních příležitostech a mít společná globální mediální práva platná pro strategické trhy.

Hra o hvězdy

Monahan, jenž bylí v Ponte Vedra Beach nedaleko ředitelství PGA Tour a TPC Sawgrass, kde se koná oblíbené The Players, přijal (nevýkonnou) pozici v představenstvu European Tour. Finanční okolnosti, za jakých se to stalo, nebyly zveřejněny. Vodítkem může být, že necelý půlrok předtím odmítlo vedení evropské tour nabídku sdružení soukromých investorů Raine Group znějící na 200 milionů dolarů.
Není ovšem jasné, co by za takovou finanční injekci musela European Tour novému strategickému partnerovi odvést nebo odvádět. Na každý pád by zůstala nezávislou.
Takto se propojuje s americkou stranou a je zřejmé, že si vůči ní bude chtít udržet určité postavení v koordinačních dohodách i při dělbě zisku, jenž vznikne za předpokladu společného uzavírání smluv na mediální práva.
Samozřejmě, že to "evropským" turnajům, ať už se konaly na jakémkoli kontinentu, má zajistit lepší obsazení a velké hvězdy. Otázkou ale je, kolika z nich. Jedna věc je slavnostní uzavření aliance, věcí druhou bude tvrdé vyjednávání, mimo jiné o turnajovém kalendáři. PGA Tour rozhodně nepustí své floridské ani kalifornské akce, je tu i spousta dalších, kam hráči rádi jezdí, je tu série World Golf Championship, kde se při vysokých prize money schází exkluzivní startovní pole. A tak podobně.

Plán není nový

O nutnosti vytvořit globální turnajovou sérii hovoří různé osobnosti mezi špičkovými golfisty i manažery už nějaký čas. Poté, co se v novém miléniu do věci vložily arabské peníze a nový velkokapitál z východní Asie, se profesionální mužská scéna razantně proměnila. Už zdaleka není jen záležitostí čtyř majorů a "výplně" mezi nimi. Na výše zmíněnou peněžní expanzi reagovala i PGA Tour v éře komisaře Tima Finchema (byl ve funkci dlouho, v období 1994 - 2017), zejména vznikl FedEx Cup jako revoluční zásah do systému, jenž byl do té doby vcelku konzervativní. A když bylo potřeba, vždycky se mohl vytáhnout trumf jménem Tiger Woods.
Tato karta už ale zdaleka není tak silná. Listopadová dohoda se tedy dá interpretovat i tak, že Amerika jde i pod Monahanem vstříc budoucímu profitu, ačkoli se to tam třeba někomu nezdá. Dohoda o transatlantické spolupráci nicméně vyvolala spoustu příznivých ohlasů. "V době, kdy se koná příliš mnoho turnajů na to, že není k dispozici dostatek hvězd, má smysl spolupracovat na integrovaném globálním plánu. Častěji svede na jedno místo nejlepší hráče a doufejme, že to budou místa zajímavá a rozmanitá," napsal například Alan Shipnuck z webu golf.com.

Krizový management

Zdá se, že pro změnu paradigmatu bylo významné i to, že v čele European Tour stojí někdo jako Keith Pelley. Když tento kanadský expert ma mediální a marketingovou sféru (studoval na několika školách včetně jedné v Londýně) nastupoval v dubnu 2015 do nové strategické pozice, jeho prvním cílem bylo konkurovat US PGA Tour.
Pelley se proslavil hojně citovanou promluvou. "Na jedné z prvních schůzek rady jsem se zeptal: Jaký byznys děláme? A všichni mluvili o tom, že je to golfový průmysl. Myslím, že se pohybujeme v zábavním průmyslu, odpověděl jsem, a golf je naší platformou, přes kterou komunikujeme, a způsob, jakým komunikujeme s našimi zákazníky. Pokud to neděláme zábavným způsobem, nebudeme úspěšní."
To bylo samozřejmě ještě ve zlatých časech, kdy svět nic nevěděl o koronaviru, krizi, ani o tom, že by se mohla objevit hrozba finančního krachu. Ještě před třemi lety zámořský šéf evropského profigolfu žertoval o tom, že největším problémem v komunikaci jsou jeho extravagantní brýle (má je v několika různých provedeních). Jestliže nyní tentýž muž podporuje alianci s Amerikou, může to být jak výraz krizového managementu podle učebnice, tak osobní schopnost flexibilně reagovat na změnu situace přehodnocením priorit a názorů.

Premier League u ledu

Trvat na tom, co bylo, je na každý pád nesmyslné jak v USA, tak v Evropě a jinde po světě, kam evropský golfový byznys expandoval. Odmítnout Raine Group přitom nebylo rozhodně snadné. Jejím prostřednictvím by se otevřela cesta právě na americký kontinent. Soukromá investorská skupina navrhla dobře zvolený název svého konceptu: Premier Golf League. Což by pomyslně odkazovalo na prestižní anglickou fotbalovou soutěž, zároveň by to dalo šanci odpoutat se od Evropy v názvu.
Taková transformace European Tor by jistě vyvolala reakci ve Spojených státech a byl by tu souboj, po němž Pelley tak trochu bažil při nástupu, ale teď by přišla v naprosto nevhodnou chvíli. Hráči ze světové špičky byli rozděleni. Někteří by Premier League bývali přivítali, jiní (třeba Rory McIlroy) reagovali odmítavě, zejména proto, že nabídka od Raine znamenala výraznější spoluúčast saúdskoarabských peněz.
Golfisté z předních míst světového žebříčku na každý pád nemohou na budoucím vývoji tratit, pokud do věci nezasáhne nějaká nová "černá labuť", tedy nepředvídatelná událost typu koronakrize, nebo i významnější a hrozivější než tato.
Ještě v roce 2021 se ovšem nic nezmění ani pro hráče ani pro fanoušky. Americká sezona je rozehraná, v plánu jsou standardní taháky včetně Masters vracejícího se do dubnového termínu, a finále Tour Championship by se mělo opět odehrát na začátku září. V polovině prosince zveřejnila kalendář i European Tour. Má 42 turnajů (včetně srpnového D+D Czech Masters) a finále DP World Tour Championship, tak jak bylo zvykem, ve druhé poovině listopadu.
Příštích několik měsíců mají obě strany prostor domluvit se na rozsahu koordinace při vytváření turnajového plánu na další období. A to bude skutečná výzva.