KOMENTÁŘ: Jaký by měl být prezident federace?

OSMILETÁ ÉRA ZDEŇKA KODEJŠE končí a volit se bude nový prezident České golfové federace. Zda to bude už teď v březnu, anebo později, to ukáže koronavirová situace. O post se ucházejí čtyři kandidáti, jejichž jména jsou veřejnosti známa již od loňského podzimu.

Mohl bych zde každého popsat a analyzovat jeho program, ale nepustím se do toho. Český golfový rybník je malý a já jsem… opatrný. Být adresný, to bych si nadrobil! Ale bytostná žurnalistická potřeba mi prostě nedá, abych nenapsal to, o čem už od podzimu přemýšlím: Co je vhodné pro post prezidenta golfové federace mít a co nemít.

Jsem přesvědčen, že v čele ČGF by měl být – nejen teď, ale i do budoucna – člověk, který si to svým dosavadním působením v českém golfu zaslouží. To je zásadní věc. Přímo úměrný pak bude i respekt, který bude takový prezident mít u golfové komunity i spolupracovníků z výboru ČGF.

Nedovedu si příliš představit v čele jakékoli zájmové organizace někoho, kdo se dané činnosti věnuje relativně kratší dobu. Je potřeba být ve sféře dlouho, nejlépe od mládí, protože pak ji důkladně znáte. Musíte být prostě insider. Pohled takzvaně zvenčí, odjinud, může fungovat v případě některých pracovních pozic v obchodě či v politice, ale ne u oborového svazu se specifickou aktivitou. František Ringhoffer byl předsedou Golfového svazu ČSR v meziválečné době nejen díky svému společenskému postavení a podnikatelským úspěchům, ale také proto, že byl jedním z prvních českých golfistů, průkopníkem hry u nás.

Prezidentem ČGF by měl být člověk, který nejen golf už dlouho hraje, ale také se pohybuje v golfových strukturách. Lépe pak chápe, co práce šéfa sportovního odvětví obnáší. Ví, jak svaz funguje a kdo je v něm kdo. Řečeno jinak: Má v golfovém prostředí už něco odpracováno. Ať už ve vedení ČGF, nebo jako prezident klubu, rozhodčí, člen STK, případně v greenkeepingu atd. Připomeňme, že uznávaný Hanuš Goldscheider, který stál v čele ČGF v letech 1993–2001, působil ve vedení československého golfu už od 60. let.

Budoucí prezident by rovněž měl mít schopnosti, které i „Goldyho“ charakterizovaly: Měl by umět jednat diplomaticky a se všemi. Tak, aby nikdo neměl pocit, že je odstrkován a opomíjen. To je významná vlastnost pro vedení svazu, který čítá přes 180 subjektů různých typů. Některý klub má hřiště a některý je virtuální, někdo je majitelem hřiště a někdo ne, tamhle mají přes tisíc členů a tady jen sto. Někdo je z Prahy a středních Čech, kde je životní úroveň vyšší a kde se golfu daří, někdo je ze vzdáleného regionu, kde se žije obtížněji.

Jsem i trochu skeptický k nejrůznějším manažersko-byznysovým metodám a přístupům, které slibují rozhodné a dynamické vedení. Manažersky vést lze v případě, že máte funkci s velkými pravomocemi, nejlépe když vám firma patří. Prezident ČGF ale není majitelem ničeho. Může mít výraznou autoritu, ale musí především umět dojít ke konsenzu, musí překlenovat nespojitelné, umět občas i ustupovat. A zároveň: umět zajistit či vydělat peníze je jedna věc, úspěšně vést dobrovolné společenství je věc druhá. Naše současná politická realita nám ukazuje, že i když umíte to první, neznamená to, že se vám bude dařit to druhé. Šéfovat podřízeným je něco jiného než stát v čele těch, kdo jsou na vás nezávislí. Pro vedení ČGF je spíše důležitější, zda dotyčný má potenciál na poli interpersonální komunikace a veřejného vystupování, než aby byl kariérně zdatným lídrem.

Nemyslím si rovněž, že Česká golfová federace potřebuje za dané situace nějakou radikální změnu kurzu. Podle mého soudu byla za posledních osm let její práce dobrá, atmosféra uvnitř dělná a profesionální. Svaz fungoval bez krizí a zádrhelů. Důkazem může být i zvládnutá situace okolo koronaviru, včetně komunikace se členy a všemi hráči. Nač výrazněji měnit to, co funguje?

Jsem zároveň toho názoru, že prezidentem ČGF by se neměl stát člověk, který sleduje vedle práce pro golf také své osobní cíle. Tohle pochopitelně nikdo nedá najevo – že mu jde „o sebe“. Jenže lidé nejsou slepí a je vidět, kdo pracuje hlavně v rámci svého světa, svých zájmů či zájmů lidí stojících v pozadí, a kdo je naopak schopen dělat pro věc samu, pro obecné blaho, pro ty druhé. Být prezidentem sportovního svazu s 52 000 členy je úctyhodná pozice, ale právě proto by tato funkce měla náležet osobnostem „opravdovým“, golfem velmi prodchnutým.

Ostatně už prezident Tomáš Garrigue Masaryk řekl: „Vůdcem dobrým bude ten, kdo dovede sloužit a kdo cítí, že sám je veden a veden být chce.“ (G)

ANDREJ HALADA
Zástupce šéfredaktora magazínu Golf Digest C&S

Ilustrace Lukáš Fibrich

CELÝ ČLÁNEK vyšel v prvním letošním vydání magazínu GOLF DIGEST C&S, které vyšlo VE ČTVRTEK 11. ÚNORA 2021