ZMĚŘILI JSME JI: Česká golfová republika

ZMĚŘILI JSME JI: Česká golfová republika

PŘED PÁR LETY JSTE SE V NAŠICH MÉDIÍCH MOHLI DOČÍST, že se naše země mění na Českou golfovou republiku, protože krajinu čím dál více pokrývají fairwaye a greeny. Novináři se chytili atraktivního tématu, mýtus byl vytvořen a věci neznalí čtenáři mohli být znepokojeni.


PŘED PÁR LETY JSTE SE V NAŠICH MÉDIÍCH MOHLI DOČÍST, že se naše země mění na Českou golfovou republiku, protože krajinu čím dál více pokrývají fairwaye a greeny. Novináři se chytili atraktivního tématu, mýtus byl vytvořen a věci neznalí čtenáři mohli být znepokojeni. Skutečnost je ale úplně jiná. Golfové areály se dnes staví sporadicky a ty, které existují, nezabírají ani jednu desetinu procenta z plochy země. Pojďme se na problematiku golfového prostoru i na související environmentální otázky podívat blíže.
Průměrné devítijamkové hřiště v České republice má zhruba 20 hektarů, osmnáctijamkové 70 hektarů.
Je golfové hřiště přírodním prostorem, anebo civilizačním výtvorem? Zkuste se nad věcí hlouběji zamyslet a zjistíte, že neexistuje jednoznačná odpověď. Původní skotské linksy byly ryze přírodním místem, do něhož člověk zasahoval minimálně. Voda na zavlažování trávy přicházela z nebe, trávu stříhaly ovce spásáním, bunkery vytvořily také ovce, když trávu vyležely až na písečný podklad. Golf v této podobě, tedy od konce středověku až do 19. století, byl ekologicky naprosto čistou a soběstačnou činností. Dnes je situace úplně jiná. Hřiště bez umělých závlah a velké spotřeby vody je nekonkurenceschopné. Stavba greenů, modelace fairwayí, vznik nádrží, to vše je technologicky složité a vyžaduje těžké stroje. Údržba je každodenní, technika spaluje mnoho nafty. Každé hřiště má budovu klubovny, servisní zázemí, některé mají spoustu asfaltových cestiček, také velkou plochu parkoviště atd.
Všechna golfová hřiště v Česku dohromady zabírají plochu 45 kilometrů čtverečních. Je to pouhých 0,057 % rozlohy republiky.
Takže tvrdit, že golfové hřiště je příroda, není rozhodně celá pravda. Je spíše typem přírodního parku, civilizačním prvkem, sportovištěm stejným jako například areál pro sjezdové lyžování. Jeho základem je sice příroda, ale podmínkou existence je pravidelná lidská aktivita, údržba. Hřiště na rozdíl od přírody nemůže existovat samo o sobě, nezávisle na lidech. – ANDREJ HALADA Autor je zástupcem šéfredaktora magazínu Golf Digest.
Evropské země a poměr jejich rozlohy k počtu hřišť:
ZEMĚ km² NA HŘIŠTĚ POČET HŘIŠŤ ROZLOHA ZEMĚ % GOLFISTŮ
1. Anglie 69 1 867 130 395 1,41%
2. Skotsko 140 560 78 772 4,39%
3. Irsko 168 416 70 273 3,20%
4. Nizozemsko 181 229 41 526 2,30%
5. Dánsko 229 188 43 094 1,76%
6. Belgie 363 84 30 529 0,53%
7. Švýcarsko 434 95 41 285 1,06%
8. Německo 496 719 357 022 0,79%
9. Rakousko 537 156 83 871 1,24%
10. Česko 758 104 78 867 0,52%
11. Francie 933 583 543 965 0,64%
12. Švédsko 1 032 436 449 964 5,04%
13. Portugalsko 1 061 87 92 391 0,13%
14. Itálie 1 083 278 301 338 0,16%
15. Španělsko 1 463 345 504 782 0,68%
16. Slovinsko 1 559 13 20 273 0,44%
17. Norsko 2 176 177 385 199 2,33%
18. Finsko 2 621 129 338 145 2,69%
19. Slovensko 3 064 16 49 036 0,13%

Celé téma měsíce října  naleznete na stránkách říjnového vydání magazínu Golf Digest C&S.