DUSTIN JONSON: Pošli to tam

DUSTIN JONSON: Pošli to tam

Pět měsíců poté, co si pochutnal na Augustě, má Dustin Johnson, zenový mistr klidu, hlad po dalších úspěších.


Napsal DANIEL RAPAPORT | Fotografoval JENSEN LARSON PHOTOGRAPHY

 

Když k vám Dustin Johnson přichází, nemůžete si pomoct a sledujete ho už z dálky. Při chůzi se lehce pohupuje v ramenou, skoro jako by tančil. Zatímco ale ramena se s nádhernou nenuceností pohybují, hlava zůstává naprosto v klidu, jako by k nim ani nepatřila. Je skoro urážka popsat ten pohyb slovem „chodit“. Je to aerodynamičtější. Člověka napadne spíš „vykračovat si“, ale v tom je zase cítit určité naparování – a DJ se rozhodně nemá zapotřebí předvádět.

Má vpravdě impozantní postavu: Měří 193 centimetrů, je šlachovitý a pružný, má plnovous a žvýká tabák. Když už má svět golfu to štěstí, že se v jeho středu objevil takový rozený sportovec, člověk si říká, jak by asi vynikal v jiných sportech: Vypadá jako fotbalový stoper. Má trup jako závodní plavec. Johnson má ale především dokonalé tělo pro golf. To, jak je fyzicky obdařený, jistě sehrálo významnou roli v tom, že se dostal na pozici světové jedničky, aktuálního vítěze Masters a alfa samce celého golfu. Jak se ale Johnson pomalu blíží čtyřicítce, je stále patrnější, že jeho nejsilnější zbraní je spíš to, co se mu odehrává v hlavě. „Má nejlepší mentální přístup ke hře ze všech profesionálů,“ tvrdí jeho trenér Claude Harmon III. „Když nepočítáme Jacka a Tigera, dalo by se možná i říct, že má tu nejbrilantnější mysl v historii golfu.“

„CHYTRÝ JAK LIŠKA“

Pokud jde o 36letého Dustina Johnsona, lidé většinou uvažují takto: Moc toho nenamluví, takže mu to asi moc nemyslí. Když se ho loni na Masters ptali, jakou tradici v Augustě National má nejraději, odvětil s kamennou tváři: „Sendviče.“ Ne zelené sako nebo slavnostní zahajovací odpaly, ale sendviče. To ho opravdu nenapadlo nic lepšího, anebo moc dobře věděl, co dělá? V dnešní době, kdy je v módě snažit se předvádět svou chytrost, je důležité, abychom uměli rozlišit mezi člověkem, který si nechává své názory pro sebe, a člověkem, který žádné názory nemá. Takže je sice pravda, že Johnson toho do médií moc neřekne, ale má to svůj důvod.

„My říkáme, že DJ je chytrý jak liška,“ vykládá Butch Harmon, který s Johnsonem začal pracovat v roce 2009 a později ho předal do trenérské péče svého syna. „Jen si poslechněte, když s ním někdo dělá rozhovor – DJ toho moc neřekne, hodně odpovídá jen ‚ano‘ či ‚ne‘. Ale dělá to schválně, protože ví, že pak nebude muset těch rozhovorů dávat moc. Je mazaný.“

Nad Johnsonovými schopnostmi nežasnou jenom Harmonovi. Rory McIlroy obešel s Johnsonem první dvě kola na Masters 2020, které DJ nakonec vyhrál o pět ran. Jeho přístup ke hře popsal severoirský golfista takto: „Vidím míč – odehraju míč. Vidím putt – proměním putt. Jdu na další jamku.“ McIlroy to myslel jako poklonu a možná je v tom cítit i stopa závisti. Někteří hráči přijdou v Augustě na první týčko a vidí stromy nalevo a bunker napravo a hlavou jim víří možné zítřejší novinové titulky. Johnson vidí plochu, kde přistane míček po jeho power fadu – nic jiného. „Snažím se si to moc nekomplikovat – myslím rány,“ komentuje to sám Johnson. „Už jsem se golfu něco nahrál a myslím, že vím, jak ta hra funguje.“

V tom tkví tajemství Johnsonova génia: v jeho až zázračné schopnosti vypustit z mysli význam všeho okolo a soustředit se jen na to, co má pod kontrolou. Možná že ve světle toho, co věda odhaluje o mozku a o tom, jak má fungovat mysl při vrcholném sportovním výkonu, musíme přehodnotit i to staré úsloví „golf je hra pro přemýšlivé“.

I dr. Bob Rotella, slavný sportovní psycholog, prohlašuje: „I když to může znít divně, celý život vlastně učím lidi nepřemýšlet. Když se vám hlavou honí moc myšlenek, může vás to ochromovat a v golfu to platí dvojnásob. Dustin má pozoruhodnou schopnost věnovat se tomu, co dělá, s velkým zaujetím, ale zároveň se tím moc nevzrušovat. Nikdy nepropadá panice. Jako by si s ničím nelámal hlavu.“

Sportovci platí lidem, jako je dr. Rotella, aby jim pomohli zklidnit mysl v okamžicích, kdy jsou nejvíc pod tlakem – zaměřit se na proces, ne na výsledek. Proces totiž máte pod kontrolou, zatímco výsledek tak úplně ne. V golfu se vám může stát, že hrajete dobře, a přitom donesete špatné skóre, což je paradox, se kterým se většina golfistů nedokáže vyrovnat. DJ patří mezi výjimky.

„Když pošle míček do vody nebo do autu,“ popisuje Claude, „zeptám se ho po skončení kola, jestli chce jít tu ránu trénovat, a on odpoví: ‚Ani ne, jsem v pohodě. Dneska jsem to netrefoval špatně.‘ Nebo nastřílí nad par a prohlásí: ‚Jeden švih se mi dneska fakt nepovedl, ale spousta jiných ano.‘ Většině ostatních se špatné skóre dostane do hlavy a utápí se v něm. Dustin si takové úvahy dokáže z hlavy vyhnat.“

Johnson za žádným sportovním psychologem nedochází, přestože je v podstatě živou ukázkou toho, co se psychologové snaží hráče naučit. Stejně tak nečte knihy o osobním rozvoji. Vlastně čte málo tak nějak obecně, hlavně od té doby, co vychovává šestiletého Tatuma a tříletého Rivera. Nezkouší ani meditaci – přinejmenším ne v obvyklém smyslu toho slova. Říká o tom: „Asi provádím takový vlastní druh meditace, ale nevědomky. Já jsem v podstatě nikdy neměl ve zvyku přemýšlet o tom, co udělám. Prostě to udělám. A docela mi to jde.“

Tenhle zenový přístup je zdá se typický přímo pro DJe, ne pro celou rodinu. To si aspoň myslí jeho mladší bratr Austin, který mu od roku 2013 nosí hole. „Netuším, kde se to v něm bere,“ přiznává. „Protože ať už je to cokoli, já to nemám. A je takový, co pamatuju – v životě i v golfu.“

Většina caddies slouží na hřišti zároveň jako psychologové, nebo aspoň jako vrba, když se jejich hráč potřebuje vyvztekat. Nedílnou součástí této práce je vědět, kdy je potřeba říct něco na povzbuzení a kdy hráče naopak v uvozovkách nakopnout. Austin má v tomto ohledu práci snazší. Koneckonců nosí hole člověku, který i svou loď pojmenoval „Just Chillin“, tedy „Pohodička“.

Austin to potvrzuje: „Jen hodně zřídka, jestli vůbec, mu musím říkat takové věci. Takový rozhovor máme možná jednou dvakrát do roka. To spíš on dělá psychologa mně.“

CELÝ ČLÁNEK vyšel v prvním letošním jarním vydání magazínu GOLF DIGEST C&S, které vyšlo VE ČTVRTEK 8. DUBNA 2021