KOMENTÁŘ: Zvykejme si na horší, bude nám lépe

GREEN DEAL vane současnou Evropou a my golfisté se můžeme ptát, co nám tento vítr přinese. Bude znamenat určité omezení a redukování, vyšší ceny kvůli energetické náročnosti, případně se golf coby „luxusní“ volnočasová aktivita dokonce stane, jako už kdysi, terčem společenské kritiky?

Proti fundamentalistickým postojům máme také své zelené argumenty. V prvé řadě golfový areál coby prvek, který může krajinu přetvářet do ekologicky chvályhodné podoby. Hřiště přináší zeleň a ozvláštnění do městských brownfieldů, také vyšší biodiverzitu oproti monokulturně využívaným polím. Golf je zklidňujícím prvkem jak v krajině, tak celospolečensky. Je to hra s jistou úrovní, vkusem, není spojena s negativními fanouškovskými, diváckými jevy. Golf sice v jistém směru zůstává sportem bohatého bílého muže, ale od dob předtigerovských, natož éry 50. let minulého století, jsme pokročili o notný kus dále. Golf dnes už není terčem kritiky, ať společenské, anebo ekologické.

Je nicméně volnočasovou aktivitou, která je relativně křehká a náchylná citlivě odrážet jak klimatické, tak ekonomické výkyvy. I ve vyspělých zemích se většina hráčů dívá při hraní do peněženky; golf hraje především střední třída, nejen ti bohatší. Do golfu se samozřejmě promítají ceny energií, protože hřiště je potřeba každý den udržovat pomocí strojů jezdících (ještě stále) na naftu a také spotřebuje hodně vody. Tyto dva prvky mohou být napříště Achillovou patou golfu. Je samozřejmě otázkou, zda je golf dnes nákladově a energeticky náročnější než údržba plaveckého stadionu, hokejové haly či lyžařského areálu, rozhodně však vyžaduje velkou péči.

Už jsme si navykli na dokonale střižené fairwaye a ještě vycizelovanější greeny a mnoho hráčů také nic jiného než jamky perfektně upravené nebere. Terčem časté kritiky přitom bývají greeny jen trochu hrbolatější a jezdící pomalu, pevnější písek v bunkerech, nezatravněná místa v poli… Tento stav je důsledkem logického vývoje stálého zkvalitňování golfu především v poválečném období, kdy výrazně pokročila technologická úroveň údržby. Ale právě mimořádně vysoký standard současných golfových areálů může do budoucna přinášet potíže. Nebude totiž snadno udržitelný.

Jestliže greeny se dnes automaticky sekají jednou denně, kolik by hřiště ušetřilo, kdyby tak činilo jen jednou za dva dny? Kdyby se i na fairwayích sekalo střídměji, kdyby v okolí volně rostly vyšší a hustší roughy? A co kdyby se zavlažovalo méně, i za cenu seschlé a žluté trávy v létě? Klesla by dnes tak očekávaná kvalita, ale hřiště by se jen přiblížila stavu, v nichž byla v meziválečném období, natož před první světovou válkou. Hra byla tehdy méně pohodlná, drsnější, a více se do ní promítala náhoda a přírodní „nedokonalosti“. Ale golf byl ekologicky zcela čistý a ekonomicky málo náročný. Od přirozených skotských linksů jsme se za více než sto let dostali přes udržované anglické parky až k vysoce pěstěným, dokonale střiženým francouzským zahradám.

Možná bychom si měli v hlavách častěji představovat obrazy méně úhledných hřišť. Také si položit otázku, zda má smysl stavět hřiště v horkých krajích, kde místní nehrají a jezdí sem jen západní turisté. Ale netřeba mířit tak daleko. Zkuste si zajet na některé české regionální, malonákladové devítky a uvidíte, že se golf dá dobře hrát i na hřišti naturálnějším. Neohrnujte nad nimi nos a nebojte se jich. Letos jsem hrál například ryze začátečnický Yard Resort na sever od Prahy, také jedenáct jamek v Hukvaldech na severu Moravy – a vedle toho Oaks či Karlštejn. Zážitkově a emočně to pro mě byly srovnatelné hry, všude jsem si zahrál výborně. Že greeny jezdily jednou pět nebo šest stop a podruhé nad deset, to mi bylo jedno.

Nikdo neví, co nám budoucnost přinese ve smyslu ekologickém, ekonomickém či golfovém. Jsem nedůvěřivý k apokalyptickým vizím, představám o globálním kolapsu a k celkovému úpadku. Člověk je flexibilní tvor, a když jde do tuhého, dokáže si rychle poradit, byť za cenu uskromnění i ztrát. Že ale v posledních desetiletích mimořádně zatěžujeme naše vlastní prostředí (spíš než Zemi a její přírodu, ta nad námi vždy bude vládnout), je také zřetelné. Nepochybně budeme muset přizpůsobit golf měnící se lidské společnosti a jejím nárokům. Jistě, kdybychom měli hrát golf stejně jako v roce 1900, byl by to pro nás všechny šok. Ale na druhou stranu i tehdy byli lidé na golfu rádi a byli tam spokojení a šťastní. Zvykli bychom si a hráli dál.

ANDREJ HALADA
Zástupce šéfredaktora českého a slovenského vydání