VINOŘ, KONEČNĚ!

O VINOŘI SE MLUVÍ… no, řekněme mnoho let. O Vinoři se i píše… mnoho let. Pravdou je, že myšlenka postavit na volné, relativně rovné ploše téměř sta hektarů velkorysý golfový areál hodný blízkosti hlavního města se zrodila již kolem roku 1999. Nicméně první obrysy jamek se ve skicáku britského architekta Jonathana Gaunta začaly rýsovat až po dokončení brněnské Kaskády v roce 2005. Projekt pak ležel v šuplíku celou dekádu, až do roku 2015, kdy se jamky pomalu začaly rýsovat i v krajině. Podle slov samotného Gaunta mělo jít o typicky anglické hřiště s lehce evropskou příchutí a dotykem české historie. Když se dnes kousek za Kbely zajedete podívat, musíte nabýt dojmu, že k otevření hřiště – po 23leté anabázi – už mnoho nechybí a těchto 18+ jamek by si velmi brzy mohlo říct o vaši pozornost.

Jedna věc je architektova představa jamek na papíře, druhá pak jejich samotná realizace a změny na místě a ta třetí, nejdůležitější, která nakonec rozhodne o úspěchu nebo neúspěchu návrhu, jsou golfisté. Jakmile se první z nich objeví na hřišti, pošlou první míčky na první fairway a zapíšou první výsledky do skórkaret, začne se tvořit ta pravá historie – ta hráčská. O hřišti se začne mluvit, psát a v klubovnách debatovat. Dostane nálepku, která ho bude prvních pár let provázet. Vše, co se stalo předtím, bude zapomenuto.

Je to vlastně podobné, jako když se jen okolo hřiště mihnete, letmo si prohlédnete plány nebo satelitní mapu, z dálky obhlédnete pár jamek a necháte pracovat vlastní fantazii. Uděláte si představu, která se může zhroutit v momentu, kdy si hřiště poprvé zahrajete. Padnou i všechny spekulace, u kterých se obvykle nakonec ukáže, že ani nemusely mít reálný základ. Vždy platilo a platit bude, že chcete-li si na hřiště udělat vlastní názor, musíte si na něm zahrát. Konečně to, co bude každého zajímat, je, co od hřiště můžete očekávat, jak hratelné bude, co je na něm zajímavého a zda má smysl se na něj těšit a později vracet. A zda bude hráče i po několika odehraných kolech bavit a nabízet mu různé strategie hry. Chcete-li se tedy o hřišti něco dozvědět, musíte vzít hole do rukou a na detaily se zeptat těch, kdo o jeho výstavbě něco vědí nebo u ní přímo byli.

GAUNT KRESLIL, ŽIVOT MĚNIL

„Jonathan Gaunt není jen autorem projektu od kreslicího prkna – sám na tvarování každého metru hřiště dohlížel a tři roky do Vinoře měsíc co měsíc dojížděl,“ říká Alan Babický, který se na výstavbě hřiště jako konzultant podílel. „Moje role v té době byla stát vedle architekta, poslouchat jeho připomínky a zajistit, aby vše, když tu nebude, proběhlo podle jeho představ. Až na místě se také celý projekt během výstavby aktualizoval a upravoval tak, aby odpovídal moderním trendům. Jednou ze změn, která v původním návrhu nebyla, bylo vybudování písečných pustin ‚wastelands‘, jaké známe třeba ze zbraslavského hřiště jako tolik typické barevné písky. Ostatně Vinoř patří pod značku Prague City Golf a wastelands nejsou jedinou věcí, která oba areály spojuje. K přidání linksových pustin nás vlastně přivedla šťastná náhoda. Mezi třetí a čtvrtou jamkou jsme odkryli pískovcový masiv. Nikdo o něm v době projektování hřiště neměl tušení. Začlenili jsme ho do projektu, pustiny rozkopírovali do několika dalších míst a dnes jsou nejen jedinečnou překážkou, ale i dominantou a jakýmsi určujícím prvkem celého hřiště. Ostatně každý správný inland links by měl tu a tam stopy po písečném podloží a vřesu mít. Podobný písek, jaký jsme zde našli, jsme nakonec použili také ve všech bunkerech. Úmyslně není zářivě bílý, ale má světlou, hnědožlutou barvu, tolik typickou pro celou polabskou nížinu.“

Vývojem prošla i původní myšlenka vybudovat ve Vinoři tři plnohodnotné devítky. V původním plánu zakreslené byly, ale myšlenka se vyvíjela a upravovala až do dnešní reality, kterou má být jako na Zbraslavi 18 + 6 jamek. „Právě šest executive jamek odráží to moderní v současném golfu: rychle, krátce, zábavně a levně. Jedná se o plnohodnotné jamky, se stejným designem i údržbou, nicméně od těch „velkých“ se liší délkou. Najdete zde tři sady odpališť a stejné bunkery a greeny jako na velkém, osmnáctijamkovém hřišti. Jen délky jamek jsou od 130 do 360 metrů. Odpadá tak stres z první dlouhé rány, velké směrové chyby a hledání míčků ve vysokém roughu. Důraz tu klademe na krátkou hru, a hlavně úsporu času. Celé šestijamkové hřiště dokážete i s rozcvičením a rychlou kávou po hře zvládnout pod 90 minut. Je to ideální na rychlý ranní nebo podvečerní golf, s polovičním setem holí, bez stresu ze skóre, prostě z lásky,“ vysvětluje změnu Babický. „Šestka jsme navíc zamýšleli jako ideální hřiště pro všechny, kdo nemají na golf celý den, pro juniorské nebo seniorské turnaje a jako součást budoucí akademie.“

PRAŽSKÁ STOLOVÁ HORA

Není žádnou náhodou, že v blízkosti hřiště se nacházejí hned dvě letiště. Kdybyste k Vinoři přilétali z jižní strany a přistávali směrem na Starou Boleslav, nemůžete si nevšimnout, že Kbely a Vinoř tvoří jakousi náhorní plošinu v nadmořské výšce 268 metrů, jakýsi ostroh a rovný kus země nad Hloubětínským údolím, táhnoucí se až k Máchovu jezeru. Po Petřínu jde o jedno z nejvyšších a také největrnějších míst v Praze. Není se co divit, že právě sama lokace si řekla o budoucí charakter hřiště, tedy o inland links. Hřiště tak charakterizuje otevřená krajina s jamkami zapuštěnými do země, hliněnými valy, samostatně stojícími stromy, které formují a lámou vítr, nízkými keři, vřesy a písečnými pustinami.  

„Je to spíš taková kombinace heathland a parkland, kde svou roli budou hrát vítr, vřesy a vysoké, ve větru se vlnící lány kostřavy, solitérní stromy a zvlněné, do země částečně zapuštěné fairwaye,“ vysvětluje Babický. „Právě severozápadní vítr, který zde po celý rok fouká, bude pro všechny největším soupeřem. Také proto je délka hřiště ze zadních (černých) odpališť ‚jen‘ 6589 metrů, z klubových (žlutých) lehce pod šest a dámských (červených) kolem pěti kilometrů. Záměrem bylo postavit spíše kratší, strategické hřiště, se základním setem pěti vyvýšených odpališť, která vám dají více možností hry. Už dopředu jsme počítali s tím, že vítr dokáže některé jamky prodloužit až o dvě tři hole, o 40 metrů! Už při plánování jsme také vycházeli z různých strategických variant. Na hřišti najdete jamky, které vyžadují delší, 160metrovou ránu na menší green o rozloze 450 metrů čtverečních nebo 150metrovou ránu na dvojnásobně velké jamkoviště s více možnostmi navrtání, kratší příhru na malý, lehký green či krátkou příhru na obrovský modelovaný green o rozloze tisíce čtverečních metrů s dvanácti pin pozicemi."

„Každý golfista tak rychle pozná, že se greeny mění nejen ve velikosti, ale i co do složitosti a vyžadují různé typy ran či umístění míčku. Jamky s parem 3 vedou každá jiným směrem a budete na nich muset zvládnout všechny možné varianty hry s větrem. Jak po a proti větru, tak i s větrem z obou stran. To je jedna z největších výhod Vinoře, kdy architekta neomezovala stávající výstavba ani pozemek a mohl jamky libovolně umístit do prostoru, který byl kompletně vytvarován a vymyšlen. Přesto k žádnému velkému stěhování zeminy nedošlo a vše se jen odhrnulo nebo přesunulo o pár metrů vedle.“

Je to právě prostor, který dělá hřiště jedinečným. Byť má na současný trend sedmikilometrových hřišť poměrně tradiční délku kolem 6500 metrů a projekt počítal s větrem, který sám o sobě jamky golfistům prodlužuje, místo pro další odpaliště k dispozici je. V úvahách se dokonce mihl záměr prodloužit závěrečnou pětiparovou jamku až na 666 metrů, čímž by se stala nejdelší v republice a překonala tak legendární patnáctku v Mladé Boleslavi. V budoucnu by pak byla možnost jakýkoli turnaj podle potřeb vygradovat tím, že se z osmnáctky udělá skórovací, nebo naopak těžko dosažitelná jamka.

„Možnost prodloužit jamky tu je a s touto eventualitou architekt dopředu počítal. I s ohledem na bezpečnost dopadových zón. Jamky mají samy o sobě dostatek prostoru i pro případnou chybu u dlouhých ran. Hřiště může do budoucna a bez větších nákladů růst společně s hráči nebo požadavky turnajů až k hranici sedmi kilometrů. Dnešní stav a nastavení hřiště nestojí na délce ran, ale na strategii a vychází ze základní poučky moderního designu, kdy architekt s hráčem soupeří na dálku. Taková je i Vinoř. Gaunt všem připravil cestu a herní plán, který pokud dodržíte, odmění vás dobrou pozicí, přístupem ke greenu a v konečném výsledku i dobrým skóre. Nejde ale jenom o konzervativní strategii – i jamek risk & reward na hřišti pár najdete. Budete-li ovšem chtít architekta porazit nebo přechytračit, budete muset mít velké štěstí či hrát naprosto geniální rány,“ potvrzuje Babický.

URČUJÍCÍ PRVKY

Nebude to ale jen hřiště a jeho moderní linksový charakter. Zapamatovatelnými prvky nového resortu budou i klubovna, domek na půli cesty, dvě historické kapličky a možná až zasněné výhledy do dáli.

Klubovna stojí v nejvyšším bodě areálu, nepřehlédnete ji z žádné jamky a je jeho pravým středobodem a jedinečným orientačním prvkem. Nikdy tak nebudete mít pocit, že byste byli kdekoli ztraceni. První a desáté odpaliště jsou v bezprostřední blízkosti klubovny, stejně jako devátý a osmnáctý green, které jsou oba částečně chráněné dvěma propojenými jezírky. Oba se navíc, na rozdíl od cudně schovaných odpališť první a desáté jamky, nachází přímo před terasou restaurace.

Druhým prvkem může být původně architektem zamýšlený „half-way house“, domeček s občerstvením a toaletami, který po cestě hřištěm potkáte hned několikrát. Třetím pak dvě dochované kapličky (jedna už je kompletně zrekonstruovaná, druhá na opravu teprve čeká), které byly kdysi součástí poutní cesty z Prahy do Staré Boleslavi na počest skonu patrona země sv. Václava, známé jako Via Sancta. Původně obsahovala 44 modlitebních míst a její vznik se datuje do 70. let 17. století.

Posledním nepřehlédnutelným prvkem budou i výhledy do okolí. Žádné panelové domy, dráty vysokého napětí, skladová centra nebo řepková pole. Vinoř ční nad centrem Prahy poměrně vysoko a je jakousi vstupní branou do polabské nížiny. Ze všech jamek se může na severovýchod pyšnit výhledy na Říp, Bezděz, Ještěd nebo celé Krkonoše. Na jižní stranu pak dohlédnete přes celé město až k Blaníku nebo Jistebnické vrchovině.

Vinoř by se do nabídky českých golfových areálů měla zařadit na jaře 2023. Již dnes to vypadá, že jejímu otevření nic nebrání a vše je na dobré cestě. Po letech problémů, kdy původní majitelé neměli dost peněz a kdy areál nikdo neudržoval a chátral, jej oživuje a na aktivní golfovou mapu České republiky vrací značka Prague City Golf z investiční skupiny Natland ve spolupráci se společností Norton Golfová. Jamky a cvičné plochy jsou hotové, greeny zelené, jezírka a mokřady plné vody. Když pomineme pár chybějících detailů na hřišti a v klubovně, dalo by se tu v podstatě hrát již dnes. Nezbývá než držet palce a těšit se, že Praha bude mít v nejbližší době vedle tří devítijamkových i dvě šestijamková a tři osmnáctijamková hřiště. (G)

 

NAPSAL A FOTOGRAFOVAL
ROBIN DRAHOŇOVSKÝ