Klára Spilková: Moje kariéra je o trpělivosti. Jdu krok za krokem

Dostala jsem spoustu gratulací. Od ostat-ních sportovců, fanoušků, partnerů, nového prezidenta České golfové federace, vlastně od všech, ale to je olympiáda. Je to úplně jiné, než když hraju na LPGA Tour. Přišlo mi, že nás sledovali snad úplně všichni a všech- ny nás to dokázalo spojit. Nikdy mi tolik lidí už před samotným turnajem nenapsalo, jak mi drží palce a fandí. Byla to i spousta přá- tel, které jsem dlouho neviděla. A všechny ty vzkazy byly pozitivní. To jsou olympijské hry, všichni je u nás vnímají pozitivně. Díky nim byl i golf konečně chápaný jako sport.

●●●

Najednou máte šanci reprezentovat svou zemi. Navíc s ostatními sportovci a jako jeden tým. To mi občas na tour, kde jsem sama, nejvíc chybí. Právě na ten pocit, kdy jsem součástí celého českého týmu, jsem se těšila nejvíc.

●●●
Olympijský turnaj je úplně jiný. Není to jen 60 hráček, které se na hry kvalifikují, ale také spousta zařizování před odletem. Musíte mít jiné oblečení, jiný bag, jiný deštník a jiná je i práce s médii nebo prezentace partnerů. Skoro mi to přijde až líto, že nemohou být vidět. Podporují mě celou dobu a bez nich bych se ani na olympiádu nedostala. Přesto nemohou být nikde vidět. I jim patří můj dík.

●●●
Ze všech covidových opatření byla nejvystresovanější mamka. Pro nás to nebylo nic nového. V podobných podmínkách hrajeme na tour už rok a půl. Snad jen to každodenní ranní testování a naučit se plivat do malé trubičky. (smích) S tím jsme tam ale všichni jeli a byli jsme na to dobře připraveni.

●●●
Japonci jsou neuvěřitelně uctiví, snaží se vás nezklamat a neumí říci ne. Na všechno odpovídají ano. I na otázku, zda vám všech- no vybavení přestěhovali do nové skříňky v šatně. A tak se stane, že jste jeden den bez bot. Naštěstí se to stalo jen ve cvičném kole.

●●●
Nebylo to jen horké počasí, ale i vstávání. Každý den budík ve tři ráno, po cestě na hřiště neusnout a první věc v klubovně je kafe. S časovým posunem si nemůžete jít odpoledne ani zdřímnout. Musíte na fyzio a po večeři vám to nedá. U televize fandíte ostatním. Když se pak třeba odehrávala soutěž ve sportovním lezení s Adamem Ondrou, nešlo jít spát. (smích) Všichni se právě na tenhle sport těšili.
●●●
Zahrát si s bývalou světovou jedničkou a vítězkou z Ria Inbee Park jsem si vždy přála. A vyšlo to v Tokiu, poslední dvě kola. Bylo skvělé vidět její hru, která není nikterak dlouhá, ale neuvěřitelně přesná. Uvědo- mila jsem si díky tomu spoustu věcí. Ani já nijak dlouhá nejsem. Nemám na to správnou konstituci – ani když se cpu svíčkovou nebo gulášem, tak nepřiberu. Inbee dokáže trefit každou fairway, má neskutečnou krátkou hru a puttování. Proto je jednou z nejlepších hráček na světě.

●●●
Hřiště Kasumigaseki nebylo jen úzké, velkou roli hrály i roughy. Když jste netrefili fairway, dala se jamka jen velmi těžko zachránit a míčky jste neměli pod kontrolou. Bylo ale super, taková zajímavá kombinace dlouhých a kratších, skórovacích jamek. A s hodně členitými greeny, na kterých to chtělo mít dobrou strategii. Vědět, kde můžete green minout nebo kde musíte skončit s míčkem pod jamkou.