NOVÉ ČASY českých profíků
JAK SE DNES VEDE GOLFOVÝM PROFESIONÁLŮM, kteří učí? Je to stále dobré živobytí, anebo se s úbytkem nových golfistů situace změnila? A jaký vztah zaujímají profesionálové k nově vytvořené instituci „Trenéra golfu České golfové federace“, což jsou někdejší cvičitel?
JAK SE DNES VEDE GOLFOVÝM PROFESIONÁLŮM, kteří učí? Je to stále dobré živobytí, anebo se s úbytkem nových golfistů situace změnila? A jaký vztah zaujímají profesionálové k nově vytvořené instituci „Trenéra golfu České golfové federace“, což jsou někdejší cvičitelé? Navazujeme i na článek z prosincového čísla Golf Digest, kde jsme o cvičitelích-trenérech psali. Na otázky odpovídá TOMÁŠ GRYC, golfový profesionál a pedagog na pražské Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Jako člen vedení české PGA má na starosti právě otázku vzdělávání – byť, jak zdůrazňuje – v tomto rozhovoru prezentuje především osobní pohled na věc.
– S ANDREJEM HALADOU
KOLIK MÁ DNES ČESKÁ PGAC ČLENŮ?
Zhruba 250. Většina jsou trenéři, učitelé hry. Hrajících profesionálů je dvacet až třicet.
JAKÝ JE ZÁJEM O TO STÁT SE PROFESIONÁLEM?
Zhruba stejný jako v minulosti, ročně přibývá okolo patnácti nových členů. Věkový průměr je asi třicet let. Rozdíl je v tom, že nemalá část hráčů se chce stát profesionálem proto, aby si zvýšila svoji golfovou kvalifikaci, posunula znalosti a hru na vyšší úroveň. Golfovému učitelství se nechtějí věnovat. Přímo deklarují, že nemají zájem se trénováním živit.
MÁTE PŘEHLED O TOM, JAK SI DNES TRENÉŘI PGAC V PRAXI STOJÍ? ZDA SI NAPŘÍKLAD VŠICHNI VYDĚLAJÍ NA ŽIVOBYTÍ?
Konkrétní přehled neexistuje, ale určité povědomí máme. Víme, že v současné chvíli není pro všechny trenéry dostatek místa. Mít nějaký průměrný měsíční příjem, přičemž jeho výše je samozřejmě velmi individuální, to se podaří zhruba polovině až dvěma třetinám našich členů. Ale mnozí z nich mají vedle trenérství ještě další zaměstnání, často mimogolfové. Platí to i v případě, že mají čtyři lekce denně, pět dní v týdnu. Za tento pracovní objem lze už získat poměrně dost peněz, ale oni přesto pracují ještě jinde.
Golfoví profesionálové by neměli být nedostupná elita. Měli by jít blíže potřebám klubů a chápat ekonomickou realitu. Mnozí tak ostatně už činí.ZMĚNILA SE SITUACE V POROVNÁNÍ S DOBOU PŘED DESETI LETY? Kdo se dokázal dobře živit tehdy, tomu se práce nezměnila, protože má relativně stálou klientelu. Mezi takovými trenéry bychom těch „padlých“ našli naprosté minimum. Jenže za posledních pět let přibylo okolo jednoho sta nových profesionálů. Právě mnozí z nich mají potíže se uživit, najít si stálou pozici. KDE DNES PROFESIONÁLY NAJDEME NEJČASTĚJI? PŮSOBÍ V KLUBU NEBO JSOU VOLNÝMI TRENÉRY, TEDY TROCHU PEJORATIVNĚ ŘEČENO: ROHOŽKÁŘI? Bohužel převažuje typ volného trenéra. Že by profesionál učil pro klub a byl dokonce jeho zaměstnancem, takových je naprosté minimum. Odhaduji, že zhruba třicet procent trenérů má alespoň rámcovou dohodu s klubem, zatímco sedmdesát procent jich je volných, tedy oněch „rohožkových“.
CELÝ ČLÁNEK NAJDETE v únorovém vydání magazínu GOLF DIGEST C&S.
Aby vám nic neuniklo, můžete si magazín předplatit jako klasickou nebo e-verzi, případně si předplatné objednat i přes bránu SMS. Více se o předplatném dozvíte ZDE
První číslo magazínu GOLF DIGEST C&S roku 2016 vyšlo VE ČTVRTEK 4. ÚNORA.
.jpg)
Komentáře (0)