NOVÉ ČÍSLO magazínu Golf Digest C&S v prodeji od čtvrtka 7. DUBNA
JARNÍ FALEŠNÁ FORMA A je tu definitivně jaro, dokonce letní čas a dá se hrát o hodinu déle – tedy pokud jste snad předtím nechtěli jet na hřiště o hodinu dříve. Krásně to pro nás vláda a Evropa vymyslely. Nenutí nás vstávat nesmyslně brzo a přidaly nám hodinu golfu a sv
JARNÍ FALEŠNÁ FORMA
A je tu definitivně jaro, dokonce letní čas a dá se hrát o hodinu déle – tedy pokud jste snad předtím nechtěli jet na hřiště o hodinu dříve. Krásně to pro nás vláda a Evropa vymyslely. Nenutí nás vstávat nesmyslně brzo a přidaly nám hodinu golfu a světla večer navíc. Koneckonců, říká se, že za změnou času na ten dnešní letní může právě nějaký neznámý anglický golfista, který si chtěl golfu užívat v podvečer o něco déle. Možná to je pravda, možná ne, kdo ví. Vůbec bych se tomu ale nedivil.
Už jste vyrazili na hřiště? Určitě ano, kdo by si nechal tu příležitost ujít a s radostí nepřemýšlel o tom, že je tu další sezona. Ne, že je tu, sakra, zase další sezona. Ne tak, že zase musíme na golf, ale tak, že zase musíme na golf. Je to kouzelný pocit právě z toho důvodu, že celou sezonu máme před sebou, spoustu golfu na různých hřištích a konečně v teplém počasí, v němž ani nějaký ten déšť nevadí. Ten svět je najednou nejen zelenější, ale i trochu šťastnější, a pokud umíte na hřišti přestat přemýšlet, je to nádherných čtyři nebo pět hodin bez starostí.
A je tu ta kouzelná falešná jarní forma. Musí přijít, každého potká a každý se na ni těší. Kdo ví, proč se na začátku každé sezony vrací a co ji způsobuje. Třeba to je jen fakt, že na první hřiště obvykle jdeme bez velkých očekávání. Možná až trochu se strachem, jak to proboha po té zimě dopadne. Většina z nás si skóre nepočítá a dokážeme se po hřišti pohybovat bez ambicí na zlepšení nebo bez motivace být zase o ránu na té nebo jiné jamce lepší. Každopádně právě jen na jaře dokážeme jít na hřiště s pokorou, která nám později chybí. Nepřemýšlíme jak zahrát draw nebo jak se dostat v regulaci na green superdlouhého paru pět. Prostě to tak nějak bereme rekreačně a hlavně ti, kteří přes zimu lenošili, si užívají ty první kilometry na zelené trávě a s holí (golfovou) v ruce.
Jestli my si ten svět trochu nemalujeme na zeleno, jako každé jaro, všichni, kteří mají něco společného s Augustou National. (G)
– ROBIN DRAHOŇOVSKÝ šéfredaktor
A co nového v DUBNOVÉM čísle magazínu GOLF DIGEST C&S najdete?
ANKETA MAGAZÍNU GOLF DIGEST C&S
KDE, KDO A CO SE VÁM LÍBÍ?
Výsledky ankety, ve které jste vy, čtenáři české verze časopisu Golf Digest, hodnotili úroveň golfových areálů v České republice a také kvalitu trenérů, tréninkových možností a cvičných hřišť.
Je to nekonečná debata: které golfové hřiště je nejlepší? Výsledky nejrůznějších domácích anket bývají často rozdílné, určitě platí, že co hráč, to názor. Stoprocentně objektivního pohledu na kvalitu českých areálů tak asi nelze dosáhnout, skládá se vždy ze souboru subjektivních hodnocení. Nicméně lidé mají vzájemné poměřování rádi, a proto také rádi v mnoha anketách hlasují. I proto mají tedy smysl. První část naší ankety je věnovaná hřištím, konkrétně jejich celkové úrovni, dále pak jednotlivým jamkám a také restauracím na hřištích. Druhá pak kategorii Trenér roku, kde jde skutečně o velmi subjektivní vyjádření. Je to jako určit tzv. „nejlepšího člověka“. Ale i z této „hry“ nakonec vzešel náš vítěz. Pokud jde o tréninková zázemí a cvičná hřiště, tam už se může hodnotit snáze. I tady ale kupříkladu hodně rozhoduje to, odkud vlastně hráči jsou, z jakého regionu – neboť každý má tendenci hodnotit vysoko to, co zná, kam má blízko, kde se cítí doma. Výsledky jsou někde poměrně očekávané, jinde ale určitě v lecčems překvapující.
KDYBY AUGUSTA NATIONAL VLÁDLA SVĚTU…
Náš redaktor Dan Jenkins píše o tom, jaké by nastaly změny, od prezidentského úřadu přes jídlo na palubách letadel až po likvidaci odpadu. S DANEM JENKINSEM
Když mi onehdy přistál na verandě mediální průvodce Masters 2016 vážící jen o něco méně než zápasník sumo, byl to jen očekávaný důkaz toho, že naši zemi v současnosti řídí golfový klub Augusta National. Jak jsem příručkou listoval, rychle jsem si uvědomil, že se v ní dozvím všechno, co chci vědět, o každém hráči, který se kdy zúčastnil Masters, včetně Cobieho Legrange. Jsou tam ostatně biografické informace i o každém fanouškovi, který Masters navštívil, byť jen na cvičné kolo. Začíná to rokem 1934 a záznamy zmiňují například jistého pana Woodyho Scruma z Murfreesboro v Tennessee, který byl v pátek 31. března 1939 zatčen při pokusu proklouznout na turnaj v přestrojení za Henryho Picarda.
Na konci příručky prezident Nantz přeje Tigeru Woodsovi brzké zotavení ze zlomeniny nohy, kterou utrpěl, když hrál s dětmi ze své čtvrti fotbal. Prezident Tigerovi vzkazuje, že se těší na jeho návrat na Masters a na tour, aby se televizní sledovanost golfu vrátila na úroveň jako za starých časů. Modlí se za to, aby se Tiger vrátil dříve, než mu bude padesát, a aby „hrál z červených odpališť“, což zřejmě myslel jako vtip.
INTERVIEW S PROMOTÉREM D+D REAL CZECH MASTERS
Jednou sem snad dostanu i Tigera
Před pár lety si usmyslel vrátit do Česka světový golf. Jeho myšlenka se tehdy setkala spíš s posměšky a nedůvěrou. Jenže Petru Dědkovi stačily dva povedené ročníky Czech Masters, aby sem v rámci European Tour přilákal hvězdy jakými jsou Lee Westwood či John Daly. Sám si tak splnil velký osobní sen. „Westwooda mám totiž ze všech hráčů nejraději,“ tvrdí. Úspěšný podnikatel a golfový promotér je vůbec zajímavým chlápkem – co si umane, za tím si cílevědomě jde. A vše mu zatím spolehlivě vychází.
KDY VÁS POPRVÉ NAPADLO JMÉNO LEE WESTWOOD?
Hned po druhém ročníku Czech Masters.
PROČ ZROVNA ON?
Proč? Kromě toho, že je to můj velký oblíbenec, moc slavnějších hráčů na téhle tour neznám. Náš turnaj chceme posouvat stále výš, proto jsme chtěli přivést velké jméno. Už v listopadu během Race to Dubai jsme s ním navazovali kontakty a diskutovali o tom, jestli by se nechtěl stát hlavní tváří akce.
JSEM ZPÁTKY. A HLADOVÝ
Prošel si očistcem, skutečnou životní zkouškou. Mnozí ho mají za dopingového hříšníka, možná i to ho stálo vztah s bývalou přítelkyní. A aby toho nebylo málo, loni vážně onemocněl a ze zánětu slinivky a tlustého střeva se dostával dlouhých sedm měsíců. „Beru to jako test odolnosti,“ svěřil se Petr Nič. Kritické období nakonec ustál a postavil se zpátky na nohy. Trénuje tvrději než kdykoliv předtím, byť už kdysi patřil k nejlepším hráčům českého golfu. „Chci se vrátit mezi špičku a dokázat sám sobě, že na to mám,“ říká mimo jiné. Ve své zpovědi mluví zcela otevřeně. O své minulosti i o svých plánech.
PROČ TVRDÍ, ŽE NIKDY NEDOPOVAL
Nebral jsem nic zakázaného, abych si pomohl k lepšímu výkonu. Tehdy mě přemluvili, abych hrál neoficiální mistrovství republiky v indooru, kde jsem původně neměl ani startovat. Když jsem ho dohrával, volala mi přítelkyně, že potřebuje nutně odvézt do nemocnice, ale v tu chvíli za mnou přišel nějaký člověk, že je z antidopingového výboru a chtějí si mě prověřit. Řekl jsem, že s tím nemám problém, ale že teď musím zajet pro přítelkyni a odvézt ji do nemocnice. Ten pán mi potom představil svou ženu, která mi dala k podpisu papír, že nyní odmítám podstoupit zkoušku z rodinných důvodů. Nebyl jsem varován, ani jeden z nich mi neřekl, že mi za to hrozí zákaz činnosti a že v dalších dnech už vzorek nemohu odevzdat. Přestože pak při mém odvolaní k Českému olympijskému výboru tvrdili opak.
20 LET POTÉ, CO ŽRALOK ZKOLABOVAL NA MASTERS
Pracuji v časopisu golf digest, což často vyvolává otázky na to, jak jsem se k téhle hře dostal. Na rozdíl od většiny svých kolegů nepocházím z vyloženě golfové rodiny. Můj táta golf hrával, když byl mladší, ale přestal, když jej začaly trápit nepříjemné shanky. Můj starší bratr hrál jen málo. Nejnáruživějším golfistou byl můj dědeček, ale měl tu smůlu, že byl hrozný. Když umřel, moje matka, jak to truchlící dělávají, mluvila o jeho golfu pochvalně. „Tvůj dědeček byl báječný golfista,“ říkala mi. Můj táta, který toho s dědou odehrál nejvíce, měl odlišné vzpomínky. „Byl strašný,“ říkal šeptem. „Nebyl schopen dostat míč do vzduchu.“
S golfem jsem začal koketovat až během studií na univerzitě, kdy jsem se občas na hřišti dělil o jednu sadu holí se spolubydlícími. Z kampusu v New Hampshire jsme autem vyráželi na 20 minut vzdálené útulné devítijamkové hřiště zvané Rockingham, kde žádná jamka tehdy nebyla delší než 275 metrů, kde byla jen hrstka stromů a kde bylo těžké nepokořit hranici 50 ran. I když jsem ve svých golfových začátcích hrál občas příšerně.
A CO SE DÁLE V NOVÉM ČÍSLE MAGAZÍNU DOČTETE: ZAVŘI OČI A… Hlava jeho driveru má sklon jen 7,5°, přesto jeho rány létají neskutečně vysoko – S VÍTKEM NOVÁKEM ZAOSTŘETE SE Osvojte si rutinní postup, který používají profesionálové – S HANKEM HANEYEM PĚTIMINUTOVÁ KLINIKA Trápíte se na hřišti? Vraťte se ke kořenům a broukejte si písničku STRATEGIE HŘIŠTĚ Pokud v Mariánkách trefíte green v regulaci, puttujete d066o birdie – S PETREM MRŮZKEM ČTENÁŘSKÁ RECENZE Zbraslav je velmi dobře designovaná osmnáctka, pár minut od centra Prahy KUDY VEDE CESTA Co s dorostencem, který složí maturitu a chce se živit golfem – S KARLEM SKOPOVÝM St. KOMENTÁŘ ANDREJE HALADY Proč utrácíme za délku? NEJLEPŠÍ HŘIŠTĚ V ČESKU? Záludná otázka, která zamotala hlavu i osmnácti odborníkům
A mnohem více na 100 STRÁNKÁCH dubnového čísla.
Aby vám nic neuniklo, můžete si magazín PŘEDPLATIT jako klasickou nebo e-verzi, případně si předplatné objednat i přes bránu SMS.
Více se o předplatném dozvíte ZDE
DUBNOVÉ ČÍSLO magazínu GOLF DIGEST C&S vychází ve čtvrtek 7. DUBNA 2016.
.jpg)
Komentáře (0)