O ŠANCI a rozplynutém snu Jordana Spietha

Dlouho bylo v St. Andrews ticho po pěšině, kometa roku Jordan Spieth nevypadal, že by mohl vyhrát třetí major sezony. Na sedmém greenu posledního kola se však začaly dít věci… Do té doby famózní představení povstalců v čele s amatérem Paulem Dunnem bylo ve chvíli zapomenut

Dlouho bylo v St. Andrews ticho po pěšině, kometa roku Jordan Spieth nevypadal, že by mohl vyhrát třetí major sezony. Na sedmém greenu posledního kola se však začaly dít věci… Do té doby famózní představení povstalců v čele s amatérem Paulem Dunnem bylo ve chvíli zapomenuto. Společně s větrem a deštěm, které dorazily, jak meteorologové slíbili. Birdie za birdie začali zapisovat jen skuteční uchazeči o vítězství v British Open. A mezi nimi Spieth. Už na jamce číslo 6 mu birdie vlilo krev do žil, však se také dostal na -14. A výrazně na oslavu zapumpoval rukou. „Děláš Texasany hrdými, Jordane,“ vykřikla na něj fanynka před odpalem z dalšího týčka. V tu chvíli pršelo opravdu  hustě a bylo jasné, že každé bogey bude mít smrtící efekt. Přestože agresivním puttem na birdie Spieth za chvíli minul, možnost výhry třetího majoru roku byla stále konkrétnější, než kdy předtím v turnaji. Kdyby neprošel cutem, nebo vyhořel ve třetím kole, nikdo by se nedivil, protože asi nikdo zároveň neočekával, že ještě v nedávné minulosti neznámý hráč bude pokračovat v tak rychlém přepisování historie. Podivnou částí golfu je fakt, že někdy nelze čelit přímo svému soupeři a tak zatímco vedoucí Zach Johnson mířil do klubovny, v tu dobu už bez možnosti další konfrontace a vedlejších vlivů, někde v mlhavé vzdálenosti s věžemi starobylého města za zády se procházel Spieth. V tu chvíli už po situaci, kdy na jamce č. 8 odlétl míček z jeho hole na společný green s desítkou jinam, než plánoval. „No tak, Jordane! Špatná jamka…“ hecoval se. Ani čtyři!!! putty ovšem nebyly lepší a tak se vrátil zpátky na -12. „Nemyslím si, že bychom to někdy viděli znovu,“ ohodnotil situaci přihlížející maršál. Roli hrál i vítr… Ještě před rokem by se Jordan vztekal, mlátil holí, ale tentokrát nic! Na devítce a desítce dvakrát birdie a další vzpomínka na rok 2014. Ten tlak po neúspěšné jamce by loňský Spieth neustál. Schopnost oklepat se, je nyní jeho zbraní, nikoliv slabinou. I proto to po několika „nudných“ parech, které okořenilo snad jen odskočení na „malou“ za keříky,  vypadalo, že může vyhrát.  Tím spíše, že na šestnáctce přidal birdie a dostal se s -15 do skupinky v čele British Open. Jenže sen o třetím majoru a přepisování historie se začal rozplývat velmi rychle. Bogey na sedmnáctce, do toho týrání větrem a deštěm. A hned zpackaný drive na osmnáctce podtržený zahozeným puttem do kopce… Ač se předtím v mlze mohlo zdát cosi magického, závěr čtvrtého kola na Old Course ukázal, že golf není duchovní záležitostí, ale jasným ukazatelem fyzických a psychických dovedností. - SHANE RYAN